Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


ACTA by vedla k zániku internetu, řekl Tusk a navrhl její odmítnutí

  19:15aktualizováno  19:15
Dohoda ACTA v Polsku tvrdě narazila. Počátkem měsíce předseda vlády pozastavil její ratifikaci, v pátek na zvláštní tiskové konferenci vyzval členy Evropského parlamentu, aby smlouvu v současné podobě odmítli. Po vzoru Polska ratifikaci zřejmě pozastaví i Slovinsko.

Polský premiér Donald Tusk | foto: AP

"ACTA neodpovídá realitě 21. století (...), neuvědomovali jsme si, jak hlubokých otázek přímo civilizační povahy jsme se při přijímání ACTA dotýkali," prohlásil během tiskové konference polský předseda vlády Donald Tusk.

Oznámil také, že poslal dopis všem čelním představitelům politických stran, které spolupracují s Platformou a Polskou lidovou stranou (PSL) v rámci Evropské lidové strany. Dopis adresoval i vybraným prezidentům a premiérům evropských států nebo také kancléřce Merkelové. V dopise politické špičky nabádá, aby smlouvu ACTA ve formě, v jaké ji vyjednala Evropská komise, rezolutně zamítly.

Co si ACTA klade oficiálně za cíle:

Cílem mezinárodní dohody, ke které se v lednu připojilo 22 unijních zemí včetně ČR, je vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Uvedení dohody do praxe by uvítali například umělci a majitelé autorských práv.

Nejen Polsko

Ratifikaci ACTA zřejmě v nejbližších dnech pozastaví i Slovinsko. Ministr školství Radovan Žerjav uvedl, že "zmrazení ratifikačního procesu by mělo přijít co nejdříve, protože podpis ACTA bylo velké nedorozumění". Česká vláda se rozhodla pozastavit ratifikační proces na počátku února (více o postoji Česka čtěte zde).

ACTA již dříve odmítl například zpravodaj Evropského parlamentu a po svém silném prohlášení rezignoval. "Tato dohoda bude mít zásadní důsledky na životy lidí, a přesto je děláno vše pro to, aby se k ní nemohl Evropský parlament vyjádřit. (...) Chtěl bych vyslat silný signál a upozornit veřejnost na tuto nepřijatelnou situaci. Nezúčastním se této maškarády," uvedl krátce po podpisu smlouvy (více o jeho reakci zde).

Významnou odpůrkyní ACTA je i česká europoslankyně Zuzana Roithová. "ACTA měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu, a nikoliv na šikanování občanů," uvedla v rozhovoru pro Technet.cz (celý rozhovor čtěte zde).

Wikileaks i Anonymous

ACTA, celým názvem Anti-Counterfeiting Trade Agreement (Obchodní dohoda proti padělání), je mezinárodní dohoda zabývající se ochranou duševního vlastnictví, bojem proti padělkům a padělatelům a má řešit problematiku internetového pirátství.

Podle kritiků však výrazně omezí osobní svobodu, svobodu internetu, zkomplikuje život řádným občanům a výrazně zkomplikuje průmyslovou výrobu i vývoj. Nevoli například vzbuzuje možnost kontroly osobní elektroniky na hranicích, zda neobsahuje nelegálně držený autorsky chráněný obsah. Na internetu smlouva upravuje zodpovědnost provozovatelů serverů a služeb, její důsledné dodržení by zřejmě znamenalo konec nejen pro sdílecí servery, ale i pro služby jako YouTube nebo Grooveshark. Problémy by způsobila ve farmaceutickém průmyslu, protože by znemožnila vyrábět léková generika.

Dohoda ACTA byla v utajení projednávána již několik let. Poprvé o ní unikly zmínky v roce 2008 díky serveru Wikileaks, teprve v roce 2010 se díky české europoslankyni Zuzaně Roithové poprvé na veřejnost dostala jedna z pracovních verzí. Negativní ohlas veřejnosti byl veliký, jednání tak i nadále probíhala tajně. Na konci roku 2011 byla dohoda schválena radou EU. Docela v tichosti. Byla totiž zařazena v "balíku" jednání o rybářství a rybolovu.

Na konci ledna dohodu ACTA podepsala i Česká republika a dalších 21 členských zemí Evropské unie. ACTA není jedinou smlouvou, která se zpřísněním dodržování autorských práv zabývá. Velké protesty v USA vyvolal návrh zákona SOPA a PIPA zaměřený na on-line pirátství.

Vlnu odporu ACTA vzbudila i v řadách veřejnosti. Demonstrace probíhaly nejen v Polsku, ale i v Praze (více o protestních akcích čtěte zde).





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.