Akcionáři Microsoftu dostanou na dividendách 40 miliard dolarů

Service Pack 2 pro Windows XP přišel ve chvíli, kdy se na Microsoft valil jeden bezpečnostní problém za druhým. I proto přináší balíček v tomto ohledu několik novinek. Jak vypadá aktuální finanční situace Microsoftu? Obrat firmy stále roste. Na konci července Microsoft oznámil své poslední čtvrtletí výsledky podle kterých dosáhly příjmy výše 9,29 miliard dolarů, což oproti stejnému období před rokem znamená nárůst o 15 %.

Service Pack 2 pro Windows XP přišel ve chvíli, kdy se na Microsoft valil jeden bezpečnostní problém za druhým. I proto přináší balíček v tomto ohledu několik novinek. Již dříve byla oznámena tzv. NX ochrana proti útokům zneužívajícím buffer overflow, na které spolupracuje Microsoft přímo s výrobci procesorů. V balíčku mají být také záplatované verze těch nejděravějších aplikací, hlavně e-mailového klienta a webového prohlížeče. Prohlížeč by měl nově obsahovat funkce umožňující např. automatické zavírání různých vyskakujících oken.

Do Windows XP SP2 bude kromě toho zabudován firewall dodávaný přímo Microsoftem, navíc s "paranoidním" základním nastavením. Přidání antiviru se naproti tomu prozatím neplánuje. Spolu s Windows 2003 Serverem Microsoft v rámci speciální akce dodává antivirové řešení eTrust od Computer Associates. Microsoft přitom uvádí, že celosvětově toto řešení používá i v rámci své vlastní infrastruktury.

Klíče k úspěchu
Analytici i komentátoři se shodují, že pro úspěch Windows XP Service Pack 2 bude klíčové, zda se nyní zlepší situace v oblasti bezpečnosti. Neméně zásadní otázkou však je ale i funkčnost stávajících aplikací po upgradu systému.
Loni byl ze strany Microsoftu koupen rumunský výrobce antivirů GeCad; není známo, jak bude příslušné technologie dále využity. Microsoft zatím uvolnil předběžné informace, podle kterých má být antivirus nejspíš prodáván jako samostatná aplikace. Microsoft se k tomuto kroku zřejmě rozhodl s ohledem na antimonopolní úřady. Dominance Microsoftu na poli OS s sebou nese neustálé riziko žalob ze strany dodavatelů specializovaných aplikací - tedy opakování scénáře, který proběhl u webových prohlížečů nebo hudebních přehrávačů.

Také hlavní softwarový architekt Microsoftu Bill Gates potvrdil pro americký Computerworld, důraz, který dnes firma klade na bezpečnost. Microsoft by podle Gatese rád uživatelům a administrátorům především usnadnil aktualizace systému (podobně jako se automaticky aktualizují databáze antivirů). Gates také zmínil, že by se Microsoft měl více angažovat v podpoře bezpečnostních mechanismů zajišťovaných chytrými kartami či biometrickými technologiemi. Co se týče dalších nových trendů, aplikace MS Office by měly umět pracovat s daty získávanými ze systémů RFID - to je však záležitost delšího výhledu, než XP SP2.

Nejen bezpečnost

Důraz na bezpečnost není jedinou novinkou v novém servisním balíčku. Podle Microsoftu jsou jeho součástí např. také nové ovladače pro WiFi nebo Bluetooth. Ve chvíli uzávěrky tohoto CW začíná být Windows XP nabízen ke stažení na internetu prostřednictvím služby Windows Update. Kromě toho bude k dispozici i verze na CD-ROM a software samozřejmě míří také k dodavatelům osobních počítačů. V polovině září má být Windows XP SP 2 dostupný i v lokalizované verzi. Předpokládáme, že CD bude také součástí listopadového čísla našeho sesterského časopisu PC World.

Zápas s časem

Jak s výzkumem?

