Válečné blogy (tzv. milblogy nebo warblogy) jsou již několik let oblíbenou alternativou k zpravodajství masových médií. Poskytují osobnější pohled na události v oblastech zasažených konfliktem, často přímo od účastníků tohoto konfliktu, a nabízejí tak často detailnější informace, než řekněme televizní zpravodajství, které má tendence situaci zjednodušovat a zplošťovat.
Vojáci, kteří na svém blogu své čtenáře informují o svých zážitcích, to však nyní budou mít mnohem těžší. Podle magazínu Wired.com armáda Spojených států v rámci bezpečnostních opatření (OPSEC) zpřísňuje podmínky pro blogování, ale také pro jiné publikování informací. Podle mnohých to může vést až ke konci blogů. Na vině je nová direktiva, platná od 19. dubna, zřejmě nejpřísnější omezení tohoto druhu od počátku války v Iráku.
Žádám o povolení blogovat, pane!
Kdysi panovala na frontě celkem uvolněná atmosféra, ať už šlo o soukromou korespondenci, nebo o blogy. Nyní se ale zdá, že zastánci utajování informací získali převahu a je možné, že blogy vojáků přestanou být aktualizovány. Už nyní mají samozřejmě vojáci směrnice, které zakazují ventilovat informace podléhající utajení. V blízké budoucnosti se ovšem pravidla mají zpřísnit.
Podle dokumentu, který Wired.com získal, bude pro jakékoli zveřejňování informací potřeba souhlas nadřízeného důstojníka zodpovědného za utajení. „[Zákaz] zahrnuje, ovšem není limitován na, dopisy, resumé, články k publikování, publikování na webových stránkách, weblogy, internetové diskuze, internetová fóra, diskuzní servery nebo další formy rozšiřování informací.“ Zřejmě se to přitom netýká jen zpráv podléhajících vojenskému tajemství.
Bližší informace lze najít na oficiálních stránkách. „Víte, blogy a další internetové obsahují spoustu zdánlivě nevinných a bezvýznamných informací, které nejsou utajované. Ale pokud si naši nepřátelé dají dohromady kousek odtud a kousek odtamtud, mohou zjistit důležité věci, jako když skládají kousky puzzle,“ obhajuje krok major Ray Cerelde. Upozorňuje, že odpovědnost je na velících důstojnících, nejde tedy o zákaz blogování.
Konec válečných blogů?
Jeff Nuddling, blogger a držitel bronzové medaile za zásluhy z Iráku, to ale vidí jinak: „S tím, jak přísně jsou nastavená měřítka pro utajení informací, mnoho velících důstojníků nebude vidět jinou možnost, jak v rámci možností opatření dodržet, než prostě zakázat podřízeným blogovat, možná i mailovat.“
„Je to hřebík do rakve válečných blogů,“ souhlasí Matthew Burden. „[Warlogy] jsou přitom nejlepší PR, jaké armáda má, je to nejupřímnější hlas z bojiště. A teď je umlčován.“
Armáda USA tvrdí, že podmínky pro blogování se až tak razantně nezmění. Úmyslem prý rozhodně není, aby vojáci museli jít za velitelem pokaždé, než napíšou příspěvek do blogu. "Nejen, že by to bylo nepraktické, ale my také věříme našim vojákům, že dokáží ochránit citlivé informace," ujistil major Cerald.
Válečné blogyVálečné blogy si vydobyly svou popularitu po 11. září 2001 a některé z nich mají mnohatisícovou návštěvnost. Jedním ze známých příkladů je blog Christophera Allbrittona (Back to Iraq), kdy dokonce autor od svých čtenářů vybral 15 tisíc dolarů, což mu umožnilo v roce 2003 odcestovat na místo iráckého konfliktu jako nezávislý reportér. |
Odkazy, které by vás mohly zajímat
- milblogging.com - seznam válečných blogů
- Prozradila pizza vojenskou operaci? (anglicky)
