Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa

Neil Armstrong a Edwin "Buzz" Aldrin byli první lidé, kteří vkročili na povrch Měsíce. Co kdyby tam ale kvůli poruše museli zůstat a zemřít? NASA zveřejnila plán pro tento chmurný scénář. Obsahuje připravený projev pro prezidenta Nixona i pokyny pro přerušení spojení a pohřební obřad.

Přesně před 43 lety se 24. července 1969 američtí astronauti z Apollo 11 vrátili z nejslavnější vesmírné mise, letu na Měsíc. Přistáli v Tichém oceánu a několik málo zasvěcených si oddechlo. Mohli totiž s klidem odložit návod, jak postupovat, kdyby návratovému modulu na Měsíci selhaly motory, a on se tak nemohl vrátit k Zemi. Nouzový plán popisují Discovery News.

Obávaná desetina procenta

V ideálním světě by se veškerá elektronika vyráběla tak, aby byla 100% spolehlivá. To je ovšem utopie a NASA si toho byla od začátku vědoma. Navzdory populárnímu sloganu "Failure is not an option" (Selhání nepřipadá v úvahu) tak NASA vše ladí na 99,9% úspěšnost. A pro onu zbylou desetinu procenta je potřeba plánovat pesimistické scénáře.

Prezidentův projev, vesmírný pohřeb a ticho

Původní středisko řízení vesmírných letů, ze kterého monitorovali i let Apollo 11.

Z celé mise Apolla 11 bylo přistání na měsíčním povrchu pravděpodobně nejriskantnější. Omezená zásoba paliva byla jen jedním z limitujících faktorů. Možnost, že astronauti budou muset z jakéhokoli důvodu na Měsíci zůstat a zemřít, až by jim došel kyslík, byla bohužel pořád reálná.

Pokud by se návratový modul nemohl vrátit na orbitu Měsíce a spojit se s čekajícím Michaelem Collinsem, NASA by samozřejmě zkusila všechno možné i nemožné pro to, aby pomohla poruchu na dálku opravit. Mnoho jiných možností by však nezbývalo. Nikdo by astronautům nemohl nijak fyzicky pomoci a Collins by se na Zemi vrátil bez nich.

Prezident Nixon by osobně informoval o situaci manželky obou astronautů, Janet Armstrongovou a Marion Aldrinovou. Pak by v přímém přenosu, jen krátce po triumfálním přenosu, který přikoval k obrazovkám diváky Země, přečetl projev.

Nixonův připravený projev: Apollo 11 se nevrátí na Zemi

"Osud tomu chtěl, že muži, kteří vylétli k Měsíci, aby jej v míru prozkoumali, na jeho povrchu v míru spočinou."

Tito stateční muži, Neil Armstrong a Edwin Aldrin, vědí, že neexistuje naděje na jejich návrat na Zemi. Ale vědí také, že v jejich oběti existuje naděje. Tito dva muži pokládají svůj život za vznešený cíl, za hledání pravdy a porozumění.

Truchlit po nich budou jejich rodiny a přátelé, truchlit bude celý národ a truchlit bude i Matička Země, která se odvážila vyslat dva své syny vstříc neznámému.

Svým zkoumáním dokázali spojit celý svět, svou obětí ještě těsněji utahují bratrský vztah všech lidí.

V dávných dobách se lidé dívali ke hvězdám a viděli své hrdiny v souhvězdích. V moderních časech budeme dělat to samé, ale naši hrdinové jsou z masa a kostí.

Další lidé na Měsíc doletí a bezpochyby se i vrátí domů. Naše bádání nekončí. Ale tito muži byli první a zůstanou v našich srdcích na předních místech.

Neboť každý, kdo se podívá v noci na měsíc, bude vědět, že tam někde, na povrchu jiného světa, je kousek, který navždy bude patřit lidem.

Lunární modul Apollo 11

Rádiový kontakt s lunárním modulem by zřejmě pokračoval, dokud by bylo možné bezproblémové spojení. Pak, po přerušení komunikace (pravděpodobně ještě za života astronautů), by kněz pronesl pohřební řeč, svěřil by astronauty hlubinám a zakončil by modlitbou Páně. Pohřeb by sledoval celý svět.

Motory Apolla 11 naštěstí fungovaly a astronauti se ze své mise triumfálně vrátili. Ve vesmíru zatím žádný astronaut (ani kosmonaut) nezemřel. "Vědomí, že na Měsíci jsou v lunárním modulu ostatky dvou mrtvých astronautů, by nepochybně naši přirozenou oběžnici proměnilo v tak trochu zlověstný objekt. Takto ale zůstává krásnou připomínkou našeho největšího vědecko-technického triumfu," komentuje to redaktorka Discovery News Amy Shira Teitel.