Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ani okurková, ani klíčková? Jak probíhá hledání nebezpečné bakterie

  16:09aktualizováno  16:09
Ve světle posledních informací lze jen těžko říct, zda se pátrání po bakterii způsobující krvavé průjmy blíží k závěru či ne. Přesto už se začíná vyjasňovat. Co tedy víme o "okurkové" bakterii a proč byly klíčky tak vážně podezřelé.

Bakterie E. coli, ze které se uvolňuje její DNA | foto: Profimedia.cz

V pátrání po prameni epidemie "okurkové" bakterie v Německu nastal malý oddych, než se najde nový podezřelý. Přibližme si, co zatím víme o nákaze a jejím původci.

Jak pokračuje šíření epidemie?

Případů nakažených novou bakterií stále přibývá, i když nárůst už není tak strmý. Celkový počet případů byl podle Evropského střediska pro nakažlivé nemoci k úternímu ránu 2 429. Mrtvých je 22.

V porovnání s jinými lety je to hodně. Obvykle jsou bakterie EHEC (označení pro kmeny bakterie Escherichia coli způsobující krvavé průjmy) z hlediska epidemiologů spíše "drobné nepříjemností". V Německu bakterie ročně nakazí zhruba tisíc lidí a krvácivý průjem dostane zhruba 65 z nich.

Teď je vážně nemocných víc. Je onemocnění závažnější?

"Ano, v této epidemii je neobvykle vysoký počet komplikací a těžkých průběhů," říká mikrobioložka Monika Marejková ze Státního zdravotního ústavu. Těžší průběh nastává zhruba u 28 procent nakažených.

Jak ale upozorňuje například Světová zdravotnická organizace ve svých materiálech, epidemické "výbuchy" nákazy bývají v tomto ohledu specifické. Poměr komplikovaných případů v nich přesahuje 20 procent. Rozdíl mezi současnou situací a historií tedy není tak dramatický, jak by se mohlo zdát.

Důvody k optimismu jsou i další, říká Renáta Karpíšková ze Státního zdravotního ústavu. Bakterie vůbec nemusí být o mnoho nebezpečnější než jiné škodlivé kmeny E. coli. Nelze totiž vyloučit, že množství bakterií, které nakažení pozřeli, bylo větší, než je v těchto případech obvyklé. (Zvláště kdyby se nákaza prokázala v klíčcích, kde se skvěle množí, jak vysvětlíme dále.)

"Důležité je i to, že zatím nic nenasvědčuje většímu počtu přenosů z člověka na člověka," říká česká odbornice. Neobjevují se tedy případy celých nemocných rodin (s řídkými výjimkami těch, které jedli například společně v jediné restauraci.) To podle odborníků stále nasvědčuje tomu, že se epidemie šíří jídlem a v tomto ohledu není nový kmen proti starým o mnoho nebezpečnější. Skutečně hrozivé epidemie se přenášejí vzduchem nebo kontaktem, a proto je nelze eliminovat tak snadno jako nákazu v jídle.

Už vědci vědí, kde se bakterie vzala a jak nemoc funguje?

Nepřítele ještě zcela neznáme. Vědci už sice přečetli úplnou genetickou informaci bakterie, ale to neznamená, že jí úplně rozumějí. Jde sice o úžasnou ukázku síly současných genetických technologií (před deseti lety bychom na podobný výsledek čekali asi měsíce), ale pořád je to jen první krok.

Vědci mají před sebou jen hrubý přepis textu v jazyce, od kterého znají jen abecedu, ale nemají žádný slovník. Teď musí najít jednotlivá slova a určit, jaký dávají dohromady smysl. Znají naštěstí řadu velmi příbuzných jazyků (geny jiných kmenů E. coli a dalších bakterií), ale stejně je čeká ještě dost práce.

Jak je to s hledáním zdroje? Proč se pořád mluví o podezřeních?

Původce zatím není znám. Testy klíčků také vyzněly negativně. Hledání bakterie je hra na slepou bábu. Existují v ní přímé a nepřímé důkazy. Získat ty přímé, tedy objevit bakterii přímo v potravině, několik dní trvá.

