Mladá žena odvádí syna ze školky. Procházejí kolem tělocvičny, nasedají do auta a odjíždějí. Projíždějí kolem muzea a radnice. Z pražské kanceláře vzdálené 190 kilometrů je pohodlně sledujeme prostřednictvím kamer, které v Hořicích na Šumavě spravuje radnice výhradně pro potřeby policie. Nikdo jiný k nim nemá mít přístup.
Lidé si kamery pořizují proto, aby chránili své soukromí a majetek. A obce je instalují, aby hlídaly pořádek v ulicích. Jenže lidé i radnice zapomínají změnit původní, jednoduché heslo nastavené výrobcem. Kdokoli se pak může na jejich kamery napojit a sledovat online záběry nebo si pouštět záznamy toho, co se lidé snaží chránit. A ti o tom nemají ani ponětí.
Policie upozorňuje na lehké zneužití zločinci. „Mohou si vytipovávat lidi, kudy chodí, kdy a kam. Zjistí, kdy nejsou doma, a mohou je vykrást. Dotyčný má přehled, kde se kdo pohybuje, a může to použít i k vydírání, když zjistí, že někdo někomu chodí za ženou,“ vyjmenovává rizika Václav Písecký, vedoucí pražského policejního oddělení informační kriminality.
„Přitom to není žádný hackerský útok, to je využití záznamů kamer, které si lidi nezajistili,“ dodává kriminalista.
Reportér MF DNES vyzkoušel s pomocí IT specialistů firmy Servodata group, že cesta do nezabezpečených kamer není vůbec složitá.
Stačí využít specializovaný vyhledávač, jehož název redakce zná, ale nezveřejní ho, aby nedávala návod lidem s nekalými úmysly. Do vyhledávače zadáváme souřadnice nebo název města a objeví se všechno, co je v dané lokalitě připojené na internet. Dalším krokem je zúžit výběr na kamery. Objeví se tabulka, která vyžaduje uživatelské jméno a přístupové heslo.
K tomu slouží další pomůcka – web, kde jsou uvedeny modely všech kamer a jejich továrně nastavená jména a hesla od výrobce. Někdy k tomu postačí jen internetový vyhledávač. Obvyklým jménem bývá „admin“, heslem rovněž „admin“ nebo primitivní sestava číslic „1234“ či „12345“.
Kamery v Hořicích mají jméno i heslo „admin“. Jednoduše se dostáváme do systému, který obsluhuje asi patnáct hořických kamer. Pro lepší orientaci jsou pojmenované podle toho, co zabírají – školka1, školka2, tělocvična, kancl, popelnice, hřiště... Můžeme je podle libosti přepínat.
„To je hrozný, jsem rád, že mi to říkáte, protože to je strašné,“ reagoval překvapeně starosta Hořic Martin Madej. „Kamery nejsou veřejné, slouží jen pro potřeby policie a na ochranu objektů, které monitorují,“ dodal s tím, že hned nechá zařízení zajistit pořádným heslem.
Hořice nejsou jediné
Zkoušíme náhodná města a po pár minutách nacházíme další záběry. „Tady je restaurace v Turnově,“ ukazuje na monitor ředitel firmy Servodata Miroslav Kvapil. „Kdyby manželky štamgastů znaly tuhle kameru...,“ poznamená s nadsázkou. Po chvíli se na monitoru objevuje soukromá sbírka filmů kohosi z Kadaně a obchod v Praze se záběry regálů, pokladen, skladu a parkoviště.
Jak je to možné
|
Probíráme se různými městy a všude nacházíme online záběry kamer bez zajištění. „Je to otevřená brána, kterou člověk projde, nejde o žádné vlamování,“ podotýká Kvapilův kolega Michal Naiman. „To je, jako když na dveře dáte pozvánku ‚všichni jste vítáni‘ a pak se divíte, že přijdou squateři a obsadí vám dům,“ dodává.
Nezabezpečené kamery lze na internetu hledat ručně nebo jednoduchým programem dosáhnout toho, aby se uživatelská jména a hesla od výrobce automaticky přiřazovala k odkazům nalezených kamer, čímž se vyhledávání výrazně zrychlí.
