Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americké námořnictvo je bez peněz. Posílá bojovat kontejnerové lodě

aktualizováno 
Kvůli rozpočtovým škrtům si americké námořnictvo nemůže dovolit stavbu nových plavidel. Místo toho si kupuje kontejnerové lodě od společnosti Maersk a přestavuje je na plovoucí základny.

Loď Cragside ve španělské Valencii | foto: rossinimauro

V listopadu loňského roku se v rozpočtu amerického válečného námořnictva po dlouhých tahanicích podařilo zajistit 73 milionů dolarů na nákup kontejnerové lodě Cragside. Tato 80 metrů dlouhá moderní loď doposud sloužila jako běžné nákladní plavidlo. Po přestavbě se z ní stane nový typ válečného plavidla. Označuje se jako "Maritime Support Vessel" nebo prostě MSV.

Rozsáhlá rekonstrukce by měla skončit v listopadu tohoto roku. Její součástí je instalace vojenských komunikačních a počítačových systémů i vybudování ubytovacích prostor a celkového zázemí pro dvě stovky vojáků. Díky vysoké strukturální pevnosti trupu bude možné na Cragside nainstalovat krátkou letovou palubu pro stroje s kolmým startem a přistáním a také heliport. Z lodi budou moct operovat i nejtěžší americké vrtulníky MH-53E. Mimochodem – jedná se o stroj, u kterého dochází k smrtelným nehodám třikrát častěji, než jaký je průměr u všech amerických vojenských helikoptér.

Celková výše nákladů na rekonstrukci kontejnerové lodi dosáhne 143 milionů dolarů (zhruba 2,8 miliardy korun). Jakkoliv se tato částka může zdát vysoká, ve srovnání s dříve předpokládanou stavbou plovoucích základen plných robotických vojáků se jedná s trochou nadsázky o pakatel.

Nákup Cragsidu potvrzuje narůstající důležitost Military Sealift Command (MSC). Toto velitelství zajišťuje vystrojování a operace zhruba stovky kvazivojenských, především týlových, zásobovacích a podpůrných plavidel. Ve světě, který ještě neznal pojem asymetrická válka, tato flota představovala vždy poněkud vysmívaný, ale nutný přívěšek pyšných operačních svazů. V posledních letech se ale ukazuje, jak důležité tyto "mýdlové krabičky," jak se lodím MSC přezdívá, jsou.

Drahá válečná plavidla jsou totiž i přes svou mohutnou výzbroj a obranné možnosti velmi zranitelné například sebevražednými žabími muži. Lodě jako Cragside jsou levnější, nenápadnější a také efektivnější.

Důkaz tohoto tvrzení se už několik měsíců plaví ve strategickém Hormuzském průlivu. Je jím USS Ponce. Tato původně útočná výsadková loď postavená v sedmdesátých letech minulého století měla po čtyřiceti letech služby skončit ve šrotu. Místo toho se dočkala přestavby a coby "předsunutá plovoucí základna" se vydala střežit vodní cestu, kterou proplouvají desítky obřích tankerů s ropnými produkty. V této roli se USS Ponce vysoce osvědčila. Na její palubě se mimo jiné úspěšně testovaly laserové protiletecké systémy.

USS Ponce
Laserové dělo systému LaWS na lodi USS Ponce

Ty se patrně objeví na následovnicích přesluhující USS Ponce. Americké loděnice chystají stavbu dvojice předsunutých plovoucích základen, které by v budoucnu měly nést hlavní tíhu operací v "horkých" oblastech. Americké daňové poplatníky přijde každá z těchto lodí na půl miliardy dolarů, jejich dokončení se plánuje v roce 2020.

Tato plavidla budou zřejmě představovat nový pilíř americké námořní moci, a to právě společně s loděmi jako je Cragside. Podle vojenského analytika Davida Axe je velmi pravděpodobné, že se Cragside osvědčí natolik, že ze stavby lodí v ceně půl miliardy dolarů za kus sejde. Budoucnost námořní části asymetrických válek tedy nejspíš bude pro někoho překvapivě patřit přestavěným kontejnerovým lodím.

Autor:


Témata: nehody, Vrtulník




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.