 |
Na úvod je třeba říci, že s tanky je to těžké, ať už mají hmotnost jakoukoliv, a čert aby se v nich vyznal. Kdysi se tanky dělily do tří základních kategorií, byly to tanky lehké, střední a těžké. Samotná hmotnost tanku není přímo určující pro zatřídění do příslušné kategorie, zpravidla však hodně napoví. Zatřídění tanku do kategorií lehký až těžký se odvíjí především od jeho taktického určení, jak to bylo definováno před válkou – například lehké tanky k průzkumu, nebo těžké tanky k průlomům silně opevněné fronty. Je ovšem jasné, že řada rolí se potom za války mezi kategoriemi prolínala a tanky se používaly, jak to jen šlo.
A potom zde ještě byly národní speciality v kategorizaci, jako když Francouzi přišli s tanky pěchotními a jezdeckými a Britové s tanky pěchotními a rychlými (resp. křižníkovými, ať v tom je ještě větší zmatek).
V průběhu let, jak tanky mohutněly, se hranice především mezi středními a těžkými stala velice pohyblivou. Vzpomeňme americký M26 Pershing, který se objevil na frontě v závěru války a byl nejprve klasifikován jako těžký, ale nakonec „degradován“ na střední (pravděpodobně až po válce). Ostatně hmotností přesahující 40 tun se zdola blížil německému Pz.Kpfw.V Panther, který byl celou dobu, to je od svého vzniku v roce 1943, označován za tank střední. A naopak německý prototypový Neubaufahrzeug z první poloviny 30. let byl tankem těžkým, byť měl „pouhých“ 23 tun a kousek.
Americký tank M26 Pershing (původně klasifikován jako tank těžký, později překlasifikován na střední), vyfotografovaný u Remagenu
Německý střední tank Panther
Se vznikem studené války a nových typů tanků jejich původní kategorizace zanikla přirozeným způsobem. Na lehké tanky rovnou zapomeňme, protože s těmi se válka vyhrát nedá. A nové tanky začaly v sobě kloubit charakteristiky tanků středních a těžkých. Takový tank má silné pancéřování a mohutnou výzbroj a zároveň se vyznačuje svižnou pohyblivostí a manévrovatelností. Tak vznikla kategorie MBT (Main Battle Tank / hlavní bojový tank).
Zde si ještě uveďme, že mezi MBT první generace patří například M47/M48 Patton, do druhé generace M60 Patton, Leopard 1 nebo T-72 a do zatím poslední třetí generace M1 Abrams, Leopard 2 nebo T-90, ale i hrstka v ČR modernizovaných T-72M4CZ.
Vraťme se však do historie a do Spojených států, kde by chtěl žít každý Mexičan (zde jsme si trochu zapřeháněli). Ač se to může zdát dnes skoro neskutečné, americká armáda, mluvíme-li o její síle a vybavení, nepředstavovala před druhou světovou válkou žádné terno, rozhodně ne v poměru k území vlastního státu a k počtu obyvatel. Mezi oblasti, ve kterých Američané zaostávali v míře vrchovaté, patřilo i tankové vojsko. Na druhou stranu takový Sovětský svaz, který byl tankovou velmocí, měl před druhou světovou válkou více tanků než všechny ostatní státy světa dohromady.
Válka potom zrodila další tankovou velmoc, a to právě Spojené státy. Nejznámějšími americkými tanky z té doby jsou lehké M3/M5 Stuart a především střední M4 Sherman. Celkový objem výroby tanků Sherman přesáhl 49 tisíc kusů, z toho jich bylo na základě programu Lend-Lease dodáno více než 17 tisíc do Velké Británie a více než 4 tisíce do SSSR. Výroba M4 zahrnovala řadu různých verzí. Některé verze M4 se lišily i kanonovou výzbrojí, standardní byl 75mm kanon, ale chválu si zaslouží výkonný 76,2mm kanon umožňující účinnější boj s německými tanky, a přišly také stroje se 105mm houfnicí vhodné například k ničení polního opevnění při podpoře vlastní pěchoty.
Nebyly to však jediné typy tanků, které pro frontu dodával válkou probuzený a rostoucí americký průmysl (nakonec výše už byl zmíněn M26 Pershing). A vznikla také řada prototypů, a právě na ty nejtěžší z nich se teď podíváme. Půjde nám o stroje s hmotností vyšší než 50 tun. Začaly se rodit za války, ale prototypy už přišly pozdě.
Nejzajímavějším typem z nich je ten první, tedy T28. Pro něj dokonce vznikla speciální kategorie supertěžký tank, i když ne kvůli hmotnosti, ale pro absenci (tankové) věže ho Američané nechtěli řadit k těžkým tankům.
Supertěžký tank T28
Těžký tank M103
| Typ | Rok vzniku | Hmotnost | Počet kusů |
|---|---|---|---|
| T28 | 1945 | 87 t | 2 |
| T29 | 1945 | 64,3 t | 2 + 8 |
| T30 | 1945 | 64,7 t | 2 |
| T34 | 1947 | 65,2 t | 4 |
| M103 | 1951 | 56,7 t | 6 + 300 |
Vývoj amerických těžkých tanků pokračoval až do 50. let, kdy se stal posledním americkým těžkým tankem – opět připomeňme, že podle tehdejší kategorizace – typ M103. Ten jako jediný z uvedených šel do sériové výroby a v roce 1957 byl oficiálně zařazen do výzbroje. Mezitím vznikla kategorie MBT, kde nové verze Abramsu jsou těžší právě než M103, ale to na jeho titulu posledního amerického těžkého tanku nic nemění.
Než se dále na jednotlivé stroje podíváme, tak ještě podotkněme, že americké tanky dostávaly při vývoji označení písmenem „T“ a (víceméně pořadovým) číslem. Typ, který šel do sériové výroby a byl zařazen do výzbroje, dostal označení písmenem „M“ a (opět víceméně pořadovým) číslem.