Microsoft se snaží zvýšit popularitu softwarového inženýrství mezi americkými studenty. Firma chystá speciální programy, které chce finančně dotovat z vlastních grantů. Bill Gates uvedl, i přes řadu nových odvětví (biotechnologie apod.) je softwarové inženýrství stále klíčové pro ekonomickou prosperitu.

Na okraj: Část ze svých vlastních vědeckých pracovníků Microsoft nyní údajně převádí k vývoji Longhornu.

Práce na Windows XP SP 2 Microsoftu údajně odčerpávala kapacity, které by současně potřeboval na vývoj Longhornu. V souvislosti s tím Microsoft připustil, že některé další plánované aktualizace se dočkají odkladu. Service Pack 1 pro Windows 2003 Server, který byl původně plánován na konec letošního roku, zřejmě spatří světlo světa až v roce 2005. Kromě již téměř obligátního důrazu na bezpečnost má být zahrnuta podpora pro 64bitové procesory. Za začátku příštího roku by se měla objevit také 64bitová verze Windows XP a Windows Update Server - tento nástroj je určený především IT administrátorům, kterým by měl umožnit jednoduše spravovatelné automatické aktualizace záplat a jejich distribuci v rámci firemní IT infrastruktury.

Nejistota pro MS CRM

Microsoft oficiálně oznámil, že jeho vlastní aplikace MS CRM se nemusí dobře snášet s posledním rozšířením Windows XP. Uživatelé Microsoft CRM Serveru ve verzi 1.2 potřebují zřejmě speciální patch pro server i pro Outlook (který zde hraje roli klienta). Verze CRM 1.0 pak pravděpodobně s balíčkem SP2 nebude fungovat vůbec.

Co se týče dalších plánů, Microsoft se chystá rozsáhleji konkurovat Googlu. Již jsem informovali o spuštění betaverze automaticky generovaného zpravodajství (viz CW 28/2004). Nyní je na světě i fulltextový prohledávač webových stránek od MS. Betaverze aplikace se prozatím nalézá na adrese techpreview.search.msn.com. Prezident divize Microsoft Network Yusuf Mehdi uvedl, že prohledávací technologie Microsoftu by se neměla orientovat pouze na web, ale např. i na hledání v e-mailech či v souborech na lokálním počítači. Finální spuštění všech těchto služeb není známo - nejspíš však budou hotovy dříve než Longhorn, aby do tohoto systému mohly být zahrnuty. Mehdi také poodkryl plány, podle kterých by Microsoft rád spustil vlastní systém pro prodej digitální hudby umožňující konkurovat iTunes od Applu.

Kam s penězi?

Související články:
Upgrade Windows XP: Vše pro bezpečnost
Druhý opravný balíček pro Windows XP je hotov. Obejdete se bez něj?
Dvě kritické a dalších pět méně závažných záplat od Microsoftu
Americký soud potvrdil urovnání s Microsoftem
Dvě kritické a dalších pět méně závažných záplat od Microsoftu
Americký soud potvrdil urovnání s Microsoftem
Microsoft porazil Linux a dodá software Británii
WinXP Starter Edition by neměl nikdo kupovat, radí Gartner
Microsoft vydal utilitu zabraňující instalaci SP2 pro Windows XP
SP2 pro Windows XP má pár dětských nemocí
Levné Windows přijdou v říjnu
SP2 pro Windows XP je vypušten do světa
Jak vypadá aktuální finanční situace Microsoftu? Obrat firmy stále roste. Na konci července Microsoft oznámil své poslední čtvrtletí výsledky (účetně 4. kvartál roku 2004, který však končil 30. 6.), podle kterých dosáhly příjmy výše 9,29 miliard dolarů, což oproti stejnému období před rokem znamená nárůst o 15 %. O přibližně stejné procento vzrostl i obrat za celý právě skončený fiskální rok (z 32,2 na 36,8 miliard dolarů). Rostl trh serverů i příjmy z prodeje kancelářského balíku, zajímavé také je, že do provozního zisku se v roce 2004 poprvé dostala také divize Microsoft Network (121 milionů dolarů oproti více než půlmiliardové ztrátě před rokem).

