Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko přestane kupovat ukrajinské rakety. Kosmický program se otřásá

  19:20aktualizováno  19:20
Ruský kosmický program je dlouhodobě v problémech. Neúspěšné starty rakety Proton M a zpoždění vývoje nosiče Angara vyvolaly řadu změn ve vedení kosmického programu. S těmi souvisí i ohlášení ukončení odběru „ukrajinských“ raket Zenit.

Start satelitu Koreasat 5 v srpnu 2006 z plošiny Ocean Odyssey | foto: Sea Launch

V ruském kosmickém programu se dějí věci. Nejprve koncem ledna (přesněji 21.1. 2015) ruský premiér Dmitrij Medveděv de facto zrušil Federální kosmickou agenturu (RKA) Roskosmos. Nejprve vyhodil jejího šéfa a pak ji sloučil se Spojenou raketovou a kosmickou korporací (ORKK - Объединенная ракетно-космическая корпорация ). Ta vznikla jako reakce na první průšvih s nosnou raketou Proton-M v červenci roku 2013 (do té doby byl Proton-M velmi spolehlivý). Sloučením společností vznikla nová entita s názvem Státní korporace Roskosmos, kterou vede dosavadní šéf ORKK. Podrobněji se situací zabýval například server Kosmonautix.cz.

Igor Burenkov, zástupce nově vzniklé státní firmy nyní oznámil, že Rusko už nebude odebírat ukrajinské rakety Zenit a nahradí je vlastním nosičem Angara. Tuto raketu Rusové po mnoha odkladech úspěšně poprvé odzkoušeli loni v prosinci.

Angara: budoucnost ruské kosmonautiky

Po sérii odkladů raketa Angara konečně úspěšně vynesla v prosinci 2014  na oběžnou dráhu maketu satelitu. Rusko tak otevřelo novou kapitolu své raketové techniky. Dosavadní modely totiž vycházely z návrhů z 50. a 60. let minulého století.

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7.

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7.

Více o problémech projektu najdete v článku: Rusové stále nedokážou dostat do vesmíru svou novou raketu Angara.

Angara přitom byla od začátku koncipována jako náhrada za Zenity i za Protony. První má nahradit ze zřejmého důvodu: Rusko vede s Ukrajinou nevyhlášenou válku a Zenity se vyrábějí v Dněpropetrovsku na Ukrajině ve firmě Južmaš (ukrajinsky se závod celým jménem nazývá Виробниче Об’єднання Південний Машинобудівний Завод імені А.М. Макарова, Južmaš je ruská zkratka). Ve firmě se mimo jiné vyrábí i tramvaje, trolejbusy a turbíny pro větrné elektrárny. Protony jsou pro Rusy zase nevýhodné v tom, že pro ně mají vybudovány kosmodromy pouze na území Kazachstánu, kterému musí za provoz platit.

Roskosmos přitom původně plánoval nejméně tři starty Zenitů v letech 2016 až 2019 a dvakrát měla raketa startovat i letos. Protože Zenit je projekt pocházející ještě z období Sovětského svazu (měl nahradit projekt Sojuz), je logické, že vše uvnitř rakety nepochází jen z Ukrajiny. Například motory se vyrábějí v Rusku nedaleko Moskvy a použity budou i v Angaře.

Pro první stupeň se počítá s motorem RD-171 právě z rakety Zenit, pro druhý stupeň pak s RD-0120 z centrálního bloku superrakety Energija. Dvoustupňová varianta Angary vážící při startu 640 tun by měla z Plesecka vynášet na nízkou oběžnou dráhu až 24,5 tun užitečného nákladu. Ta největší pak má „zvednout“ až 35 tun.

Co dál se Zenitem?

Proč startovat od rovníku?

Vše o projektu Sea Launch

Start rakety firmy Sea Launch 20. dubna 2009. Při svém posledním startu před bankrotem společnosti do kosmu Zenit vynesl družici SICRAL 1B.

Start rakety firmy Sea Launch 20. dubna 2009. Při svém posledním startu před bankrotem společnosti do kosmu Zenit vynesl družici SICRAL 1B.

Rakety Zenit budou možná dále startovat v rámci ambiciózního projektu Sea Launch, který vznikl už před 20 lety jako spolupráce ruských, ukrajinských a amerických (Boeing) firem.

Základní projekt vypadá trochu bláznivě: společnost vybudovala na vysloužilé ropné plošině malý kosmodrom. Ten lodě odtáhly do rovníkových mezinárodních vod Tichého oceánu a z plošiny teď startují rakety.

Tři úspěšné starty bohužel zastínila havárie prvního února 2013. Zenit startující z plovoucí plošiny Sea Odyssey v rovníkové oblasti Tichého oceánu selhal při startu. Stroj se zřítil do moře. Ambiciózní projekt, který se poslední roky potýkal s velkými problémy, tak dostal další ránu.

Autor:
Témata: Proton-M




Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.