Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Létající soumar pro izraelskou armádu se má obejít bez pilota

  9:32aktualizováno  9:32
Izraelská společnost Urban Aeronautics již roky pracuje na robotickém dopravním prostředku kategorie AirMule. Má přinést zásadní změnu v zásobování vojáků v přední linii i v záchranných operacích typu odvozu z první linie.

Je to něco mezi vrtulníkem a vznášedlem. A bez pilota na palubě. Tak představuje svůj projekt AirMule izraelská společnost Tactical Robots. Její stroj má být představitelem nové rodiny létajících strojů, kombinujících schopnosti obou zmíněných dopravních prostředků ve spojení se spolehlivostí a nenáročností (proto AirMule, tedy létající mula).

AirMule se dokáže volně pohybovat jak po vodní hladině, tak i přes terénní nerovnosti. Stejně tak není problém dosáhnout letové hladiny běžného vrtulového letadla. Vznášedlo, nebo také někdy „létající auto“, má výhodu v kompaktních rozměrech a bezpečně uložených, zapouzdřených rotorech.

Není proto problém bezpečně přistát přímo u lidí, techniky, uprostřed vegetace nebo úzkých uliček měst. Všude tam, kde vrtulníky nebo konvertoplány mají zapovězené přistání. Stejně tak je možné podnikat přízemní lety několik metrů či dokonce decimetrů nad zemí. Výrazně tak klesá ohrožení nepřátelskou protivzdušnou palbou nebo odhalení radarem.

Podle Tactical Robotics vznikl AirMule v reakci na zkušenosti izraelské armády z války v Libanonu (2006) i na zkušenosti koaličních sil bojujících v Iráku a Afghánistánu. Ukázalo se, že často nebylo možné zraněné evakuovat vrtulníky kvůli silné nepřátelské palbě nebo pro nepřístupný terén.

Letoun není koncipován jako plně autonomní, měl by být řízen na dálku stejně jako dnešní bezpilotní bojové stroje. V současné době AirMule prochází prvními zkouškami při letech v těsné blízkosti země a připravuje se stavba druhého prototypu. Letové testy jsou naplánovány i na celý příští rok. Před rokem 2020 pak mají AirMule dostat první zákazníci.

Co se skrývá pod kapotou

Předpokládaná podoba a výkony bezpilotního letounu AirMule. Výrobce sám...

Předpokládaná podoba a výkony bezpilotního letounu AirMule. Výrobce sám upozorňuje, že řada z nich se ovšem ještě může měnit.

I když má stroj představovat novinku v letecké přepravě, při stavbě jako by se inspirovali půl století starým strojem Piasecki VZ-8 Airgeep. AirMule je však malý stroj: maximální startovací hmotnost je 1 406 kg, z toho na užitečný náklad (náklad + palivo) připadá 635 kg.

Poměr palivo/náklad lze zvolit podle délky mise. Spotřeba AirMule při rychlosti 120 km/h je 132 kg paliva na hodinu letu. Při rychlosti 185 km/h pak 163 kg na hodinu letu. Maximální výdrž ve vzduchu, s plnými nádržemi a ekonomickým letem je větší než pět hodin. V modelovém případě dokáže AirMule na vzdálenost 50 km dopravit až 500 kg nákladu (let zpátky naprázdno). Podle propočtů Tactical Robotics je 10 až 12 vznášedel AirMule schopno trvale zásobovat tři tisíce mužů na bojišti a přitom vozit zpět zraněné nebo padlé vojáky.

O pohon AirMule se stará turbohřídelový motor Turbomeca Arriel 2. Stejný motor najdeme například ve vrtulnících AgustaWestland A109 nebo Sikorsky S-76. Maximální výkon je 691 kW (940 koní). Výkonný motor i konstrukce zapouzdřených rotorů umožňují AirMule operovat v drsném počasí a silném větru až do rychlosti 50 uzlů (cca 95 km/h).

Stroj na délku měří 6,2 metru, na šířku 2,15 a na výšku 1,8 metru, což odpovídá rozměrům luxusní limuzíny. Minimální přistávací plocha je 40 m², což je jen 20 % hodnoty vojenských transportních vrtulníků.

Článek byl převzat z webu Armádní noviny. Původní text naleznete zde.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.