Druhým aspektem současné situace je pak fakt, že očividně bohatý Microsoft je lákavým cílem mnoha žalob a firma se přitom ve snaze o zamezení negativní publicity odhodlává řadu těchto kauz řešit mimosoudním vyrovnáním. Společnost aktuálně např. platí na základě obvinění, že předražovala své produkty ve státě Nové Mexiko, což ji stojí 31,5 milionu dolarů - právě v novém Mexiku byla přitom mimochodem v roce 1976 zaregistrována obchodní značka Microsoft. Podobné procesy dále běží ve státech Iowa a Wisconsin.

Ochota firmy přistupovat na mimosoudní vyrovnání navíc láká k dalším žalobám. Jen pro srovnání, společnost Be dodávající stejnojmenný operační systém tak od Microsoftu dostala 23 milionů dolarů, více, než vydělala za celou svoji historii. Také spor Microsoft versus Lindows skončil mimosoudním vyrovnáním, při kterém, ač bylo některými analytiky hodnoceno jako vítězství Microsoftu, peníze odtékaly z Redmondu. Na obzoru je pokračování procesu MS vs. Evropská komise, definitivně zažehnána není ani žaloba Kalifornské univerzity, podle které má Internet Explorer porušovat její patent - a ve hře je přitom rovnou miliarda dolarů.

CEO Microsoftu Steve Ballmer zašel dokonce tak daleko, že zaměstnancům firmy rozeslal e-mail, ve kterém vysvětluje nutnost úspor (až 1 miliardy dolarů). A pak zde zůstává ještě jeden problém. Microsoft je stále firmou disponující velkou finanční hotovostí. Jak s ní naložit? Protože další expanze třeba formou akvizic je problematická (firma by doslova klopýtala o antimonopolní instituce), nabízela by se např. možnost přeměny původně technologické společnosti v investiční fond. To je ovšem řešení poněkud krkolomné a Microsoft se podle všeho rozhodne pro logičtější cestu - výplatu obrovské dividendy svým akcionářům. V příštích 4 letech by takto mohlo dojít k přesunu až 45 miliard dolarů a dalších 30 miliard padne na zpětný odkup akcií. Firma tak ale současně dává najevo, že období expanzivního růstu nemusí trvat věčně.

Dozvuky války prohlížečů

Mnichovské přemety

na Linux byl vydáván za jeden z velkých úspěchů open source technologií a jakousi téměř generální bitvu mezi Microsoftem a jeho konkurenty. Kauza byla spojena přímo s ponížením CEO Microsoftu Stevena Ballmera, který Mnichov dokonce osobně navštívil, leč neuspěl.

 

Mnichovský příběh, jehož konec dnes stále neznáme, se však mezitím stihl poměrně zamotat. Už v době rozhodnutí místní radnice zvolit Linux byla finanční nabídka IBM a SuSE postavena výše než Microsoftu (který však cenu snižoval až dodatečně). V průběhu příprav na vlastní migraci se pak objevily problémy s řadou aplikací, stejně tak jako informace, že nejen dodávka, ale i náklady na vlastnictví/správu linuxového řešení budou vyšší než v případě použití Windows.

 

Vlastní přechod byl odkládán a začalo se spekulovat, zda k němu vůbec dojde. Nyní byla migrace oficiálně pozastavena - údajně na základě analýzy, podle které linuxové jádro porušuje celou řadu softwarových patentů (např. patentová jednička IBM ovšem veřejně deklarovala, že své patenty proti Linuxu nepoužije).

 

Tak to alespoň oznámil místní CIO Wihelm Hoegner, který se přitom odvolal na analýzu organizace Open Source Risk Management. Nelze se však ubránit dojmu, že patentová otázka mohla být záminkou, jak z problematického projektu vycouvat, nebo je to celé snad i prostředkem politického boje o patenty jako takové. Celá záležitost má samozřejmě potenciálně politické pozadí i z řady dalších důvodů. Objevily se např. dokonce podezření, že při výběru došlo ke zvýhodnění domácího dodavatele - "německá" SuSE tehdy ještě nebyla koupena Novellem.

