U prvního prototypu kosmické lodi určené pro let s člověkem se nepočítalo s tím, že by měl bezpečně přistál na Zemi. Přesto se na něm měl vyzkoušet i sestup. Ten byl naplánován na 18. května, ale nepovedlo se to tak, jak inženýři předpokládali.
Schéma lodi Vostok
Při sestupu se nepodařilo loď Vostok (česky východ) 1 správně orientovat, protože nefungoval systém na hlídání horizontu Země. Loď se otočila vzhůru nohama. Tak se stalo, že návratový modul místo brzdění zrychlil a poskočil na vyšší dráhu.
V důsledku této akce loď, ve které byla vedle přístrojů také figurína kosmonauta, zůstala ve vesmíru přes dva roky. Její část dopadla v září 1962 do ulic městečka Manitowoc v americkém Wisconsinu, zbytek pak vstoupil do atmosféry až v říjnu 1965, kde zanikl. Tedy čtyři roky poté, kdy s nástupcem tohoto modulu odletěl do vesmíru a přistál první člověk.
První prototyp lodi Vostok se lišil od těch, které létaly později se zvířecí nebo lidskou posádkou. Hlavní rozdíl byl především v chybějícím tepelném štítu, který je ochranou posádky i lodi při průletu atmosférou. Samotná loď se skládala z 2,5tunového přetlakového návratového modulu o průměru 2,3 metru a přistávacího modulu délkou 2,3 metru. Celková hmotnost lodi byla 4 540 kg.
Kosmická loď Vostok 1
Vojenská jako lidská
Sovětský kosmický program provázelo od začátku přísné utajování, o řadě důležitých kroků, které vedly k letu Jurije Gagarina, se svět dozvěděl až po mnoha letech. Platí to také pro první zkušební let kosmické lodě, v níž se Gagarin dubnu 1961 jako první člověk podíval na oběžnou dráhu.
Sovětští konstruktéři přitom kosmickou loď určenou pro lety s člověkem na palubě (o pilotáži se u vostoků nedalo moc mluvit, řídila je automatika a kosmonauti mohli zasáhnout jen v případě nouze) sestrojili tak trochu mimochodem.
Jejím základem se totiž stala vyvíjená špionážní družice Zenit 2, původně označovaný jako Vostok-2 (2K), která měla podle plánů moskevského vedení fotit nepřátelská území a poté dopravit snímky zpátky na Zemi. A když už se mají dostat z vesmíru fotky, určitě to půjde i s člověkem, řekli si technici.
Nákres lodi Vostok 3KA z ruské dobové dokumentace – vlevo je kulová návratová kabina s katapultovacím křeslem a kosmonautem, vpravo je přístrojový úsek s brzdicím motorem.
Zbývala jen „maličkost“ - ověřit si, jestli může živý organismus ve vesmíru přežít, a vytvořit pro kosmickou loď systém podpory života. V tom týmu pod vedením Sergeje Koroljova pomohly experimenty se psy, do historie se už v listopadu 1957 zapsala dvouletá fenka voříška Lajka. V jejím případě se ale ještě nepočítalo s návratem, a tak uhynula ve vesmíru. Nebyla přitom první ani poslední obětí z řad zvířat, které padly za oběť kosmickému výzkumu.
V letech po startu prvního Sputniku v říjnu 1957 byl přitom civilní raketový program v Sovětském svazu trochu ve stínu toho vojenského, přednost zkrátka měly balistické rakety. Do konce roku 1958 se podařily jen tři úspěšné starty (včetně premiéry a nešťastné Lajky), v roce 1959 odstartovalo se střídavými úspěchy několik družic programu Luna, určeného k průzkumu Měsíce, a na který navázaly v dubnu 1960 dvě katastrofy nosných raket při vypouštění dalších měsíčních sond.
Jak již bylo zmíněno, ani let prvního Vostoku o měsíc později, se neobešel bez problémů, byť většina letů proběhla podle plánu.
Interiér lodi Vostok
Předtím, než se do vesmíru vydal první člověk, vypustil Sovětský svaz z kosmodromu v Bajkonoru ještě dalších šest pokusných lodí, dva starty se ovšem nevyvedly. Mezi těmi úspěšnými byla v srpnu 1960 loď s „malou zoologickou zahradou“ na palubě. Vedle psíků Strelky a Belky se do vesmíru podíval také králík, čtyřicítka myší, dva potkani, mouchy a řada rostlin. Většina pasažérů se následující den vrátila v pořádku na Zemi, asi dvacet myší ale zemřelo.
Vostok 3KA-2A vypuštěný v 25. března 1961
Poslední Vostok bez člověka na palubě se do vesmíru vydal 25. března 1961, dva a půl týdne před Gagarinovým letem. Pak už přišel historický 12. duben 1961, kdy odstartovala kosmická loď s Jurijem Gagarinem.
„Nastal hluk jako v letadle. Pak se raketa hladce a zlehka zvedla,“ popsal svůj dojem ze startu první člověk ve vesmíru. Během 108 minut trvajícího letu loď Vostok 1 obkroužila jedenkrát celou zeměkouli a poté zamířila zpátky na Zemi.
8. dubna 2011 |
Instalace návratové kabiny na přístrojový a motorový úsek lodi Vostok. Názorně je vidět, které části se rozdělovaly.
Vostoky přitom přistávaly příliš rychle, takže se z nich kosmonauti museli ve výšce sedmi kilometrů katapultovat a poté se snášeli k zemi na vlastním padáku.
Po Gagarinovi zažilo tento způsob návratu dalších šest kosmonautů, posledním z nich se v červnu 1963 stala Valentina Těreškovová, první žena ve vesmíru. Poté následovaly dva pilotované lety vícemístné lodi Voschod v říjnu 1964 a březnu 1965 a v roce 1967 první Sojuz, jehož modernizovanou verzi používají v Rusku dodnes.
Jeden návratový modul se dostal do soukromých rukou a posléze se několikrát objevil v aukci. Byl to již zmíněný model 3KA-2A vyslaný do kosmu 25. března 1961.
3KA-2A v aukční síni Shoteby´s
