Vědci z berlínské univerzity Beuth University of Applied Sciences pod vedením Elisabeth Grohmannové testují nový antibakteriální povlak, který by mohl v budoucnosti výrazně pomoci v boji s bakteriemi během dlouhých pilotovaných vesmírných misí. Časopis New Scientist popisuje, že tato vrstva nese označení AGXX a obsahuje kovy stříbra a ruthenia obohacené o vitamín C.
AGXX využívá reakci mezi stříbrem a rutheniem a vytváří volné radikály, které poškozují membrány bakteriálních buněk. „Bakterie doslova explodují,“ uvedla Grohmannová.
Právě bakterie jsou jednou z hrozeb, která znepříjemňuje život na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), a tak se vědci rozhodli vyzkoušet tuto vrstvu právě tam.
ISS je uzavřený prostor, kde může lidská mikroflóra podstoupit neobvyklé změny a může představovat zdravotní rizika pro posádku. Kolonie bakterií dokážou vytvořit tenký film, který pokryje povrchy a může také napomáhat korozi kovů. Pomocí tohoto mikrofilmu a nebo upravením buněčné stavby dokážou bakterie lépe odolávat antibiotikům.
Vědci testovali antibakteriální vrstvu na speciálních destičkách o ploše 4 cm2 připevněných na dveřích koupelny. Vědci z nich postupně odebírali vzorky povrchu po 6, 12 a 19 měsících. Z výsledků vyplynulo, že v porovnání s neošetřeným povrchem z oceli a chráněným stříbrem (slouží jako antibakteriální vrstva nyní) došlo k výraznému snížení množství bakterií i hub. Po 19 měsících bylo na antibakteriálním povrchu o zhruba 80 procent méně bakterií než na ocelovém.
28. května 2015 |