 

Z Mnichova už v minulosti každopádně přicházely vzájemně si odporující zprávy, a konec celé kauzy lze proto dnes těžko odhadnout.

Bezpečnostní chyby již jako první vlaštovku přinesly pokles podílu Internet Exploreru mezi uživateli internetu - což nezávisle na sobě ukázalo hned několik měření provedených ve světě i v ČR, z nichž zřejmě nejrozsáhlejší uskutečnila společnost WestSideStory. Tento fakt samozřejmě není třeba přeceňovat, a to hned z několika důvodů:

- Internet Explorer stále drtivě dominuje a sotva je klíčové, zda ho používá 93 nebo 92 % uživatelů.

- "Válka prohlížečů" už dnes není příliš zajímavá, a to ani mediálně. Poněkud paradoxně působí, když se v tomto případě mluví o podílu na trhu - prakticky všechno programy jsou přitom zdarma (výjimkou je Opera, však i ta nabízí verzi zadarmo jako adware), takže de facto žádný trh ani neexistuje.

- Webový prohlížeč se v rozporu s některými vizemi nestal univerzální aplikací, která nahradí celý desktop - třeba kancelářské balíky řešené přes webový prohlížeč se neprosadily. Pro dodavatele webových služeb a dalších aplikací je finančně zajímavá strana serveru. Těžko ale říct, že by majorita nějakého prohlížeče dnes představovala pro jeho dodavatele klíč k ovládnutí serverové oblasti.

- I Microsoft sám si nejspíš uvědomuje, že browser dnes není zdaleka tak zásadní aplikací, jak to vypadalo třeba v roce 1997. Internet Explorer z hlediska funkčnosti už několik let de facto stojí (ono také - vlastně vylepšovat na prohlížeči?), firma dokonce úplně zastavila vývoj verze pro Mac OS a ani příští verze (7 a vyšší) pro Windows už zřejmě nebudou samostatně ke stažení, ale budou se dodávat pouze jako součást budoucích OS. Představa, že by se nějak snažila portovat tento svůj program na Linux, dnes působí spíše směšně. Prohlížeč se dnes ukazuje být opět spíše jednoúčelovou aplikací a jako takový nepředstavuje pro Microsoft žádnou zvláštní hrozbu (asi jako Redmondu nemusí přidělávat vrásky třeba obliba WinZipu). Nicméně pokles podílu uživatelů Internet Exploreru má přece jen svůj význam. Ukázalo se, že série bezpečnostních problémů nezůstala úplně bez dopadu a uživatelé jako první měnili tu aplikaci, kde je migrace nejjednodušší, u toho by však nemuselo zůstat.

K výměně prohlížeče radily dokonce i některé renomované a konzervativní konzultační firmy; současně se však objevilo několik bezpečnostních děr i v Mozille (řešit by je měly aktualizované verze Firefox 0.9.3, Thunderbird 0.7.3 a Mozilla 1.7.2.) a celá kauza se tím na chvíli ocitla na mrtvém bodě (viz také vložený text).

Nadace stojící za vývoje Mozilly dokonce začala nabízet finanční odměnu za odhalování bezpečnostních děr, finance má přitom poskytnout především společnost Linspire (dříve Lindows). Mozilla si připsala i další úspěch - FireFox (samostatný prohlížeč dříve označovaný jako FireBird) byl na právě proběhlé výstavě LinuxWorldu oceněn jako nejlepší linuxový produkt vůbec. Další ceny z této akce pořádané společností IDG získal např. Novell NSure (v oblasti bezpečnosti) a migrační nástroje Sunu, které mají podnikovým uživatelům usnadnit přechod na StarOffice.

Autor: Pavel Houser, redaktor Computerworldu

Zveřejněno se souhlasem týdeníku Computerworld.