Proto podezření vznikala v obou případech jen na základě rychlejších nepřímých a méně přesných důkazů z epidemiologických šetření. Lékaři především sledují způsob šíření nákazy, zpovídají pacienty i jejich rodiny či sousedy a hledají společné body.

Výsledky zatím stále ukazují na zeleninu. "Kdyby byl poměr nemocných opačný a sedmdesát procent postižených byli muži, řekla bych, že původ nemoci je v mase," soudí Karpíšková. Největší počet nemocných stále tvoří ženy ve středním věku, které častěji než jiné skupiny obyvatel jedí zdravě. Hledání bude zřejmě i nadále směřovat tímto směrem.

Proč se vědci soustředili na rostlinné klíčky?

Protože naklíčená semena jsou pro bakterie zřejmě nejpřátelštější potravinou. "Vlastně mě trochu překvapuje, že se o nich nezačalo mluvit dříve," podivuje se mikrobiolog Ivo Konopásek z Přírodovědecké fakulty UK a dodává: "Největší podobná epidemie, kterou bakterie tohoto typu způsobily v roce 1996, vznikla právě kvůli klíčkům." Tehdy se otrávilo přes devět tisíc lidí, v drtivé většině děti z japonských škol. Bakterie dostaly z naklíčených ředkviček, které byly součástí jejich obědů. Zemřelo 12 lidí.

Důvod je jediný: podmínky nutné pro klíčení rostlin skvěle svědčí i bakteriím. "Hamburgeru nebo syrovému mléku obvykle nedáte šanci, aby několik dní ležely v pokojové teplotě a za dostatečné vlhkosti," vysvětluje Karpíšková ze Státního zdravotního ústavu. "To jsou přitom podmínky, které střevním bakteriím skvěle vyhovují k růstu." Takže, i když se bakterie původně na semenu vyskytuje v malém množství, během klíčení se bohatě rozmnoží. O tom svědčí i mnohé epidemie salmonelóz, kde byla naklíčená semena zdrojem onemocnění.

Zmatek nad zmatek

Zmatky kolem vyšetřování původu nákazy E. coli nemají jen objektivní zdravotnické důvody. Pro laiky (a do těch je zapotřebí započítat i drtivou většinu novinářů), je matoucí i struktura celého pátrání. Na vyšetřování se podílí pět spolkových zemí, které mají každá vlastní hygieniky (a z mediálního hlediska hlavně vlastní názory a vlastní tiskové konference, jak poznamenal reportér BBC). Nad nimi je pak ještě zastřešující federální zdravotní dozor.

V takovém prostředí snadno může dojít ke zmatení a falešným obviněním. Tlak na rychlé zveřejnění výsledků je totiž enormní, a to jak ze strany médií, tak třeba i politiků.

Bakterie se do potravin nemá vůbec dostat. Nejde to zajistit? 

Ne, kontaminaci prý nelze nikdy zcela vyloučit. Bakterie E. coli sice není vůbec nejodolnějším mikroorganismem, úplně choulostivá také není. Plně se jí daří jen v trávicím traktu větších zvířat, i v půdě přežije až několik měsíců. Kontaminace tak není vyloučená, i když se ke hnojení dané zeleniny živočišná hnojiva nepoužívají.

Semena přitom nelze "sterilizovat", přestala by klíčit. I klíčky se podávají zejména syrové. "V podstatě zbývá průplach pitnou vodou, a to není dostatečně účinné," upozorňuje Renáta Karpíšková. U balení směsí vědci nedokáží určit, která semena byla původně nakažena. Pokud se v jednom znečištěném balení objeví více druhů rostlin s různým původem (jako v Německu), musí se dohledávat jednotliví dodavatelé a všechny testy provádět znovu.

Jak se testy provádějí?

V této otázce připomeňme starší článek "Jak došlo k falešnému obvinění okurek? Podezřelá jsou rajčata a salát". Když se najde v jídle bakteriální vzorek, začne se nejprve jeho namnožením. "Pak se u odebraných vzorků provede PCR analýza na přítomnost genů kódujících tvorbu šigatoxinů stx1 a stx2," upřesňuje Karpíšková. Laikovi to zní děsivě, tak složité to ale zase není.

