Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Češi objevili skupinu planetek, které by mohly ohrozit život na Zemi

  17:53aktualizováno  17:53
Čeští astronomové poukázali na novou větev meteorického roje Taurid, v němž jsou planetky nebezpečné pro Zemi. Naše planeta se s touto větví potkává každých několik let po dobu asi tří týdnů, a během této doby podle všeho významně roste pravděpodobnost srážky s potenciálně ničivým tělesem.

Dráha jednoho velmi dlouho viditelného bolidu z nově objevené větve Taurid zaznamenaná stanici bolidové sítě v Kunžaku. | foto: Spurny et al./Astronomy & Astrophysics

Tauridy jsou jeden z nejlépe doložených a pozorovatelných astronomických jevů vůbec. Je to vlastně velká soustava malých těles pohybujících se po naší soustavě víceméně ve stopách velmi čilé Enckeovy komety, která Slunce oběhne jednou za tři roky. Na Zemi jsou poměrně dobře známé, protože průlet Země tímto kosmickým průvodem (u nás pozorovatelný hlavně zhruba na přelomu října a listopadu) poměrně často vede ke vzniku dobře viditelných bolidů, tedy jasných meteorů s jasností vyšší než Venuše.

Bolidová síť nad Českou republikou a částečně i okolními zeměmi.

Bolidová síť nad Českou republikou a částečně i okolními zeměmi.

Přesto je na nich stále co objevovat, jak ukázala práce českých vědců z Astronomického ústavu v Ondřejově. Ve spolupráci s kolegy ze Slovenska a Rakouska Pavel Spurný a Jiří Borovička, oba známí „lovci“ bolidů, totiž celkem přesvědčivě dokládají, že se jim podařilo objevit a jasně zdokumentovat novou „větev“ Taurid, která může obsahovat i tělesa potenciálně nebezpečná pro obyvatele Země.

Za svůj objev vděčí bohaté žni z roku 2015, kdy byly Tauridy velmi aktivní a podařilo se jich pozorovat značné množství. „Tauridy byly ten rok velmi silné, navíc vyšlo počasí,“ vzpomíná Pavel Spurný. A především měli astronomové k dispozici údaje z unikátní Evropské bolidové sítě - právě v roce 2015 dokončili její modernizaci (všechny stanice přešly na digitální standard, předtím fungovaly na film, viz náš rozhovor s Pavlem Spurným z roku 2014). Tato soustava automatických kamer sleduje noční oblohu nad Českou republikou a částí okolních zemí a automaticky zachycuje průlety všech jasnějších těles. Práce vychází z údajů z 15 stanic, z nichž 13 je v naší republice.

Dráhy těles z nově objevené větve Taurid. Šrafovaně jsou vyznačena pro nás...

Dráhy těles z nově objevené větve Taurid. Šrafovaně jsou vyznačena pro nás nejnebezpečnější tělesa s rozměry řádově ve stovkách metrů. V jejich případě ovšem naštěstí v dohledné době srážka se Zemí podle všeho nehrozí.

Analýza údajů poprvé exaktně doložila, jak jsou si dráhy velké části těchto těles podobné, v mnoha ohledech prakticky totožné. Dohromady dráhy tvoří velký soustředný prstenec ve vnitřní části sluneční soustavy (přesnější parametry najdete v PDF dostupném odsud). Čeští astronomové také zjistili, že dráhy těchto těles se k sobě vzájemně přibližují ve vzdálenosti 3,6 astronomické jednotky od Slunce, což naznačuje, že celá větev mohla vzniknout rozpadem většího tělesa v těchto místech. To může být z astronomického hlediska zajímavé, protože Tauridy jsou považovány za „dítka“ Eneckeovy komety, ale dohromady je jich tolik, že pouze „její“ být nemohou. Tady je další indicie, která by mohla pomoci astronomům postupně zrekonstruovat, jak vlastně Tauridy vznikly.

