Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Velké firmy platí výpalné blokovači reklam. Zradil uživatele

  18:02aktualizováno  18:02
Rozšíření prohlížeče AdBlock Plus blokuje reklamu zobrazovanou na internetových stránkách. Ale za pořádnou úplatu pustí reklamy velkých společností k milionům lidí. List Financial Times odhalil dohody velkých společností s německým blokovačem. Za 30 % zisku z reklam jim slíbil volnou cestu k uživatelům.

Nějak se dohodneme... | foto: Profimedia.cz

Každý musí vydělávat. Ale co když vaše firma vyrábí nástroj, který svou úspěšnost založil právě na anti-komerci? Když je v sázce hodně a máte dostatek uživatelů, cesta se najde. V jistých ohledech nemá daleko k výpalnému.

Je to celé pochopitelně trochu komplikovanější. AdBlock Plus nabízí uživatelům možnost umístit si libovolnou stránku na whitelist, bílou listinu. Pokud například chcete podpořit web, který čtete, vypnete blokovač reklam pro danou doménu. Navíc pak AdBlock spravuje univerzální whitelist reklam, které jsou „přijatelné“ (tzv. Acceptable Ads). Takové reklamy musejí splňovat řadu známých podmínek: třeba nerušit, netvářit se jako něco jiného než reklama a být nějak relevantní k obsahu stránky. Ale list Financial Times odhalil, že velké firmy musely německým autorům AdBlocku platit velké částky za to, aby se na bílou listinu dostaly.

30 % podílu z reklam Google by byly miliardy

Tři firmy, které Financial Times jmenují, jsou známé každému: Google, Microsoft a Amazon. Každá z těchto firem se pochopitelně snaží nabízet „férové, kontextové a relevantní“ reklamy, nebo to alespoň deklaruje. Google je přitom na reklamách finančně závislý, tvoří 89 % z 66 miliard dolarů zisku společnosti v roce 2014. I když uživatelů pluginu AdBlock je mezi uživateli internetu menšina, třetinová odměna by zřejmě mohla přesáhnout miliardu dolarů ročně.

Většina dotčených společností odmítla zprávu komentovat. Jen Microsoft pro Financial Times mnoha slovy uvedl, že chce zákazníkům dát „možnost výběru” také v zobrazování reklamy. „Jsme odhodláni spolupracovat s našimi partnery, kteří sdílejí naši vizi relevantní propagace značky, která respektuje integritu zákaznické volby,“ uvedl Microsoft v prohlášení bohatém na marketingový newspeak.

Podle údajů z projektu Page Fair a firmy Adobe (PDF, 2014) se počet uživatelů softwaru na blokování reklamy zvýšil o 70 procent. Po světě je podle nich zhruba 144 milionů aktivních uživatelů.

V šetření mezi uživateli, které prováděl Page Fair, dvě třetiny respondentů tvrdily, že by se smířili s méně rušivou formu reklamy (text a nepohyblivé obrázky). Mnohem důrazněji odmítali agresivnější formy reklamy jako přesměrování k cíli přes reklamní stránku a reklamu překrývající obsah cílové stránky. I přes odpor k reklamám jen jeden z pěti účastníků dotazníku řekl, že by byl ochotný platit předplatné za to, aby jeho oblíbené stránky byly bez reklam.

AdBlock zpomaluje prohlížeč často více než reklamy

Není to první problém, ze kterého se autoři AdBlocku musejí uživatelům zpovídat. Vývojář Mozilly poukázal na to, že blokovač reklamy funguje trochu nečekaným způsobem: do každé stránky vkládá přibližně 4MB kód, což znamená, že může zvýšit spotřebu systémových prostředků prohlížečem výrazně více, než samotné reklamy, které blokuje.

Na pomalejších počítačích se takové blokování může stát nesnesitelně pomalé a i u rychlejších strojů může citelně zpomalit počítač. V některých případech (hodně otevřených komplexních stránek) může zapnutý AdBlock více než zdvojnásobit nároky prohlížeče na operační paměť.

Témata: Microsoft, Zisk




Tvarohovo-krupicový dort
Tvarohovo-krupicový dort

Potěšte rodinu rychlou dobrotou

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.