Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Protipirátská dohoda ACTA v EU nejspíš skončila

  14:57aktualizováno  14:57
Klíčový výbor evropského parlamentu se ve čtvrtek rozhodl nepodpořit kontroverzní dohodu ACTA, která měla umožnit lepší potírání pirátství a padělatelství.

ACTA vyvolala v Evropě řadu protestů. | foto: AP

Evropský výbor pro mezinárodní obchod se připojil ke třem nesouhlasným rozhodnutím dalších výborů a nedoporučil další projednávání dohody známé pod zkratkou ACTA. Osud dohody, která měla na jedné straně přinést lepší vymáhání práv plynoucích z duševního vlastnictví, ale zároveň oslabovala pozici občanů, je tak nejspíš zpečetěn.

Co si ACTA klade oficiálně za cíl

Cílem mezinárodní dohody, ke které se v lednu připojilo 22 unijních zemí včetně ČR, je vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Uvedení dohody do praxe by uvítali například umělci a majitelé autorských práv.

Už na začátku června se tři výbory Evropského parlamentu vyslovily proti ACTA. Konkrétně to byli poslanci ve výborech pro občanské svobody, průmysl a právní záležitosti. Čekalo se ale na doporučení výboru pro mezinárodní obchod, které bylo pro dohodu klíčové, protože má v této otázce jako jediný kompetenci.

Proti smlouvě se v hlasování výboru vyslovilo 19 členů výboru, 12 jich hlasovalo pro ratifikaci kontraktu.

V červenci bude o smlouvě hlasovat celý Evropský parlament, ale vzhledem k postoji výborů se neočekává, že by s přijetím ACTA souhlasil. Dohoda může být v Evropské unii ratifikována až tehdy, kdy ji schválí i poslanci 22 signatářských zemí EU.

Smlouvu letos v lednu ze zemí EU nepodepsaly Estonsko, Slovensko, Nizozemsko, Kypr a Německo. Proti smlouvě se zvedla silná vlna protestů a ratifikace byla pozastavena v mnoha zemích, které ji přitom podepsaly, a to včetně Česka.

Evropská komise se také obrátila na Soudní dvůr Evropské unie, aby posoudil, zda je ACTA v souladu s právem EU, například se svobodou vyjadřování či svobodou informací.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová Hello Barbie komunikuje po stisknutí knoflíku na pásku.
FBI varuje: špehovat vás mohou už i hračky

Obavy o soukromí jsou v době vzájemně propojených zařízení stále více opodstatněné. Zvyšuje se množství senzorů, mikrofonů a kamer v našem okolí, a to nejen v...  celý článek

Síťová neutralita je stále v ohrožení.
Internet, jak jej známe, může skončit, varoval tvůrce webu

Stovky firem tento týden protestují kvůli omezení internetu a zpomalují své služby. Středa 12. července byla vyhlášena dnem protestu za zachování síťové...  celý článek

Sídlo americké Národní bezpečnostní agentury ve Fort Meadu v Marylandu....
Putinovi hackeři napadli naše elektrárny, přiznaly zdroje z vlády USA

Hackeři operující ve prospěch ruské vlády pronikli v červnu do nejméně tuctu amerických elektráren. O napadení tajné služby věděly, nyní vyšlo najevo i to, kdo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.