Jupiterův měsíc Europa je pokrytý ledovou krustou o několikakilometrové tloušťce. Pod ní by se mohl ukrývat oceán plný slané vody. Alespoň to tedy předpokládají vědci. Kde je voda v tekutém stavu, tam je naděje, že by se mohl vyskytovat život. Práce sondy Juno může napovědět více.
Vědci tak nyní mohou zkoumat snímky a další data, které ukazují, jak povrch tohoto šestého největšího měsíce naší sluneční soustavy vypadá.
Sonda během svého průletu nafotila tento objekt s rozlišením 1 kilometr na pixel a získala cenné údaje o struktuře ledového pláště Europy, jejím nitru, složení povrchu a ionosféře, jakož i o interakci měsíce s Jupiterovou magnetosférou.
Teleskop Jamese Webba ukázal úžasný snímek Jupitera i s polární září |
„Zatím je to velmi brzy na hodnocení, ale podle všech indicií byl průlet sondy Juno kolem Europy velmi úspěšný,“ řekl Scott Bolton, který o data ze sondy stará.
Sonda JunoSonda JUNO o základních rozměrech 3,5 × 3,5 m má startovní hmotnost 3 625 kg, z toho je 1 593 kg „suchá“ konstrukce, 1 280 kg palivo a 750 kg okysličovadlo korekčního motoru. Zdrojem energie pro přístroje i další zařízení budou fotovoltaické panely – poprvé v oblasti tak daleko od Slunce. Gigantická planeta 5× dál od Slunce než Země dostává 25× méně slunečního světla než Země a ještě před nedávnem by to nebylo možné, ale za poslední dobu byla zvýšena účinnost slunečních baterií téměř o polovinu. Tři obří panely s rozměry 9 × 2,7 m o celkové ploše 60 čtverečních metrů nesou celkem 18 698 článků. Zatímco u Země poskytují asi 14 kW, ve vzdálenosti Jupitera to bude jen 450 W. |
Sonda Juno při průletu využila celou sadu svých přístrojů a senzorů, aby získala další data. Mezi přístroji na palubě je samozřejmě kamera (JunoCam) ve viditelném oboru spektra, která snímek pořídila. Na palubě také má ultrafialový spektrograf (UVF) nebo infračervený mapovací spektrometr (JIRAM).
Pomocí mikrovlnného radiometru (MWR) může zkoumat hloubku atmosféry a tepelné záření samotného Jupitera. Sonda tímto způsobem získává data o struktuře, pohybu a chemickém složení atmosféry do hloubky až tisíc atmosfér, což odpovídá asi 550 kilometrům pod viditelnými vrcholky mraků planety.
MWR slouží ke studiu množství vody v atmosféře planety. Na Europě může poskytnout nové podrobnosti o tom, jak se mění struktura ledu pod kůrou Europy. Další přístroje mohou měřit plazmové a rádiové vlny v magnetosféře, energii a úhlové rozložení nabitých částic v okolí planety.
Všechny tyto informace mohou vědci využít k získání nových poznatků o měsíci, včetně údajů při hledání oblastí, kde se v mělkých podpovrchových kapsách může vyskytovat kapalná voda.
„Vědecký tým bude porovnávat kompletní sadu snímků získaných sondou Juno se snímky z předchozích misí a bude zjišťovat, zda se vlastnosti povrchu Europy za posledních dvacet let změnily,“ vysvětluje na stránkách NASA Candy Hansenová, která na misi Juno spolupracuje. „Snímky z kamery JunoCam doplní současnou geologickou mapu, a nahradí tak stávající pokrytí oblasti s nízkým rozlišením,“ doplňuje.
Lidská družice u Jupitera snímek pořídila ve čtvrtek 29. září, když kolem Europy proletěla ve vzdálenosti 352 kilometrů. To je zhruba jako vzdálenost Mezinárodní vesmírné stanice od Země. Není to sice poprvé, co se lidské zařízení přiblížilo k tomuto měsíci na vzdálenost menší než 500 kilometrů, ale naposledy se to povedlo v roce 2000 sondě Galileo, která proletěla ve vzdálenosti 351 kilometrů od povrchu měsíce.
Prodloužená mise
Juno se vydala na 3,2 miliardy kilometrů dlouhou pouť 5. srpna 2011 a k cíli dorazila v červenci 2016. Cílem projektu za 1,1 miliardy dolarů (27 miliard korun) byl mnohaměsíční průzkum nitra tohoto obřího plynného tělesa. Na konci své mise měla sonda skončit v jeho atmosféře. Dostalo se jí však prodloužení až do září 2025.
5. července 2016 |
Nové plány ji nasměrovaly i mimo samotný Jupiter. Sonda Juno se tak stala průzkumníkem celé Jupiterovy soustavy – Jupiteru a jeho prstenců a měsíců – s plánovaným několikanásobným setkáním se třemi nejzajímavějšími měsíci Ganymedes, Europa a Io.
Setkání s přirozenými oběžnicemi Jupitera začalo 7. června 2021 průletem kolem Ganymeda, nyní následoval blízký průlet kolem Europy a 30. prosince 2023 čeká sondu první průlet kolem Io a druhý je pak naplánován na 3. února 2024.
Data, která Juno shromáždí, přispějí k lepšímu plánování další generace misí k systému Jupitera, jako je mise NASA Europa Clipper, která má k Europě dorazit v roce 2030, Ta bude zkoumat atmosféru, povrch a vnitřek měsíce – s cílem prozkoumat podmínky pro život a lépe porozumět jeho podpovrchovému oceánu, tloušťce jeho ledové kůry a hledat možné výtrysky, které mohou vypouštět podpovrchovou vodu do vesmíru.
K Jupiteru zamíří také mise ESA JUpiter ICy moons Explorer (JUICE). Jejím cílem je několikanásobný průlet kolem Jupiterových satelitů Ganymedes, Callisto a Europa a následný přechod na oběžnou dráhu kolem Ganymeda.