Podle Kvapila dokonce existují skupiny hackerů, které vyhledávají nezajištěné kamery a vypouštějí je na internet. „Hackeři to mají na hraní, ne pro peníze, dělají to prostě proto, že můžou,“ říká.
Metodou pokusu a omylu lze navíc najít konkrétní vytipovanou kameru z okolí a špiclovat souseda.
Panoramatické záběry nebo šmírování turistů?
Jsou mezi nimi i panoramatické záběry z měst nebo z přírody, které jsou zveřejněny úmyslně, aby se lidé mohli podívat, jak to vypadá na náměstí nebo jaké je počasí na sjezdovce. Ty nejsou problematické, na rozdíl od privátních kamer, jejichž původním smyslem je ochrana.
Tak vypadají záběry z městských kamer. Jen si vybrat...
Vychází z údajů na webu insecam.com, kde jsou zhruba čtyři stovky online záběrů z českých ulic. Z kamer připojených k internetu. Provozovatelé webu se k nim dostávají podobně jako reportér MF DNES. A zveřejňují je, aby upozorňovali na hrozbu.
„Česká republika zaujímá celosvětově deváté nejhorší místo v počtu kamer, na které se dá napojit. To je více než technicky rozvinuté státy, jako je Jižní Korea a Tchaj-wan nebo mnohem lidnatější Rusko a Indie,“ podotýká Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech.
Skrze ně včera mohl kdokoli sledovat zákazníky butiku se spodním prádlem a botami v Praze, lidi v kavárně v Trutnově, ve vchodu domu v Karlíně, na koupalištích a v bazénech, muže na dvorku za domem na Zlínsku, ženu na zahradě u bazénu ve Štětí. Nebo děti na hřišti v ústecké čtvrti Severní Terasa.
Když se vám do obýváku dívá celý svět. Co hlídat u bezpečnostních kamer |
Ihned to začal řešit a vzápětí měl odpověď. „V sobotu jsme dostali hlášení od policie, že někdo tu kameru hacknul, nějaký hacker, a teď se pracuje na tom, aby se to odstranilo. Ale je to lumpárna hackerů,“ tvrdil.
„Ta kamera slouží pouze pro potřeby úřadu a policie,“ ujišťoval starosta Severní Terasy Jaroslav Šimanovský. „Nedávno tam ukradli jedné mamince mobil a peněženku,“ dodal. Když mu reportér MF DNES oznámil, že se na záběry z kamery díval z kanceláře v Praze, byl velmi překvapený. „Vy se připojíte na tu kameru a sledujete to hřiště? Fakt jo? Tak to jste mě zarazil,“ řekl.
Jenže na internet se hřiště nedostalo kvůli „lumpárně hackerů“, ale kvůli tomu, že ani tato radnice nemá kameru zabezpečenou pořádným heslem. „Já tohle prověřím a budu trvat na tom, aby se všechny naše kamery zabezpečily, protože tohle je špatně, zvlášť když je to dětské hřiště. Hned to řeknu našemu ajťákovi,“ doplnil.
Chyba lidí
Policisté upozorňují, že si majitelé nezajištěných kamer mohou za problémy sami. Místo aby si chránili soukromí, nabízejí ho veřejnosti. „Je to jenom chyba lidí,“ říká Václav Písecký, vedoucí pražského oddělení informační kriminality.
Ředitel firmy Servodata Miroslav Kvapil sleduje záběry jedné z nezabezpečených kamer.
„Tovární nastavení je skvělé. Může se stát, že se vám to zařízení zasekne, resetujete ho do továrního nastavení a máte okamžitý přístup. Ale první krok je – změnit heslo. Bohužel lidé ho přeskakují,“ říká Písecký.
Zdálo by se, že z pohledu ochrany osobnostních práv je sledování lidí nezabezpečenými kamerami nezákonné. Jenže to není tak jednoznačné. „Je potřeba to posoudit případ od případu, v kontextu a podle toho, jaký má dotyčný úmysl,“ říká mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Tomáš Paták.
„Obecně lze říct, že to není v pořádku, ale na druhou stranu je potřeba také volat po tom, jak se majitelé online záznamových zařízení chovají, jestli si nastaví heslo, nebo ne. Každý si především musí soukromí hlídat sám,“ dodal Paták.
Chytrá kamera v Plzni rozpozná kelímek i rvačku:
15. května 2019 |
