Google a další internetové služby se musely od roku 2014 řídit podle legislativy, která byla označovaná jako „právo na zapomenutí“. Díky němu mohli uživatelé lidé od Googlu požadovat, aby na ně internet „zapomněl“. V praxi to pak většinou vypadlo tak, že nebyly zobrazeny výsledky vyhledávání internetových odkazů, o jejichž odstranění člověk požádal. Lišily se však interpretace, zda se to vztahovalo jen na oblast Evropské unie, nebo i dalších zemí.
Nyní je jasné, že Google nemusí odstraňovat údaje o lidech ze všech mutací svého vyhledávače po celém světě. Soudní dvůr Evropské unie totiž tento týden omezil „práva na zapomenutí“ domény jen na členské státy EU.
„Za současného stavu unijní právo neukládá provozovateli vyhledávače, který vyhoví žádosti subjektu o odstranění odkazů, a případně v návaznosti na vydání příkazu dozorovým úřadem či soudem členského státu, povinnost odstranit odkazy ze všech mutací svého vyhledávače, která by vyplývala z unijního práva. Unijní právo však ukládá provozovateli vyhledávače povinnost odstranit odkazy z mutací svého vyhledávače pro všechny členské státy a přijmout dostatečně účinná opatření k zajištění účinné ochrany základních práv subjektu údajů,“ píše se v rozhodnutí Soudního dvora EU.
Soud tak rozhodl ve sporu Googlu s Francií, která v roce 2016 pokutovala Google za to, že odmítl vymazat citlivé údaje, na něž odkazovaly jeho vyhledávače po celém světě. Soud dále konstatoval, že mnoho států mimo EU právo na odstranění osobních údajů nezná, a proto tam není možné takový postup vymáhat. Lidé se nadále budou moci na Google obracet se žádostmi o odstranění pouze těch údajů, které najdou vyhledávače s unijní doménou. Google k tomu má speciální formulář.
Za posledních pět let dostal Google podle vlastních statistik žádosti o odstranění více než tří milionů odkazů a vyhověl ve 45 procentech.Firma podle soudu může posoudit opodstatněnost žádostí. V případě, že nevyhoví, může se žadatel obrátit na odpovědné dozorčí nebo soudní orgány.
Soud se zastal Španěla před Googlem
Původní rozhodnutí z roku 2014 bylo vydáno na základě žádosti Španěla, který zjistil, že ve výsledcích vyhledávače Google lze pod jeho jménem najít článek ze španělského deníku z roku 1998 o dražbě jeho nemovitostí kvůli dluhům na sociálním zabezpečení. Španěl žádal u odpovědných úřadů své země, aby vydavatel deníku i Google zmínku odstranili, protože dluh už dávno uhradil a informace je tedy irelevantní.
Unijní soud mu dal za pravdu a firma musela záznamy odstranit. Podle tehdejšího verdiktu je provozovatel internetového vyhledávače odpovědný za zpracovávání i těch osobních údajů, které se nacházejí na internetových stránkách zveřejněných třetími osobami.
