Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Naše atmosféra v noci záhadně září. Okem to ale neuvidíte

aktualizováno 
Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici zachytili na časosběrném videu vyzařování zemské atmosféry. Červená záře bude jedním z předmětů výzkumu nového programu NASA - mise ICON, která startuje v roce 2017. Bude zkoumat interakci mezi počasím a děním v ionosféře.

Fotogalerie airglow

Světelné záření atmosféry (anglicky airglow) může být jevem nepříjemným pro astronomy, kterým brání v nerušeném pozorování hvězdné oblohy. Airglow totiž vzniká v horních vrstvách atmosféry za působení chemických reakcí ionizovaných částic v ionosféře.

Ultrafialové záření ze Slunce během dne rozbíjí molekuly kyslíku a dusíku. Vznikají tak řetězové reakce, jejichž produktem jsou třeba i molekuly ozonu. V noci pak některé tyto ionty pokračují v reakcích a výsledkem je elektromagnetické záření, které můžeme zaznamenat jako jemnou červenou nebo zelenou záři (airglow). Málokdy je možné záření sledovat pouhým okem, proto byl tento fenomén poprvé popsán až v 19. století.

Atmosférické vyzařování v ionosféře (schéma)

Atmosférické vyzařování v ionosféře (schéma)

Na fotografiích ale efekt Airglow vidíme v dnešní době často. Částečně proto, že citlivost digitálních fotoaparátů se zvyšuje a je tedy jednodušší toto záření atmosféry rozpoznat i tam, kde bychom dříve viděli pouhou tmu.

Vysvětlení jevu Airglow,  tedy atmosférického záření. Přes den sluneční záření „nabije“ ionosféru energií, například tím, že rozbije molekuly kyslíku a dusíku. V noci je tato energie vyzářena i v podobě zeleného a červeného světla.

Vysvětlení jevu Airglow, tedy atmosférického záření. Přes den sluneční záření „nabije“ ionosféru energií, například tím, že rozbije molekuly kyslíku a dusíku. V noci je tato energie vyzářena i v podobě zeleného a červeného světla.

V NASA chtějí efekt airglow zkoumat systematicky z oběžné dráhy. Sonda ICON bude sledovat ionosféru z výšky cca 560 km. Doufají, že jim to umožní lépe popsat interakci mezi pozemským počasím v troposféře, vesmírnými vlivy a ionosférou, která je odděluje.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.