Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Naše atmosféra v noci záhadně září. Okem to ale neuvidíte

aktualizováno 
Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici zachytili na časosběrném videu vyzařování zemské atmosféry. Červená záře bude jedním z předmětů výzkumu nového programu NASA - mise ICON, která startuje v roce 2017. Bude zkoumat interakci mezi počasím a děním v ionosféře.

Fotogalerie airglow

Světelné záření atmosféry (anglicky airglow) může být jevem nepříjemným pro astronomy, kterým brání v nerušeném pozorování hvězdné oblohy. Airglow totiž vzniká v horních vrstvách atmosféry za působení chemických reakcí ionizovaných částic v ionosféře.

Ultrafialové záření ze Slunce během dne rozbíjí molekuly kyslíku a dusíku. Vznikají tak řetězové reakce, jejichž produktem jsou třeba i molekuly ozonu. V noci pak některé tyto ionty pokračují v reakcích a výsledkem je elektromagnetické záření, které můžeme zaznamenat jako jemnou červenou nebo zelenou záři (airglow). Málokdy je možné záření sledovat pouhým okem, proto byl tento fenomén poprvé popsán až v 19. století.

Atmosférické vyzařování v ionosféře (schéma)

Atmosférické vyzařování v ionosféře (schéma)

Na fotografiích ale efekt Airglow vidíme v dnešní době často. Částečně proto, že citlivost digitálních fotoaparátů se zvyšuje a je tedy jednodušší toto záření atmosféry rozpoznat i tam, kde bychom dříve viděli pouhou tmu.

Externí obrázek

Vysvětlení jevu Airglow, tedy atmosférického záření. Přes den sluneční záření „nabije“ ionosféru energií, například tím, že rozbije molekuly kyslíku a dusíku. V noci je tato energie vyzářena i v podobě zeleného a červeného světla.

V NASA chtějí efekt airglow zkoumat systematicky z oběžné dráhy. Sonda ICON bude sledovat ionosféru z výšky cca 560 km. Doufají, že jim to umožní lépe popsat interakci mezi pozemským počasím v troposféře, vesmírnými vlivy a ionosférou, která je odděluje.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173...
Aukční síň draží vesmírné artefakty, třeba taštičku na prach za miliony

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173 položek, které souvisí s lidským dobýváním vesmíru. Právě 20. července slavíme 48....  celý článek

Indická raketa PSLV-C38 vynáší do vesmíru mimo jiné i  technologickou...
Na oběžnou dráhu zamířila nová česká družice VZLUSAT-1

Minisatelit VZLUSAT-1 se po letech příprav dostal na oběžnou dráhu.  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.