Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Američtí vědci vyvinuli nejkluzčí materiál na světě

  0:14aktualizováno  0:14
Nově vyvinutý materiál má jednu unikátní vlastnost. Tření mezi látkou a tím, co ulpí na jejím povrchu, je tak nepatrné, že se na ní prakticky nic neudrží. Ať je to voda, prášek či živý mravenec. Všechno z ní okamžitě sklouzne.

Kluzké materiály mohou být ošemetné. | foto: Profimedia.cz

Vědci se inspirovali přírodou, konkrétně masožravými rostlinami. Masožravky jsou známé tím, že pomocí důmyslně přeměněných listů, které využívají jako pasti, chytají hmyz, pavouky a jiné členovce. Občas se jejich kořistí stanou i drobné žáby či ještěrky. Zvláště po dešti bývá povrch jejich láček téměř dokonale kluzký, což jim umožňuje úspěšný "lov".

Láčkovky (Nepenthes) jsou velice rozmanitým druhem masožravek, jejich pasti se výrazně liší velikostí, tvarem i zbarvením

Láčkovky (Nepenthes) jsou velice rozmanitým druhem masožravek, jejich pasti se výrazně liší velikostí, tvarem i zbarvením.

Jednu takovou masožravku, a sice láčkovku, si vzala za vzor i Joanna Aizenbergová z Harvardovy univerzity.

Se svým týmem vyvinula materiál, na jehož povrchu neulpí žádná kapalina, ani olej, krev, prostě nic. Dokonce i mravenci prý po něm kloužou, jako by bruslili po ledě. To vše funguje za ne právě běžných podmínek: třeba za vysokých tlaků či teplot mrazu.

Lotosový efekt

Ovšem i jiné rostliny vyvinuly strategie, jak zabránit, aby na daném povrchu něco zůstalo. Když se vědci dříve snažili vytvořit pokud možno dokonale nesmáčivé povrchy, hledali inspiraci zejména u listů Lotosu.

Tyto vodní rostliny mají na svém povrchu spoustu jemných mikroskopických výstupků s voskem na koncích, takže voda se k vlastnímu povrchu listů vůbec nedostane. Je od něj oddělena vrstvičkou vzduchu. Kapičky vody ulpívají pouze na koncích výčnělků. Leží na nich podobně jako fakír na lůžku z hřebíků.

Jenže lotosový efekt funguje jenom u kapalin s vyšším povrchovým napětím, jako je například voda. U organických a jiných složitých kapalin je jeho účinek poměrně slabý.

Masožravé rostliny naproti tomu používají odlišný princip. Místo výčnělků mají na povrchu spoustu sotva postřehnutelných drážek a rýh vyplněných nektarem, čímž na sobě vytvářejí kluzký povlak. Odpudivý účinek pak zajišťuje samotná kapalina.

Je to podobné jako při tzv. aquaplaningu u auta, kdy pneumatiky doslova kloužou po vodě a nikoliv po povrchu vozovky. "Olej na spodku nožiček nešťastného mravence ke kluzkému povlaku rostliny vůbec nepřilne. Podobně jako když olej plave na povrchu kaluže," tvrdí Tak-Sing Wong, který se rovněž podílel na vývoji nového vše odpuzujícího materiálu.

SLIPS

Vědci se pokusili masožravky napodobit, jen místo nektaru použili lubrikační gel a porézní materiál. Gel pronikl povrchovými rýhami do svrchních vrstev materiálu, čímž na něm vytvořil dokonale kluzký povlak. Na jeho povrchu se skoro nic neudrží, ať je to voda, prášek či živý mravenec. Všechno z něj okamžitě sklouzne.

Nejkluzčí materiál na světě dostal jméno SLIPS (Slippery Liquid-Infused Porous Surfaces). Očekává se, že SLIPS brzo najdou uplatnění při přepravě paliv a jiných tekutých hmot (vnitřní povrchy přepravních trubek prakticky bez tření) a stanou základem vývoje nových, samočistících a samoopravujících se skel, laků, nátěrových hmot, antibakteriálních povrchů látek a pokročilých optických zařízení.

Zdroj: www.harvard.edu

Autor:


Témata: příroda, Žába


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zastaralá rekonstrukce vzezření obřího sauropodního dinosaura rodu Brontosaurus...
Dinosaury zabil meteorit, na výsluní je vynesly sopky

Už desetiletí vědci spekulují, že částečnou vinu za zánik dinosaurů mohou nést mohutná sopečná činnost v Indii. To je stále nejisté, ale jak se ukazuje,...  celý článek

Malování (ilustrační snímek vytvořený v Malování)
Malování od Microsoftu je odsouzeno k zániku. V nové verzi Windows nebude

Aplikace Malování (MS Paint) je ve Windows už 32 let. Nyní je nejznámější bitmapový editor na světě označen jako „funkce k odstranění“, do nových verzí Windows...  celý článek

Moderní rekonstrukce druhu Baryonyx walkeri, evropského zástupce čeledi...
Obří rybožraví Spinosauridi si občas pochutnali i na jiném dinosaurovi

Pozůstatky teropodních dinosaurů s označením Spinosauři byly objeveny již ve 20. až 40. letech 19. století. Byly to fosilní zuby, od té doby jsme se o této...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.