Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Starší chtějí dětem dopřát, co sami neměli. Internet věcí nikoho nezajímá

Exkluzivně   17:24aktualizováno  17:24
Jak vypadá ideální počítač a kolik byste za něj zaplatili? Kdo se zajímá o nová chytrá zařízení z tzv. internetu věcí (IoT)? Kdy by mělo dítě dostat svůj vlastní mobil? V rozsáhlém průzkumu, na kterém jsme spolupracovali s firmou Intel, jsme se podívali nejen na budoucnost počítačů.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Lidé chtějí levnější počítače. U notebooků záleží hlavně na hmotnosti. Starší lidé se bojí nových technologií. To jsou některá z klasických tvrzení, která se obecně tradují, ale obvykle nemáme nic, čím bychom je podložili. Protože nás jako technickou redakci pochopitelně zajímá, jak lidé skutečně používají počítače, rozhodli jsme se, že své hypotézy ověříme, jak nejlépe to půjde.

Ve spolupráci se společností Intel, která dlouhodobě sleduje trendy na trhu s počítači, jsme proto sestavili průzkum. Konkrétně jsme zjišťovali podrobnosti uživatelského vnímání a rozhodování v pěti základních oblastech:

O průzkumu

Společného průzkumu společnosti Intel a Technet.cz se zúčastnil reprezentativní vzorek 800+ respondentů v ČR ve věku 18 až 60 let. Vstupní podmínkou byla zkušenost respondenta s prací na počítači.

Data byla sbírána metodou CAWI (Computer-assisted web interviewing). Od obyčejné „webové ankety“ se CAWI liší především přísnějšími pravidly pro výběr respondentů. Agentura Nielsen Admosphere sbírala data ve dnech 20. až 27. září 2016.

Výzkum financovala společnost Intel. Oba pořadatelé výzkumu mají přístup k syrovým datům pro další analýzu.

  • počítače v pracovním prostředí
  • preference při výběru počítače
  • první zkušenosti s počítačem
  • zkušenosti a očekávání v oblasti chytrých zařízení (IoT)
  • počítače/tablety/mobily a děti

Celkem 800 respondentů odpovědělo na více než stovku otázek. Tolik položek bylo v průzkumu právě proto, že se na něm podílela firma, které jde pochopitelně o výsledky aplikovatelné na obchodní strategii, a naše redakce, kterou kromě toho zajímaly trendy související s články, které dlouhodobě píšeme. Výsledný dotazník proto pokrývá více oblastí, což je důležité pro následnou analýzu a hledání souvislostí mezi různými proměnnými (tedy korelací, nikoli kauzalit).

Do redakce nám nyní dorazila zdrojová data. Z nich v následujícím měsíci vybereme a publikujeme ta nejzajímavější pozorování. Zatím jsme výsledky jen zběžně prohlédli.

Notebooky převažují u všech, především vzdělaných žen

Asi nepřekvapí, že notebooky jsou obecně jednoznačně oblíbenější než počítače stolní. Na otázku, co si koupí jako svůj příští počítač, odpovědělo 61,2 % respondentů, že notebook, zatímco desktop (21,1 %) jen o kousek předběhl kategorii počítačů 2v1 (17,7 %). Mezi uvedenými důvody oblíbenosti notebooků převažují přenosnost, praktičnost a design.

Preference ohledně počítače v závislosti na věku a pohlaví: Notebooky bodují u všech kategorií, nadprůměrnému zájmu se těší u mladších žen. U žen ve věku 50 - 60 let pak stoupá zájem o kategorií počítačů 2v1.

Preference ohledně počítače v závislosti na věku a pohlaví: Notebooky bodují u všech kategorií, nadprůměrnému zájmu se těší u mladších žen. U žen ve věku 50 - 60 let pak stoupá zájem o kategorií počítačů 2v1.

Trochu překvapující je, že notebooky jakožto „příští počítač, který si koupím“, ještě více vedly u žen. A čím vyšší vzdělání, tím větší příklon k přenosnému počítači. Také věk má na rozhodování vliv. Notebooky si nejhůře vedou u mužů ve věku 40 až 60 let, zatímco u mladých žen je naopak notebook takřka jediná volba.

Za zmínku stojí oblíbenost počítačů typu 2v1 u uživatelek ve věku 50 až 60 let, kterou respondentky vysvětlují praktičností, flexibilitou a vyšší výdrží těchto ultrapřenosných počítačů.

Analýza různých důvodů pro notebook nebo stolní počítač vydá na samostatný článek. Budeme se věnovat také otázkám ceny nebo tomu, jaký příspěvek by zaměstnanci chtěli dostat od zaměstnavatele, pokud by jim dovolil koupit si jakýkoli počítač.

