V následujících týdnech se na Facebooku možná setkáte s novými upozorněními, která zatím tato sociální síť na české zprávy neuplatňovala. Pokud někdo z vašich přátel nebo známých sdílí odkaz na zprávu, která byla ostatními uživateli označena jako nepravdivá, Facebook vás na to upozorní.
Nejde o „nálepku“, to ostatně Facebook v minulosti vyzkoušel a neosvědčilo se to. Místo toho prezentuje související informace od ověřených zdrojů. S tím, co je ověřené, mu pomáhají nezávislé organizace. A právě s jednou takovou organizací – francouzskou tiskovou agenturou AFP – se Facebook dohodl i na ověřování českého obsahu.
Jak vypadá upozornění |
„Máme radost, že můžeme ve spolupráci s AFP spustit náš fact-checkingový program na Slovensku a v České republice. Boj s nepravdivými zprávami je závazek, ke kterému přistupujeme velmi vážně, a také neustále pracujeme na nových způsobech, jak zabránit šíření dezinformací na naší platformě,“ uvedl Guido Buelow z firmy Facebook v tiskovém prohlášení firmy. „AFP je klíčovým partnerem Facebooku, který ověřuje obsah ve spolupráci se svými novináři v terénu po celém světě.“
Než budete tento odkaz sdílet...
Kromě toho, že bude Facebook pod již sdíleným obsahem zobrazovat související informace od ověřovacích služeb, hodlá také aktivně upozorňovat ty, kteří se chystají nepravdivou zprávu sdílet.
Zobrazí jim upozornění, ve kterém je informuje: „Než budete tento odkaz sdílet, měl(a) byste vědět, že tisková agentura AFP k němu poskytla další hlášení.“ Uživatel může příspěvek „přesto zveřejnit“, nebo se podívat na ověření od AFP, případně celou akci zrušit.
Jak funguje fact-checkOvěřování informací (tzv. fact-check) je disciplína, ve které provozovatel služby ověřuje konkrétní výroky či články. Výstupem je článek, který jasně a transparentně vysvětluje, jak byl výrok ověřen, jaké zdroje byly při ověření použity a jak byly posouzeny a interpretovány. Čtenář tak může ověřit, jakým způsobem byl výrok ověřen. Součástí ověření je obvykle také „verdikt“: pravda, nepravda, nelze ověřit, nepřesné... Nezávislost a tranparentnost ověřovačů hlídá například Poynter IFCN. |
„Je nám ctí i nadále rozšiřovat naše globální partnerství s Facebookem v boji proti dezinformacím. Díky spolupráci s více než 70 odbornými novináři z více než 30 zemí tvoříme největší síť novinářů, jež se věnuje ověřování a demystifikaci nepravdivých informací, které jsou šířeny online,“ citovala tisková zpráva Christinu Buhagiar z Agence France Presse.
Podle slovenského Denníku N má AFP aktuálně jednoho člověka na český a jednoho na slovenský obsah.
Problém virálních nepravdivých zpráv nemá jednoduché řešení
Už od roku 2016 hledá Facebook, jak nejlépe uživatele upozornit na nepravdivé nebo podezřelé zprávy. Ty se na sociálních sítích často šíří rychleji než ty pravdivé, protože jsou překvapivé a často vyvolávají silné emoce.
Proč se šíří nepravdivé zprávy rychleji, než ty pravdivé? |
Až na několik učebnicových výjimek (přistání mimozemšťanů, plochá země, propaganda, vyvrácené konspirační teorie, satirické weby) však není úplně jednoduché exaktně určit, co je „nepravdivá zpráva“. Respektive nakolik je nepravdivost – která se nakonec dá obvykle nějak ověřit – výsledkem úmyslného zkreslení a nakolik jde o omyl nebo jednostranný pohled na věc.
