Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřel Antonín Vítek. Vždy věděl, co a proč se ve vesmíru pohnulo

  10:46aktualizováno  10:46
Ve věku 72 let zemřel po dlouhé nemoci popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek. Je autorem největší databáze umělých těles ve vesmíru. Žádný mediálně sledovaný start rakety nebo raketoplánu se bez něj neobešel. Ať v rádiu, televizi nebo na Technet.cz vždy vtipně a přitom přesně informoval o tom, co se na startu nebo přímo ve vesmíru děje.

Antonín Vítek | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Když se ve vesmíru pohnulo byť jen smetí, stačilo zavolat Vítkovi a on vždy věděl, proč se to stalo a co to může pro lidstvo znamenat. Málokdy se kvůli tomu musel podívat do nějakých materiálů. Většinou to už měl dávno v hlavě, případně i na svém unikátním webu Space 40, který se věnuje družicím a kosmickým sondám.

Antonín Vítek udivoval diváky při komentovaných startech či přistání kosmických plavidel svou absolutní znalostí všeho, co se v daném okamžiku dělo. Znal z paměti přesné časové údaje, kdy která operace během odpočítávání začne a jak skončí. Podle barvy a místa kouře poznal, co přesně bylo právě zažehnuto nebo odpojeno a zda je vše v pořádku, nebo nikoliv. Dokázal postřehnout, vysvětlit a barvitě popsat i děje divákovu oku neviditelné nebo téměř nepostřehnutelné. Nejen v tomto ohledu byl a stále je nenahraditelný.

Antonín Vítek se narodil 25. ledna 1940 a do roku 1985 pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Podílel se mimo jiné na vývoji krystalizátoru ČSK-1 pro družicové stanice Saljut 7 a legendární Mir. Do své smrti pracoval na Akademii věd.

Vítek je autorem mnoha článků o kosmonautice v časopisech Vesmír a Letectví+kosmonautika. Je také spoluautor Malé encyklopedie kosmonautiky (1982). Na základě seriálu, který vznikl pro náš server, vydal v roce 2008 se svým dlouholetým přítelem, odborným novinářem a publicistou Karlem Pacnerem knihu Půlstoletí kosmonautiky. V roce 2009 získal cenu Littera Astronomica, kterou mu udělila Česká astronomická společnost za popularizaci kosmonautiky a vedení již zmíněné celosvětově unikátní internetové encyklopedie kosmonautiky SPACE 40. Dlouhou dobu spolupracoval s deníkem MF DNES. Byl mezi prvními, kdo informoval svět o tragédii raketoplánu Columbia.

S redakcí Technet.cz spolupracoval od roku 2007, kdy na počest 50. výročí vypuštění první umělé družice Sputnik začal vycházet již zmíněný seriál Půlstoletí kosmonautiky. Vycházel přes rok. Volně na něj v roce 2010 navázal cyklus článků  Kosmické přístavy známé i neznámé. Ten už Antonín Vítek kvůli nemoci dokončit nestihl.

Ještě v listopadu 2011 přednášel před vyprodaným sálem v budově Akademie věd o aktuálním dění ve vesmíru (na záznam se můžete podívat zde). Shodou okolností byla tehdy hlavním tématem ruská sonda Phobos Grunt, která byla tak špatně naprogramovaná, že se v lednu zřítila do Tichého oceánu.

Antonín Vítek zemřel po dlouhé a těžké nemoci krátce po svých sedmdesátých druhých narozeninách.

Karel Pacner před časem věnoval svému kamarádovi Vítkovi speciální článek, přečíst si jej můžete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Start iránské rakety, která měla na palubě opici. (2013)
Írán úspěšně otestoval raketu, kterou chce vynést do vesmíru satelit

Írán dnes úspěšně otestoval nosnou raketu Simorgh (označovaná také jako Safir 2), s jejíž pomocí může do vesmíru vyslat satelit. S odvoláním na íránskou státní...  celý článek

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.