Jinými slovy: odborníci u bakterií hledají gen na výrobu jedovaté látky, která je příčinou onemocnění u lidí. Když bakterie E. coli příslušné geny nemá, nemůže být původcem krvácivého průjmu. Když se tento test provede jako první, mohou většinu nalezených bakterií E. coli z dalších šetření vyřadit jako neškodlivé. 

Navíc je tento test na mikrobiologické poměry velmi rychlý. Trvá se vším všudy, tedy s namnožením bakterií a pak následnou analýzou DNA, zhruba dvanáct hodin. Zjistí se ale jen tolik, že bakterie daný gen má nebo ne. Vědci tedy vědí jen tolik, že našli jeden z kmenů E. coli, která způsobuje krvácivý průjem. "První zjištění hamburských hygieniků bylo samo o sobě závažné: objevili potraviny, které mohly způsobit nemoc," říká Karpíšková.

Jak probíhá přesná identifikace?

Využívá toho, že bakterie se od sebe liší barvou kůže, byť ne vizuálně, ale chemicky. Každá bakterie na má na povrchu jiné bílkoviny, které slouží například jako brány pro vstup potravy nebo k průniku do těla a řadě dalších funkcí. Lidské oko je podle nich ani pod mikroskopem nepozná, náš imunitní systém ale spoléhá na "hmat".

Rozlišuje bakterie podle látek (bílkovin) na jejich povrchu. Za hmat mu slouží celá řada protilátek, které jsou schopné navázat se vždy jen na určité typy bakterie. Díky tomu je identifikuje a může zakročit, jak závažnost hrozby vyžaduje.

Toho pak využívají i odborníci. Jednoduše sledují, která protilátka (sérum) se na bakterii naváže, a pak ji podle toho označí. (Proto se postup nazývá serotypizace.) Na povrch nové německé bakterie O104 se váže sérum O104. (Mimochodem, vyrábí se v Dánsku a cena za dva mililitry této tekutiny je zhruba 7 000 Kč.) Až to je jednoznačná identifikace, jak se k vlastní smůle přesvědčili v Hamburku.

Co H4 v plném názvu bakterie?

Zkratka H4 v plném názvu bakterie (O104:H4) nesouvisí se serotypem. Označuje jen typ bičíku, který bakterie používá k pohybu a přichycení na nejrůznější povrchy.

Jsou nějaké novinky v léčbě?

Ano, jedna velmi zajímavá a drahá. Jenom několik dní před vypuknutím epidemie v Německu se shodou okolností objevila zpráva o nové terapii těžkých případů nákazy E. coli. V časopise New England Journal of Medicine lékaři z několika zemí popsali tři případy dětí s vážným průjmovým průběhem onemocnění (vyvinul se u nich tzv. HUS syndrom), které vyléčila terapie ekulizumabem.

To je uměle vyráběná nápodoba látky vytvářené jedním typem našich imunitních buněk. Lék má málo nežádoucích účinků, přitom dokáže účinně ovlivňovat funkci našeho imunitního systému. Právě nevhodná aktivita imunitního systému podle lékařů výrazně přispívá ke komplikacím pacientů s bakterií, u kterých propukne syndrom HUS.

Kvůli svým účinkům se už od loňského roku zkoušelo jeho použití u nemocných, kteří sice bakterie nemají, ale trpí podobnými příznaky jako lidé vážně nakažení E. coli. Po vypuknutí epidemie se ale k použití léku odhodlali i u postižených v Německu. Zatím je dostalo více než 200 pacientů a výsledky jsou poměrně povzbudivé, tvrdil před několika dny Jan Kielstein z kliniky v Hannoveru pro blog časopisu Nature.

Velkou nevýhodou léčby je cena. Podle odhadu německého nefrologa Jense Nürnbergera pro zpravodajský blog ScienceInsider by mohla stát zhruba 400 tisíc korun, které pojišťovny neuhradí. Je to totiž stále neověřená a neschválená terapie.

Ale výrobce léku, britský Alexion Pharmaceuticals, udělal vstřícný a zároveň rozumný krok. Od konce května dodává do Německa ekulizumab zdarma. Pacienti se tedy dočkají slibné terapie a firma zase do budoucna ušetří. Zřejmě nebude muset dělat vlastní klinické studie a může o schválení ekulizumabu na léčbu HUS požádat na základě dat ze současné epidemie.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.