Facebook si tuto kontroverzi po počáteční naivitě konečně uvědomuje a snaží se najít řešení, které by bylo funkční dlouhodobě a globálně. Jeho postupy proti nepravdivým zprávám a dezinformacím jsou trojího druhu:
- mazání účtů, které šíří „neautentický“ obsah nebo obsah, který dlouhodobě porušuje komunitní zásady
- omezuje dosah nepravdivých zpráv a snižuje finanční incentivy k jejich tvorbě
- informuje uživatele a dává jim k dispozici související obsah.
Také vy naletíte na falešnou zprávu. Může za to chyba v mozku... |
Nové opatření patří do třetí kategorie. Zatím jsme neměli možnost vidět výsledky v české praxi. V angličtině jsme se však několikrát s tímto „kontextuálním fact-checkingem“ setkali a působil celkem přirozeně. Ostatně uspořádání příspěvků v News Feedu nikdy není náhodné, takže uživatele zřejmě nepřekvapí, že uvidí související zprávy za sebou.
S druhým principem pak souvisí omezení dosahu těch domén, na kterých se bude často nacházet obsah označený jako ověřitelně nepravdivý. To bude zřejmě nejkontroverznější krok. Protože Facebook už tak omezuje dosah médií v online prostoru a svou velikostí média svým způsobem ohrožuje, budou zasažená média logicky vnímat toto omezení dosahu jako problematické.
Co na to čeští fact-checkeři?Zeptali jsme se českých ověřovacích služeb, co si o novém kroku myslí. Ondřej Fér, Manipulátoři.cz Jak se díváte na způsob, kterým Facebook upozorňuje na nepravdivé a sporné zprávy a články? Proč české projekty (manipulatori.cz, demagog.cz) nespolupracují s Facebookem jako fact-checkeři? Ačkoliv je Česko malý trh, disponujeme celou řadou zkušených a výkonných fact-checkingových projektů, které by Facebooku nepochybně rády pomohly. Jakýkoliv náš podobný krok ale zatím skončil ve ztracenu. Mrzí nás to už vzhledem k obrovskému vlivu, který Facebook má a který množství jednotlivců i skupin zneužívá, aniž by bylo možné jejich aktivity efektivně a autoritativně korigovat. Dá se fact-checking označit za cenzuru? Pavel Buršík, Demagog.cz Jak se díváte na způsob, kterým Facebook upozorňuje na nepravdivé a sporné zprávy a články? Proč české projekty (manipulatori.cz, demagog.cz) nespolupracují s Facebookem jako fact-checkeři? |
Facebook nicméně nechce přistoupit k tomu, aby nepravdivé články a odkazy na ně odstraňoval: „Silně věříme, že lidé by měli mít možnost debatovat o různých myšlenkách, i o těch kontroverzních.“ Jenže co je pro někoho kontroverzní myšlenka, o které je dobré debatovat, to může někdo jiný považovat za prokázanou nepravdu nebo nenávistný obsah. Je celkem zřejmé, že tato past – vyplývající ze svobody slova, globálního postavení Facebooku a nutně subjektivně vnímané reality uživatelů – nemá jednoduché a obecně přijímané řešení.
A tak nyní Facebook dělá alespoň to, že nabízí lidem varování, pokud se chystají sdílet něco, čím by si mohli vysloužit posměch. Komu záleží na tom, aby se nepodílel na šíření nesmyslů, ten varování zřejmě uvítá. Pokud někdo sdílí článek právě proto, že má pocit šíření „utajované“ nebo „potlačované“ pravdy, toho možná takové varování paradoxně ještě utvrdí v tom, že je pravda na jeho straně. Ověřitelným faktům navzdory.
Kdo tvoří falešné zprávy a proč to dělá?Často je vhodné podívat se na motivaci. Toto jsou různé typy falešných zpráv podle toho, z jakého důvodu je někdo vytváří.
|
Proč nám často nezáleží na faktech? (video: Technet.cz)
Aktualiazce: Do článku jsme doplnili informace o označování obsahu. Doplnili jsme obecné informace o ověřování informací, tzv. fact-checkingu.