Výběr počítače je pro všechny překvapivě podobný. Teoreticky

Jedním ze zajímavých typů otázek je seřazení možností podle jejich důležitosti pro respondenta. Dobře totiž napodobuje rozhodování v praxi, kde často nemůžete mít vše a musíte dělat kompromisy. Pokud třeba zvolíte vyšší výdrž baterie, musíte se smířit s vyšší hmotností. Pokud risknete nízkou cenu, můžete očekávat vyšší poruchovost apod. My jsme se takto zeptali na to, podle čeho lidé vybírají počítač.

Předpokládáme, že bližší analýza otázky „Co je pro vás u pracovního počítače nejdůležitější?“ přinese nějaké zajímavé výsledky v korelaci s ostatními otázkami v dotazníku. Při zběžném pohledu na průměrné výsledky ovšem musíme konstatovat, že všechny demografické skupiny na tuto komplexní otázku odpověděly (v průměru) velmi podobně. Nejvíce se lidé ohlížejí na design počítače, následuje nízká hmotnost a dobrý monitor s vysokým rozlišením.

Internet věcí zatím nikoho nezajímá. Chytré televize ano

Oblíbenou metodou nejen v sociologických výzkumech je série otázek, ke kterým se respondent vyjadřuje na číselné škále. Slouží například k ohodnocení různých kandidátů, různých potravin nebo v našem případě různých zařízení řazených do kategorie internet věcí (IoT). Ptali jsme se respondentů, zda vlastní chytrou zásuvku, chytrou televizi, chytré hodinky, chytré zařízení související se zdravím, chytrou kameru na hlídání domácnosti, chytrá čidla nebo chytrou váhu.

Zájem (či spíše nezájem) o koupi zařízení z kategorie internetu věcí (IoT) podle věku a pohlaví.

Zájem (či spíše nezájem) o koupi zařízení z kategorie internetu věcí (IoT) podle věku a pohlaví.

Podle očekávání je nejoblíbenějším zařízením, a tedy průkopníkem oné vysněné chytré domácnosti, chytrá televize, kterou vlastní 25 % respondentů. Je zajímavé, že toto procento bylo celkem podobné napříč různými věkovými skupinami (kleslo na 22 % u skupiny 50 - 60 let). Je logické, že u lidí s vyššími příjmy je chytrá televize častější, vlastní ji 33 % lidí s čistými příjmy nad 30 tisíc měsíčně. U této příjmové kategorie se také těší zvýšené oblíbenosti chytré hodinky (14 %, oproti 8% průměru).

Na příjmech je naopak téměř nezávislá obecná nedůvěra k ostatním IoT zařízením. Chytrou váhu vlastní 4 % lidí, stejně tak chytrou žárovku. Chytrá (tedy například dálkově ovladatelná) zásuvka si našla místo jen ve 2 % domácností našich respondentů.

Nezájem o zařízení z kategorie IoT se lišil napříč skupinami. Mladí v tomto ohledu částečně potvrdili svou pověst „hračičků“, přibližně pětina z nich uvažuje o brzké koupi chytrého zařízení. Ženy jsou k těmto chytrým zařízením zdrženlivější.

A co děti? Mají si kde (na počítači) hrát?

Možná nejvíce se těšíme na výsledky týkající se poslední části, kde jsme se účastníků výzkumu ptali na věci týkající se výchovy dětí. Na tuto oblast panují celkem rozporuplné názory i mezi odborníky. Někdo doporučuje s dítětem co nejdříve začít objevovat možnosti technologií, jiný zase radí chránit dítě před novými komunikačními technologiemi co možná nejdéle.

Zběžný pohled na nasbíraná data ukázal zajímavý jev: starší lidé se domnívají, že by děti měly dostat vlastní počítač relativně brzy, zatímco mladší respondenti by spíše počkali. Všimněte si jasné sestupné tendence u modrých sloupečků - ty značí, jaké procento respondentů v dané věkové kategorii by s nákupem počítače pro potomka počkalo až po jeho 12. narozeninách.

V jakém věku by měly děti dostat vlastní počítač? Starší respondenti evidentně dětem přejí, co sami neměli.

V jakém věku by měly děti dostat vlastní počítač? Starší respondenti evidentně dětem přejí, co sami neměli.

Jak si to vysvětlit? My nějaké hypotézy máme (souvisejí s nostalgickými otázkami, k jejichž analýze se dostaneme příště) a pokusíme se je za pomocí dalších dat potvrdit, či vyvrátit. Zatím můžete spekulovat. Nebo nám poradit, jaké souvislosti bychom mohli dále prozkoumat.

Oprava: Předchozí verze článku chybně uvedla typ otázky.

Autor:






Hlavní zprávy




Intel Core i5-6500Intel Core i5-6500

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.