O části projetu Polaris, který by měl prodloužit životnost Hubbleova teleskopu na oběžné dráze, se začalo hovořit letos v září. Firma SpaceX miliardáře Elona Muska by jeho prostřednictvím chtěla ukázat, že zvládne mise, které umožní prodloužit životnost objektů na oběžné dráze. V rámci první demonstrace byl ke zkoušce vybrán zmíněný vesmírný dalekohled. Ke konci září byl tento nápad představen a zároveň podepsána mezi NASA a SpaceX dohoda o vytvoření studie proveditelnosti s označením Space Act Agreement. Její vypracování má trvat asi šest měsíců.
Minulý týden pak NASA vydala tzv. Žádost o informace (Request for Information), jejímž cílem je získat další data o komerčních možnostech posunutí družice na oběžné dráze s využitím Hubbla pro demonstraci tohoto cíle. Jak NASA zdůrazňuje, mělo by se to obejít bez jakýchkoliv nákladů pro vládu Spojených států.
„V současné době NASA neplánuje uskutečnit ani financovat specializovanou servisní misi k Hubblovi. Žádost o informace bude platná do úterý 24. ledna 2023, protože NASA pokračuje ve zkoumání možností, které před sebou může mít Hubble,“ vysvětluje NASA na svých stránkách.
Nyní se shromažďují technické údaje jak z Hubbla, tak z kosmické lodi SpaceX Dragon. Tyto údaje pomohou určit, zda by bylo možné se k teleskopu bezpečně dostat, připojit a přesunout jej na stabilnější oběžnou dráhu.
Za projektem Polaris stojí vedle SpaceX i miliardář Jared Isaacman. Ten má s lety do vesmíru zkušenost v podobě účasti na misi Inspiration4. To byl vůbec první let s amatérskou posádkou. V rámci první fáze mise Polaris chce spolu se SpaceX dostat do vesmíru další soukromou posádku, která by mohla provést výstup do volného kosmu.
Hubble pomalu padající k Zemi
Vesmírný Hubbleův teleskop pracuje již 32 let, a tak se není co divit, že již NASA nepočítala s dalším prodloužením jeho životnosti, zvláště, když je ve vesmíru jeho výkonnější nástupce v podobě teleskopu Jamese Webba a chystají se i další přístroje v čele s plánovaným LUVOIR (anglicky Large Ultraviolet Optical Infrared Surveyor).
Hubble už ostatně během svého života zažil několik servisních misí. Ta první měla napravit chybu ve špatně vybroušeném zrcadlu, a tak k němu musel v roce 1993 odstartovat raketoplán Endeavour, aby mu přivezl korekční optiku k zaostřování snímků.
O ukončení práce teleskopu se uvažovalo i na začátku tohoto tisíciletí. Nakonec se však našla vůle a prostředky, aby se mohla v roce 2009 vydat na cestu další opravárenská mise. Tehdy teleskop vybavili trojicí nových baterií, navigačním senzorem, tepelnou izolací a další výbavou.
Samozřejmě od té doby došlo k dalším problémům, které ovšem nebyly tak zásadní, aby zapříčinily konec činnosti celého zařízení. Hubble je však stále přitahován gravitací Země, a tak se pomalu blíží k zemské atmosféře, kde jeho většina shoří. Ze své oběžné dráhy ve výšce asi 560 kilometrů, na níž byl v roce 2009, již klesl o více než pět procent, což se zdá málo, ale ztráta výšky se bude později urychlovat.
Hubblovi tak sice nyní nehrozí pád z oblohy, ale jak se dostane do oblasti, kam pronikají i horní vrstvy atmosféry, začne o ně brzdit a klesat rychleji. Už koncem tohoto desetiletí by tak mělo být rozhodnuto, jak Hubbla dovést k jeho zániku, nebo jeho životnost ještě o kousek prodloužit tím, že se posune na vyšší oběžnou dráhu. Podle NASA by se tak životnost prodloužila o několik let.
A právě zde by mohl být užitečný projekt Polaris. Pokud by se podobná mise opravdu uskutečnila, mohla by vedle posunutí teleskopu provést i některé opravy, aby mohl fungovat bez přestávek, kterými čas od času prochází, když se dostaví technická závada.
K posunutí dalekohledu by mohla být využita loď Crew Dragon, která by se připojila ke speciálnímu dokovacímu prstenci, jenž u něj nainstalovala jedna z opravárenských misí pro případné pozdější využití.
NASA také zdůrazňuje, že společnost SpaceX navrhla tuto studii, aby lépe porozuměla technickým problémům spojeným se servisními misemi. Tato studie není exkluzivní, a tak další společnosti mohou navrhnout podobné studie s jinými raketami nebo kosmickými loděmi.
Hubbleův vesmírný dalekohled je projektem mezinárodní spolupráce mezi NASA a ESA (Evropská vesmírná agentura). Dalekohled spravuje Goddardovo středisko vesmírných letů NASA v Greenbeltu ve státě Maryland. Vědecké operace Hubblova dalekohledu zajišťuje Space Telescope Science Institute v marylandském Baltimoru.
