Amd hraje proti Intelu šachy: konečné výsledky

  • 2
Na serveru Heise.de proběhlo netradiční měření sil mezi procesory AMD a Intel. AMD hrálo proti Intelu šachy a přenos těchto zápasů bylo možné sledovat on-line. Dnes jsou již všechna utkání ukončena a známy jsou i konečné výsledky. A kdo na konec vyhrál?

Hra šachy na první pohled nevypadá příliš složitě. Kdo se však do tajů této hry někdy ponořil, zjistil, že pravý opak je pravdou.

Ve skutečnosti se jedná nejen o nejsložitější, ale také o jednu z nejstarších her na světě, ve které o vítězi nerozhoduje ani tak náhoda (jako například při hodu kostkou) nebo síla, ale logický úsudek každého hráče a jeho schopnost předvídat tahy protivníka. Pokud je navíc hráno na čas, jako v tomto případě, hra získává na dramatičnosti a otevírá se velký prostor k chybám.

V dnešní době přebírají roli šachových velmistrů počítače s umělou šachovou inteligencí. Šachových inteligencí je několik druhů. Jsou v určitém stádiu vývoje a jsou již natolik dobré, že mohou soupeřit i mezi sebou, tedy bez zásahu člověka.  

Těchto skutečností bezezbytku využili na serveru Heise.de a při příležitosti testu výkonu dvou rozdílných počítačů dvě takové inteligence proti sobě postavili - a šachy tak použili jako benchmark. (Konkrétně šlo o AI Deep Fritz 7 a Shredder 6. Podrobnosti o podmínkách testu a výsledky po prvních kolech najdete zde.)

Teorie však říká, že k tomu, aby počítač dokázal vyhrát nějakou partii, musí splnit určité předpoklady. Potřebuje obrovský výpočetní výkon (ostatně i z toho důvodu byly v testu použity dvouprocesorové systémy), dostatek času k tomu, aby dokázal prověřit dostatečné množství navazujících kombinací  a zároveň zvolit prioritu pohybu konkrétní figurou.

Vliv má i barva figurek, se kterými počítač hraje, použitý druh inteligence, včasná reakce na chyby protihráče, ale i kolísání výkonu a vnitřní architektura procesorů.

Pokud se počítači nepodaří za určitý časový úsek prověřit všechny možnosti pohybu, snadno udělá chybu. Pokud ale ani protihráč nedisponuje dostatečným výkonem, udělá chybu i on. Tato situace se může velice často opakovat a z tohoto důvodu a také z důvodu kvality šachových inteligencí byla většina partií ukončena remízou.

A jak to tedy dopadlo?

Výsledky po jednotlivých kolech:

 

Dual AMD Athlon MP 2000+
(počet výher)

počet remíz

Dual Intel P4 Xeon 2400 MHz 
(počet výher)

1. kolo

20 (F)

29

(S) 22

2. kolo

26 (S)

22

(F) 23

3. kolo

19 (F)

42

(F) 27

4. kolo

13 (S)

44

(S) 12

5. kolo

22 (F)

26

(S) 23

6. kolo

21 (S)

35

(F) 14

7. kolo

19 (F)

42

(F) 25

8. kolo

14 (S)

40

(S) 18

 

Shredder 6 = (S)

 

Deep Fritz 7 = (F)

Intel vyhrál celkem 164 partií, AMD vyhrálo 154 partií, 280 partií bylo ukončeno remízou. Stal se tedy vítězem testu Intel? Nepochybně ano.

Když však uvážíme, že Athlon MP je s největší pravděpodobností "obyčejným" Athlonem XP (viz náš článek "Podvádí AMD s procesory?"), tak pro něj nejsou výsledky vůbec špatné. Z tabulky je navíc patrné, že pokud se utkal Fritz proti Shredderu, Shredder vždy vyhrál.

Když sečteme výsledky zápasů, ve kterých se proti sobě utkaly stejné AI, jsou výsledky následující. Intel vyhrál celkem 105 partií, AMD vyhrálo pouze 65 partií a 168 her bylo ukončeno remízou.


Komentář: Závěrem se přikláním k názoru, že se sice jednalo o zajímavý pokus, ale výsledky nejsou (bohužel) nijak přesvědčivé - a to zejména vzhledem k vysokému počtu remíz.