Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMiloslav Druckmüller se zabývá fotografováním Slunce již pěknou řádku let a neváhá kvůli zatmění vyrazit i do vzdáleného zahraničí. Co ho na Slunci fascinuje? A existuje podle něj něco, co o Slunci nevíme a on by to chtěl zjistit?
„Nyní toho o Slunci víme spíše méně než více. Slunce je pro nás stále v mnoha věcech záhadné,“ odpovídá na první část dotazu moderátora Vladimíra Vokála fotograf.
Miloslav Druckmüller(*1954) je český matematik, vedoucí Odboru počítačové grafiky a geometrie Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Věnuje se matematickému zpracování digitálních fotografií a proslul zejména fotografiemi sluneční koróny při úplných zatměních Slunce, které sám pořizuje speciální technikou během astrofotografických expedicí. Zdroj: Wikipedia |
Právě ke zkoumání této oblasti se hodí snímek Slunce při zatmění. Problém však je, že to není zase až tak častý úkaz. „Je jich asi šedesát za století, vyskytují se na velmi malém území na Zeměkouli a navíc trvají krátce,“ připomíná matematik.
„Chceme zkoumat hranici mezi tzv. kolizním a bezkolizním plazmatem. To je místo, kde je prostor tak prázdný, že už se tam částice nesrážejí. Nějakou představu již máme, ale vyžaduje to ještě spoustu práce, než ji budeme mít přesnější,“ říká Druckmüller.
Přesto se i tak daří vytvořit snímky, které nám mohou ukázat zajímavé vlastnosti Slunce. „Podařilo se ukázat složitost vnitřní části sluneční korony, která není mimo úplné zatmění vůbec pozorovatelná ve viditelné části spektra,“ říká fotograf o tom, jak jeho snímky posunuly dřívější vědomosti o Slunci.
Právě zatmění umožňuje získat snímky, které nemohou pořídit ani kosmické sondy, které Slunce sledují 24 hodin denně. Zatmění umožňuje sledovat i nejvnitřnější část sluneční korony. „Měsíc nám vytvoří clonu, která zacloňuje intenzivně svítící Slunce čili sluneční fotosféru, a tato clona je dokonalá, protože je veliká a je hodně daleko,“ popisuje odborník výhody pozorování zatmění ze Země.
Podle něj tak nedochází k ohybu světla, který by ničil vnitřek pořizovaného obrazu. Právě proto nemohou kosmické sondy nikdy pozorovat vnitřní část Sluneční korony. Výsledné snímky pak umožní srovnat teoretické matematické modely s reálnou situací na Slunci.
„To, co my děláme, je jakési skládání kamínků do mozaiky, která nám má říci něco o tom, jak vypadá Slunce, jak vypadá sluneční korona a co se tam děje,“ odpovídá matematik a fotograf na otázku o dopadu jeho snímků na zkoumání naší hvězdy.
Druckmüller je skeptický k tomu, že by měl být učiněn v dohledné době nějaký větší objev při sledování Slunce ze Země. Jsme nyní podle něj na hranici toho, co se dá ze Země zjistit, což souvisí i s tím, že zatmění trvá jen několik minut, během nichž můžeme získat jen omezené množství dat. I když bude postupně vyvíjena lepší technika, posun z hlediska výsledku bude velice malý.
Cestování za zatměním
I když se z laického hlediska může zdát, že příprava cesty za zatměním není nic složitého, opak je pravdou. Přípravy cesty týmu totiž trvají asi dva roky a náklady se mohou vyšplhat ke stovkám tisíc dolarů. I proto již zkušený fotograf a matematik chce spíše pracovat se snímky na počítači, než je sám lovit v někde v zahraničí.
„Nevylučuji, že bych ještě na nějaké to zatmění jel, ale vylučuji to, že bych byl v tom hlavním týmu, který máme společně s Hawajskou univerzitou,“ říká Druckmüller. „Expedice jsou nepředstavitelný stres. Někam na zeměkouli se musí dopravit dvě tuny materiálu a všechno tam smontovat a na to, aby se pak vše podařilo, jsou například jen dvě minuty a sebemenší chyba to zničí,“ popisuje náročnost celé akce fotograf.
„Jednou kamarád z Německa prohlásil, že by raději pracoval v továrně na dynamit, že mu to přijde bezpečnější a takové harmoničtější zaměstnání v porovnání s tím, jet na takovou expedici,“ uzavírá odborník.
V Rozstřelu se dále dozvíte, jak to je s předpovídáním slunečního počasí a jeho dopadu na Zemi. Nebo také to, jaké náhody vedou k tomu, že člověk může spolupracovat s Hawajskou univerzitou a výrobcem teleskopů. Také můžete slyšet, jak je složité připravit numerické metody a analýzy obrazu, které mají přinést ten správný výsledek. A dozvíte se, jak vznikl snímek, který se objevil třeba na plakátu jednoho pěveckého sboru ve Walesu.
Neuvěřitelný příběh původně amatérského fotografa slunečního zatmění Miloslava Druckmüllera uvede Česká televize v dokumentu Helios v úterý 23. února od 20:55 na ČT2.
