Do nekončící diskuse o vybudování amerického protiraketového radaru dnes svými argumenty u kulatého stolu vstoupili američtí experti na technickou část radarové základny a jejího umístění a zástupci ministerstva obrany.
Plánovaná radarová základna získává stále konkrétnější obrysy - více informací naleznete v tomto speciálu. Přesnou technickou specifikaci však v tuto chvíli mají k dispozici pouze zástupci armády a ministerstva obrany. "Jednáme o tom, jaká část dat bude veřejnosti zpřístupněna. Pochopitelně i nadále zůstanou informace, které budou klasifikovány jako tajné, aby nemohlo dojít k jejich zneužití," komentuje aktuální stav zástupce ministerstva obrany, major Pavel Mrůzek.
Radar jako každý jiný
V rámci diskuse se iDNES.cz zajímal i o velmi diskutovanou otázku vlivu radaru na lidské zdraví a životní prostředí. Není prý důvod k obavám. "Plánovaný radar je z hlediska potenciálních zdravotních rizik a dopadů na životní prostředí plně srovnatelný například se stávajícím protiletadlovým radarem NATO v Nepolisích u Chlumce. V některých bezpečnostních parametrech je dokonce lepší," tvrdí Mrůzek.
V Nepolisích přitom žijí lidé v bezprostřední blízkosti radaru a nemají s tím zásadní problém. "Nám tu radar nevadí, počet obyvatel vesnice dokonce roste," řekl starosta Nepolis Jiří Šustr, i když přiznal, že v Brdech by to byl jiný radar, o kterém ještě starostové nemají dost informací. Více si o základně v Nepolisích přečtěte zde.
Letecké trasy se měnit nebudou
Pokud se radar v Brdech skutečně postaví, bude za normálních okolností v provozu každý den. Podle Geralda C. Augerieho, zástupce ředitele divize MIT Lincoln Laboratory pro obranné letecké a raketové systémy, bude zapnutý pouze několik hodin denně a nikoliv vždy na plný výkon.
Letecký provoz nad Českou republikou by to ovlivnit nemělo. "Vzniknou bezletové zóny, které nebudou zpřístupněny civilním letounům, ultralehkým letadlům, rogalům apod. V menší míře se omezení bude týkat i vojenských letadel. Specifická opatření pak začnou platit pro letouny nesoucí výbušniny s takzvanou elektronickou rozbuškou," vysvětlil Mrůzek. "Pokud se však podíváme na současnou síť letových tras dopravních letadel, nepředpokládáme žádné komplikace a myslíme si, že žádné změny nebudou nutné," dodal.
"Nejen o otázkách bezpečnostních zón (bezletových zón - poznámka redakce) jsme nyní týden intenzivně jednali s českou stranou. I nadále bude pochopitelně probíhat pečlivá koordinace všech aspektů ovlivňujících letecký provoz," dodal k otázce případných omezení radarem americký expert Augilieri, který spolupracuje s americkou armádou na tématech souvisejících s obrannými systémy a vojenskými zpravodajskými službami.
Radar se bude zapínat každodenně kvůli kalibraci jednotlivých systémů a ověření jejich funkčnosti.
Koho bude radar chránit
Dosah radaru bude dostatečný na to, aby byla pokryta takzvaná potenciální hrozba. "Zařízení bude schopno zaměřit jakoukoliv hrozbu (např. raketu - poznámka redakce), která by ohrožovala území Evropy a USA. Radar v ČR se stane jedním okem komplexního protiraketového štítu," stručně popisuje funkci základny Mrůzek.
Na Brdy na kole. Půjde to i nadále?
V současné době probíhá výběr přesné lokality pro umístění základny. Nikdo tedy zatím nemůže přesně říci (pokud tedy nějaký radar na Brdech bude), jak velké území zabere a jaký bude mít vliv na pohyb civilních osob. Předpokládá se, že radar si ukrojí polovinu z území, které je v Brdech vyhrazeno pro výcvik dělostřelecké brigády.
