Přechod Merkuru před Sluncem je úkaz, ke kterému dochází nejvýše třináctkrát za jedno století. Naposledy jsme jej mohli nad naším územím sledovat v květnu 2016, před tím to bylo v roce 2003 a v pondělí se nám naskytla další příležitost, avšak většinu oblohy nad Českem nezakryly mraky.
Proč není vidět Merkur před Sluncem každý rokK přechodům planety Merkur před slunečním diskem dochází vzácně, když se planeta na své eliptické dráze ocitne mezi Zemí a Sluncem. Teoreticky by k tomu mělo docházet při každém oběhu Merkuru okolo naší mateřské hvězdy (tedy dvakrát až třikrát do roka), ale z důvodu přibližně 7° sklonu jeho dráhy vůči rovině dráhy Země musíme čekat na moment, kdy se Merkur ocitne nejen v tzv. dolní konjunkci se Sluncem (tedy postaví se přibližně mezi nás a Slunce), ale zároveň na své dráze prochází i velice blízko spojnice mezi Zemí a Sluncem. Takové případy se odehrávají jen jednou za několik let, konkrétně v květnu (každých 13 a 33 let) nebo v listopadu (každých 7, 13 a 33 let). Celkově se za jedno století odehraje 13 až 14 přechodů Merkuru před Sluncem. Zdroj: Astronomický ústav AV ČR |
Sledování přechodu Merkuru před Sluncem přitom není triviální záležitost. Kdo měl odpoledne zhruba od půl druhé do půl páté čas, musí být zároveň náležitě vybaven.
Merkur je totiž velice malý. Jeho černý a kulatý disk pokrýval jen malý zlomek oslňující plochy Slunce. Konkrétně astronomové spočítali, že to bylo jen 1/283 průměru Slunce.
„K zobrazení průchodu budete potřebovat dalekohled s aspoň padesátinásobným přiblížením, který musí mít nutně kvalitní solární filtr. Nikdy se nedívejte přímo na Slunce ani dalekohledem bez řádné ochrany. Může to vést k vážnému a trvalému poškození zraku. Pro ochranu očí vždy používejte bezpečný sluneční filtr,“ varovala NASA potenciální pozorovatele úkazu.
Využít bylo samozřejmě možné i projekci pomocí čočkového dalekohledu na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující se planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému.
Pouze očima úkaz pozorovatelný není.
Jak fotografovat Merkur před SluncemJe zapotřebí fotoaparát opatřený objektivem s velkou ohniskovou vzdáleností (teleobjektivem či přímo přes dalekohled) a bezpečným filtrem před ním. Případně lze snímat plochu s promítnutým slunečním diskem (na to postačí i kompakt nebo mobil), což bude možné na většině hvězdáren. Nejzajímavější bude ovšem fotografování úkazu krátce před západem Slunce, kdy se naše hvězda začne vlivem atmosféry nezvykle deformovat a zapadat třeba za zajímavými památkami na obzoru. Zdroj: Astronomický ústav AV ČR |
Štěstí na pozorování mohli mít zájemci v některé z hvězdáren. Veřejná pozorování s výkladem odborníků podle ČTK pořádali hvězdárny po celé republice. Ty pražské byly otevřeny od 13:00 minimálně do 16:00. Ve Štefánikově hvězdárně připravili i výstavu, která doplnila pozorování Merkuru v hlavní kopuli. V případě špatného počasí bylo v plánu komentovaná sledování online přenosů ze světových observatoří.
V Česku bylo možné sledovat jen první polovinu celé události, protože Slunce stihlo zmizet za obzor dříve, než Merkur opustil sluneční pozadí.
Astronomové z Českého astronomického ústavu určili začátek přechodu viditelný nad naším územím na 13:35. Planeta se jako malá tečka následně zvolna sunula před levou polovinou Slunce mírně dolů, zatímco Slunce klesalo na obzoru.
„Slunce s Merkurem zapadá na našem území právě kolem maxima úkazu, okolo 16:20 SEČ (čas západu Slunce se pro jednotlivá místa v Česku liší v minutách). Kdo by chtěl úkaz vidět v celém průběhu, musí se vydat za Atlantský oceán, zejména do států Jižní Ameriky. Tam bude vidět jev vysoko na obloze po celkovou dobu 5 hodin a 28 minut svého trvání, “ psalo ve společné tiskové zprávě Česká astronomické společnosti a Astronomický ústav AV ČR, v ní byla i tabulka západu Slunce pro jednotlivá města.
Jak vypadal přechod Merkuru před Sluncem v roce 2016:
9. května 2016 |
Aktualizováno: Doplnili jsme stream a přepsali text to minulého času.