Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Softwarový update byl příčinou ztráty satelitu za 6,5 miliardy

  0:10aktualizováno  0:10
Japonská vesmírná agentura JAXA se snaží odhalit příčinu ztráty japonské rentgenové družice, která byla na oběžné dráze pouze měsíc a půl. Předběžné závěry viní software a lidský faktor.

Pohled na teleskopy a detektory družice Astro-H na ilustraci japonské agentury JAXA | foto: Jaxa

Problémy nastaly na konci března ve fázi, kdy družice procházela testováním funkcí, aby mohla v červnu zahájit plný provoz a pozorovat vzdálené černé díry a galaxie.

Původně se spekulovalo, že se stroj rozpadl, nebo mu selhala některá součástka. JAXA se pak několikrát pokusila dostat družici pod kontrolu, ale nakonec to ke konci dubna vzdala.

Celá událost je nyní stále ve fázi vyšetřování, ale některé předběžné závěry již agentura zveřejnila. Jak píše server Hackaday, vyplývá z nich, že vše probíhalo dobře až do 26. března, kdy se družice zaměřovala na kvasar Markarian 205. Tehdy systém na kontrolu polohy (Attitude Control System, ACS) začal komunikovat se systémem na zaměřování hvězd (Star Tracking, STT), aby mohl přesně nastavit polohu satelitu. STT měl zároveň předat nová data o polohování satelitu do jiné pomocné polohovací jednotky nazvané Inertial Reference Unit (IRU). To se však nestalo. STT a IRU se pak následně neshodly na poloze družice, konkrétně na výšce. Prioritu v určení polohy dostal IRU, který však neměl správné informace.

Fotogalerie

Systém pak špatně vyhodnotil polohu a začal ji kompenzovat pomocí gyroskopů, čímž se celý satelit začal otáčet. Astro-H následně přešel do pohotovostního módu a pokoušel se rotaci zastavit i krátkými zážehy, vzhledem ke špatným informacím však rotoval stále rychleji.

Podle zjištění JAXY to celé bylo patrně způsobeno aktualizací systému, který byl nahrán do družice krátce po startu. Družici by sice bylo ještě možné zachránit, ale v době incidentu byla v oblasti, kde se s ní nemohla agentura spojit a navíc prolétala prostorem se zvýšeným výskytem energetických částic, což systému STT působilo problémy.

Pohled od minulosti vesmíru

Družice Astro-H měří 14 metrů a váží 2,7 tuny. Je na ní 200 zrcadel a nejmodernější přístroje. Měla obíhat Zemi ve výšce 580 kilometrů. Stála 31 miliard jenů (6,7 miliardy korun) a údaje z ní měly pomoci zodpovědět otázky související s fungováním fyzikálních zákonů v extrémních podmínkách, s prvními momenty vzniku vesmíru, se vznikem galaxií a černých děr.

Japonsko už minulosti vyslalo na oběžné dráhy několik družic s podobnými úkoly. Suzaku byla vypuštěna roku 2005 na původně dvouletou misi, která se prodloužila až na deset let. Loni s ní však experti opakovaně ztráceli spojení, komunikace s teleskopem se dařila už jen nepravidelně. V srpnu pak japonští vědci oficiálně oznámili ukončení mise Suzaku, která by měla během pěti let zaniknout v zemském ovzduší.

Oprava: V textu jsme opravili chybu v popisu funkčnosti systému ACS

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.