Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVe středu pozdě v noci se začne psát nová kapitola dobývání vesmíru. Do kosmu odstartuje raketa soukromé společnosti SpaceX, která na své palubě ponese dva astronauty. Pozadí a kontext této historické události přiblížil moderátorovi Vladimíru Vokálovi odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl, který v současnosti zakotvil v Technickém muzeu v Brně.
Hned na úvod objasnil, proč se původně plánovaná několikaletá přestávka v letech amerických pilotovaných vesmírných strojů protáhla na téměř desetiletí.
„Když vyvíjíte kosmickou loď, tak je tam spousta neznámých. Zároveň vznikl zcela nový model vývoje,“ uvádí Přibyl. I díky tomu se v podstatě z neznámé garážové firmy stal během let tahoun americké kosmonautiky, který dokázal to, co se nedařilo velkým zavedeným společnostem.
Test padákového systému CrewDragonu simulující selhání jednoho padáku v březnu 2018
A právě zde tkví podle experta důvod zpoždění. „Když se jde novou cestou, tak narazíte na mnoho překážek, byly problémy s padákovými systémy, motory a loď se musela několikrát přepracovávat,“ dodává.
A i když se původní loď Dragon osvědčila při vynášení nákladů na oběžnou dráhu, vytvořit stroj pro dopravu posádky je poněkud jiná disciplína.
„Vyrobit pilotovanou loď je desetkrát složitější než nákladní,“ varovali lidé z NASA zaměstnance SpaceX. Ti se tomu tehdy podle Přibyla smáli, ale dnes už se nesmějí.
Téměř jako v restauraci či taxíku
Někdy kolem roku 2004 a 2005 došlo k otočení kormidlem a NASA se rozhodla, že bude ke kosmickým letům přistupovat jinak. Do té doby si v podstatě státní kosmické agentury nechávaly vyrábět rakety a kosmické lodě na zakázku s tím, že se na koncepci podílelo vícero složek.
„Podívejte se na raketoplán. Do jeho vývoje vedle NASA mluvili například vojáci, protože měli být uživateli raketoplánu, dále Kongres USA, protože schvaloval rozpočet, ale také vědci a tak dále. Výsledkem pak byl neohrabaný velký moloch, který toho uměl velice mnoho. Ale ruku na srdce, kolik odlétal misí, při kterých se využily všechny možnosti a schopnosti?“ ptá se řečnicky Přibyl.
Nově si NASA dopravu nákladu a lidí chce koupit jako službu.
Loď CrewDragon určená pro první let s posádkou k ISS.
„Je to jako v restauraci. Také nejdete do kuchyně, nepřinesete si svůj recept a kuchaře nepleskáte přes prsty a neříkáte, to osol, toto přidej... Vy jste host. Vezmete si jídelní lístek, podíváte se a vyberete si. Když jste spokojen, vrátíte se,“ používá expert analogii.
NASA se tak v podstatě stala hostem, který si chce vybírat, jaká nabídka bude pro jeho potřeby nejvíce vyhovující.
Ale i tak si musela při vývoji prvního soukromého pilotovaného plavidla klást podmínky. Ty se však od těch původních výrazně změnily, v podstatě sama agentura podle Přibyla pořádně nevěděla, co chce.
„Když se podíváte na původní požadavky na spolehlivost, že ztráta posádky při jedné misi je 1:1000, tak to je požadavek, jaký neměla ani na raketoplány ani na své vlastní kosmické lodě,“ připomíná odborník. Splnění takového požadavku však nebylo dosažitelné. Ovšem na druhou stranu i současné standardy jsou dostatečné.
Na otázku moderátora, zda by se nebál letět středečním letem, odpověděl Přibyl bez zaváhání: „Nebál.“
Raketoplány jako vesmírné taxi byly drahé
Doprava na nízkou oběžnou dráhu je podle kurátora brněnského Technického muzea již něco, čím by se kosmická agentura jako NASA měla zabývat jen okrajově a své síly by měla vrhnout k vyšším cílům. SpaceX a další společnosti by tak pro ni měly fungovat v podstatě jako taxi.
Do kosmu levně
Právě zapojením soukromého sektoru se mohly náklady na lety do vesmíru snížit. Příkladem může být znovupoužitelná raketa Falcon 9, jejíž první stupeň dokáže bezpečně přistát zpátky na Zemi.
„NASA spočítala, že kdyby si nechala raketu Falcon 9 vyrobit klasickým způsobem, jakým fungovala do té doby, tak by byla asi sedmkrát dražší,“ tvrdí Přibyl.
Návratem amerických pilotovaných lodí však přijde o část příjmů ruský kosmický program. NASA do něj každý rok přispívala za přepravu šesti astronautů asi pětinou jeho celkového rozpočtu. A i když se této dopravy zatím zcela nevzdala, propad bude znát.
Falcon 9 jako lepší V-2 Wernhera von Brauna
„Kritici raketu Falcon 9 často označují jako lepší V-2,“ načíná další téma o složitosti současných raket Tomáš Přibyl. Připomíná tak raketovou zbraň nacistického konstruktéra, která po balistické křivce dokázala doletět z Německa až do Anglie.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX připravená ke startu na startovaní rampě 39A v Kennedyho vesmírném centru na Floridě v USA.
„Obě rakety sice používají podobné palivo, podobné motory, ale já bych viděl rozdíl uvnitř. Přeci jenom Falcon 9 je výrazně modernější,“ říká odborník. Myslí si však, že není třeba vymýšlet kolo, když už tady kolo máme, stačí ho jen výrazně vylepšit. A občas to jde i poměrně levně.
Přibyl tak připomíná příběh, kdy chtěl Elon Musk koupit avioniku do svých raket, ale zavedené kosmické firmy za takový řídící systém chtěly částku kolem 10 milionů dolarů.
„Elon Musk se chytil za hlavu a prohlásil, že to nemůže být složitější než ovladač od garážových vrat. A začal to dělat se svými spolupracovníky takzvaně na koleně. Jeho systém řízení rakety údajně stojí méně než 10 tisíc dolarů,“ uzavírá expert.
Elon Musk podle něj má svým způsobem výhodu, že mohl začít na zelené louce a netahat za sebou kouli starých technologií. Mohl si tak pouze vybrat či vyvinout technologie, které potřeboval, a výsledek nyní stojí na startovací rampě.
