Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Čínské kopie“ dobývají Ameriku. Chybí jim však prestiž i odvaha

aktualizováno 
NÁZOR: - Čínští giganti Alibaba a Baidu se chtějí stát "příštím Googlem" a dobýt Ameriku, respektive svět. Vstupují na americkou burzu nebo do legendárního centra technologických inovací v Silicone Valley. Jejich hlavní překážkou je teď jejich malá prestiž - zákazníci i investoři je vnímají jako "čínské kopie".

Jack Ma, výkonný ředitel čínského gigantu Alibaba Group | foto: Profimedia.cz

"Made in China" je nálepka často vnímaná jako indikátor druhé jakostní třídy. Tento pocit je zakořeněný i v oblasti informačních technologií. A tak je čínský vyhledávač Baidu nejčastěji označován jako "čínský Google" a ve zprávách o obchodu Alibaba.com čteme o "Amazonu z Číny".

Čínské on-line firmy se chystají na americký trh

  • Alibaba.com vstoupil na burzu v New Yorku 19. září 2014 - šlo největší „prvotní veřejnou nabídku akcií“ (IPO) v americké historii, prodejem akcií získal celkem 25 miliard dolarů
  • Baidu.com přetáhlo od Googlu věhlasného programátora. Andrew Ng má čínskému gigantovi pomoci nalákat mezinárodní talenty.

Reputace čínských firem samozřejmě ovlivňuje nejen jejich uživatele, ale také investory a zaměstnance. Zjednodušeně řečeno - firma, o které je známo, že zaměstnává nejlepší programátory na světě, bude mezi programátory více vyhledávaná - kdo by nechtěl pracovat se špičkami v oboru. Taková firma si pak díky své reputaci může vybírat z více nadaných kandidátů a skutečně tak dostát své pověsti.

Špičkový mezinárodní vědec jako lákadlo

Baidu je dobrým příkladem firmy, která je vnímána jako „čínská kopie“ amerického inovátora. Firma zaměstnávající přes 36 tisíc lidí provozuje vyhledávač stránek, sociální síť, mapy, encyklopedie, komunitní portály, agregátor zpráv, překladač, videoserver a službu na sdílení dokumentů. Ani nemusíme zmiňovat, že také pracuje na vlastních autonomních autech, aby byla podobnost s Googlem do očí bijící.

To, že firma z Googlu přetáhla uznávaného odborníka na umělou inteligenci (tzv. deep learning), tento předsudek jen upevňuje. Andrew Ng ale má v Baidu za úkol nejen zvýšit prestiž, ale také vytvořit prostředí, které je „kosmpopolitnější“. Firma, která i v USA zaměstnává především Číňany, se chce otevřít talentům z celého světa. „Teprve když jsem starší, umím pořádně ocenit význam firemní kultury. Je důležité o tom důkladně přemýšlet,“ říká Ng. Vede nyní laboratoř Baidu v Silicon Valley a doufá, že se mu podaří přetáhnout programátory a vědce, kteří by jinak našli útočiště v Googlu, Facebooku nebo nějakém žhavém startupu v San Francisku. Bude to ale mít z počátku těžké - zatímco jeho jméno je mezi potenciálními zaměstnanci dobře známé, čínské Baidu zde žádný prestižní zvuk nemá.

Sázka na Čínu se Yahoo vyplatila

Alibaba.com si už jméno udělal - jeho zářijové IPO (prvotní veřejná nabídka akcií) se stalo vůbec největším v americké historii; bylo dokonce o 15 % větší, než se plánovalo. Společnost Yahoo, která do „eshopu“ Alibaby investovala miliardu dolarů už v roce 2005, může potvrdit, že se takovýto riskantní tah může vyplatit. Původní záměr bylo připravit se na expanzi Yahoo do Číny, nyní naopak Alibaba expandoval do USA.

Je možné, že to bude právě pragmatické finanční rozhodování, které zařadí čínské firmy na hledáček investorů v Silicon Valley. Dojem, že se jedná o kopie západních společností, ale prozatím přetrvává.

Cong Cao z Univerzity v Nottinghamu si myslí, že Čína zkrátka není dostatečně kreativní. Mluví především o vědeckém výzkumu: čínské univerzity produkují ohromné množství vědeckých textů (11 % všech studií pochází z Číny, což je nejvíce po EU a USA). A přesto, že čínské firmy i stát dávají na vědu a výzkum vyšší podíl HDP než Evropsá unie, čínští vědci a vývojáři se stále podle Cong Caa (a tento pocit sdílí veřejně i neveřejně řada dalších vědců) nevyrovnají západním kolegům v „odvaze a kreativitě“.

„Centrum inovací stále sídlí na Západě,“ myslí si Dennis Simon z Arizona State University, který se studiem čínského výzkumu zabývá. Na to, aby Čína západní státy dohnala, by musela nejen zvýšit investice do výzkumu, ale také odstranit bariéry, které brání výzkumníkům v tom, aby se pustili do riskantních projektů.

Pro Čínu (a čínské korporace) to ale vůbec nemusí být špatně. Jak si všímá britská nezisková organizace Nesta, Čína je „státem absorbující globální inovace“. Jde o schopnost přitáhnout inovace z jiných zemí a vytěžit z nich maximum, bez rizika selhání nebo ztráty. Zároveň si studie všímá, že čínské firmy se zlepšují v tom, jak rychle se přizpůsobují novým trendům. Inovace v Číně existují, jen jsou pragmatičtější a méně riskantní, než na Západě. Což rozhodně nezní tak dobře, jako slavný motivační výrok Johna Kennedyho: „Letíme na Měsíc nikoli proto, že je to snadné, ale protože je to obtížné.“

Na podobnou opatrnost Čína nenaláká nové talenty ani nevyvolá obdiv a závist u odborné veřejnosti. Jen je otázkou, zda takový přístup musí nutně selhat. Zatím se Číně vyplácel.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.