První generace humanoidního robota Atlas byla představena v červenci 2013. Vyvinula ho společnost Boston Dynamics a financovala DARPA, tedy „Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty“ amerického ministerstva obrany. A tomu odpovídaly i úkoly, které byl na soutěži robotů v roce 2015 schopen splnit.
Dokázal řídit užitkové vozidlo, autonomně se pohybovat v suti a troskách, odstranit suť blokující průjezd, otevřít dveře a vstoupit do budovy, vyšplhat po průmyslovém žebříku a přejít visutý chodník, pomocí nástroje prorazit betonový panel, vyhledat a uzavřít ventil u netěsnícího potrubí nebo připojit požární hadici ke stojanovému potrubí a zapnout ventil. Mediálně známější byly jeho taneční pohyby a působivě natrénovaný „backflip“.
Především byl ale pro Boston Dynamics vývojovou a testovací platformou, jak z hlediska hardwaru, tak softwaru – a to především v otázce řízení, orientace v prostoru a autonomii.
Do komerčního provozu se dostali jen jeho firemní sourozenci. Průzkumný a hlídací robot Spot (onen mediálně slavný pes) a autonomní manipulační Stretch. Zatímco ten první umí proběhnout zadané území (a to včetně třeba chemických provozů po úniku nebezpečné látky) a díky kamerám i senzorům zajistit potřebné informace, ten druhý dovede vyložit náklaďák, naskládat balíky na pohyblivý pás a další „skladnické“ práce.
Robot Atlas, nově označovaný jako HD Atlas (HD jako hydraulický), byl nyní vyřazen z provozu. Výrobce k tomu vydal „rozlučkové video“, které si můžete přehrát výše.
Jen o několik dní později byl HD Atlas nahrazen robotem novým, plně elektronickým a po všech stránkách dokonalejším, který by se měl dočkat i komerčního nasazení. Nejprve bude v testovacím provozu pracovat ve výrobních halách automobilky Hyundai, mimochodem proto, že je vlastníkem Boston Dynamics. První video „teaser“ si můžete přehrát na začátku článku.
Atlas váží 89 kg, má výšku 150 centimetrů, pohybovat se dokáže rychlostí 9 km/h. Díky osmadvaceti kloubům s širokými možnostmi otáčení zvládne pohyby, které mu může závidět i gymnasta s hypermobilitou kloubů.
A k čemu má sloužit? Především pro nebezpečné, špinavé nebo extrémně nudné (zejména jednoduché a repetitivní) úkoly. Usnadní mu to nadlidská síla elektrických aktuátorů v osmadvaceti kloubech i jejich pohyblivost – bez problémů se otočí tam, kde by lidský kloub dávno čekal na zásah ortopeda. Aktuální nevýhodou jsou mohutnější ruce, vhodné pro manipulaci s většími objekty, výrobce ale pracuje na alternativních „gripech“ (česky nejspíše „úchopech“) pro specifické úlohy.
I nadále ale platí, že tam, kde není důležitá „humanoidní“ forma robota, nejspíše odvede lepší práci robot specializovaný a svému účelu přizpůsobený. To nám kdysi v rozhovoru vysvětloval i zakladatel společnosti iRobot Colin Angel – Otec robotů: ideální stroj nemůže vypadat jako člověk. Byl by nepraktický
Příkladem řešení „někde uprostřed“ tak může být robot nazvaný Mobile Aloha, za jehož vývojem stojí společnost Google. Jedná se o dvě robotické paže na podvozku, které lze vycvičit například i k domácím pracem.
Běžným standardem v mnoha firmách jsou dnes takzvaní kolaborativní roboti, které lze snadno naučit jednoduché úlohy a zastanou tak zejména dokola se opakující nudné manuální práce. Nám jeden takový od Universal Robots v redakci vařil kafe a byli jsme se podívat i na jeho výrobu.
