Když se ve vesmíru pohnulo byť jen smetí, stačilo zavolat Vítkovi a on vždy věděl, proč se to stalo a co to může pro lidstvo znamenat. Málokdy se kvůli tomu musel podívat do nějakých materiálů. Většinou to už měl dávno v hlavě, případně i na svém unikátním webu Space 40, který se věnuje družicím a kosmickým sondám.
Antonín Vítek udivoval diváky při komentovaných startech či přistání kosmických plavidel svou absolutní znalostí všeho, co se v daném okamžiku dělo. Znal z paměti přesné časové údaje, kdy která operace během odpočítávání začne a jak skončí. Podle barvy a místa kouře poznal, co přesně bylo právě zažehnuto nebo odpojeno a zda je vše v pořádku, nebo nikoliv. Dokázal postřehnout, vysvětlit a barvitě popsat i děje divákovu oku neviditelné nebo téměř nepostřehnutelné. Nejen v tomto ohledu byl a stále je nenahraditelný.
Antonín Vítek se narodil 25. ledna 1940 a do roku 1985 pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Podílel se mimo jiné na vývoji krystalizátoru ČSK-1 pro družicové stanice Saljut 7 a legendární Mir. Do své smrti pracoval na Akademii věd.
Vítek je autorem mnoha článků o kosmonautice v časopisech Vesmír a Letectví+kosmonautika. Je také spoluautor Malé encyklopedie kosmonautiky (1982). Na základě seriálu, který vznikl pro náš server, vydal v roce 2008 se svým dlouholetým přítelem, odborným novinářem a publicistou Karlem Pacnerem knihu Půlstoletí kosmonautiky. V roce 2009 získal cenu Littera Astronomica, kterou mu udělila Česká astronomická společnost za popularizaci kosmonautiky a vedení již zmíněné celosvětově unikátní internetové encyklopedie kosmonautiky SPACE 40. Dlouhou dobu spolupracoval s deníkem MF DNES. Byl mezi prvními, kdo informoval svět o tragédii raketoplánu Columbia.
S redakcí Technet.cz spolupracoval od roku 2007, kdy na počest 50. výročí vypuštění první umělé družice Sputnik začal vycházet již zmíněný seriál Půlstoletí kosmonautiky. Vycházel přes rok. Volně na něj v roce 2010 navázal cyklus článků Kosmické přístavy známé i neznámé. Ten už Antonín Vítek kvůli nemoci dokončit nestihl.
28. února 2012 |
Ještě v listopadu 2011 přednášel před vyprodaným sálem v budově Akademie věd o aktuálním dění ve vesmíru (na záznam se můžete podívat zde). Shodou okolností byla tehdy hlavním tématem ruská sonda Phobos Grunt, která byla tak špatně naprogramovaná, že se v lednu zřítila do Tichého oceánu.
Antonín Vítek zemřel po dlouhé a těžké nemoci krátce po svých sedmdesátých druhých narozeninách.
Karel Pacner před časem věnoval svému kamarádovi Vítkovi speciální článek, přečíst si jej můžete zde.