Pro nás neastronomy je ovšem zajímavé hlavně to, že nově objevená a popsaná větev Taurid obsahuje tělesa od velikosti několika milimetrů až do přinejmenším několika set metrů, která se všechna pohybují společně kolem Slunce. Největší jsou řádově „stometrové“ planetky (2015 TX24, 2005 UR a 2005 TF50). Mnohem více je samozřejmě menších, méně nebezpečných, ovšem zároveň hůře detekovatelných těles.

Bolidové kamery zachytily meteoroidy v širokém rozmezí hmotností od desetiny gramu do více než jedné tuny, u nichž se předpokládá průměr kolem jednoho metru (ze stopy na obloze se určí, kolik hmoty celkem „shořelo“, než přesné rozměry tělesa). Dá se tedy celkem rozumně předpokládat, že v roji budou i objekty o rozměrech někde mezi metry a stovkami metrů, z nichž některé už by teoreticky mohly napáchat škody na povrchu Země. Pro připomenutí: čejlabinský meteorit měl zřejmě průměr méně než dvacet metrů a hmotnost kolem deseti tisíc tun (.

Dva jasné bolidy z nově objevené větvě Taurid zaznamenané v polském Polomu.

Dva jasné bolidy z nově objevené větvě Taurid zaznamenané v polském Polomu.

Poměrně dobrou zprávou je, že u pozorovaných Taurid obecně platilo, že všechny jen trochu větší meteoroidy (nad 300 gramů) byly obecně velmi křehké. Hodně kompaktní byly obecně jen ty velmi malé, s hmotností pod 30 gramů. Ale i křehká tělesa mohou být nebezpečná, pokud jsou dostatečně velká.

Proto Spurný a spol. závěrem doporučují, aby se této nově objevené větvi věnovala dostatečná pozornost, protože pravděpodobnost srážky s takovým tělesem během pravidelného průletu Země Tauridami není zanedbatelná. Naneštěstí jde obecně o tělesa velmi tmavá, která odrážejí málo světla, a proti vesmírnému pozadí se tedy těžko hledají. A to i když jde o tělesa veliká: „Určitě tam mohou být i ještě skrytá tělesa řádově o rozměrech stovek metrů, byť jich asi nemůže být moc,“ říká Pavel Spurný. Podle jeho odhadu by astronomové spolehlivě zaznamenali podobná tělesa, jen kdyby měla rozměr zhruba nad deset kilometrů.

Důkladný popis nové větve Taurid, která se tak těsně míjí se zemskou dráhou, bude tedy vyžadovat poměrně vhodné vybavení a čas. Čeští astronomové ovšem prezentují poměrně zajímavé důvody, proč by se na zdrojích v tomto případě nemělo příliš šetřit.

Oprava: V článku jsme chybně uvedli jméno jednoho z autorů. Jde o Jiřího Borovičku. Za nepřesnost se omlouváme.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Srovnání regenerace srdce 35 dní po infarktu myokardu (myší srdce)
Srdce se neumí samo uzdravit. Vědci otestovali, proč. Zatím na myších

Srdeční sval patří k těm, které se velmi pomalu regenerují. Američtí výzkumníci se rozhodli zjistit, proč tomu tak je. V časopise Nature publikovali své...  celý článek

Čelní pohled na Sue
Jak drtivý byl skutečně čelistní stisk tyranosaura

Nová studie se přidává k názoru, že velcí draví dinosauři, především Tyrannosaurus rex, byli zřejmě rekordmany v síle skusu. Pokud jsou současné odhady...  celý článek

Čung Lin Wang předvádí základ technologie nanogenerátorů elektřiny: drát, ve...
„Modrá energie“ po čínsku: mořská elektrárna, kde proud vzniká třením

Čínská laboratoř experimentuje s konceptem mořské elektrárny, ve které se energie vyrábí třením. Autoři doufají, že časem by mohla tato technologie posloužit...  celý článek

Hádej, kdo bude babička?
Hádej, kdo bude babička?

Jak se změní vztah s matkou po narození dítěte




Omron M6 Comfort IntelliOmron M6 Comfort Intelli

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.