Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar získal cenu vládní Rady pro výzkum a vývoj

  9:23aktualizováno  9:23
Vládní Rada pro výzkum, experimentální vývoj a inovace udělila Jiřímu Grygarovi (1936) cenu za mimořádné vědecké výsledky a popularizaci vědy.

RNDr.Jiří Grygar | foto: archiv Technet.cz

Cena se uděluje od roku 2007 a je spojena s částkou půl milionu korun. O jejím udělení Grygarovi informovala společnost Česká hlava.

Grygar je vědeckým pracovníkem Fyzikálního ústavu Akademie věd. Podílí se na výzkumu kosmického záření extrémních energií na mezinárodní observatoři Pierra Augera v argentinské pampě.

Svou badatelskou prací Grygar významně přispěl k poznání meteorických rojů a komet, těsných dvojhvězd, nov, pulsarů a neutronových hvězd. Podílel se na vývoji nových metod pozorování vesmíru, zejména hvězdné fotometrie a spektroskopie, kvantové magnetometrie a na vývoji robotického teleskopu FRAM určeného k měření energetické vydatnosti fluorescenčních spršek sekundárního kosmického záření.

Jiří Grygar

Právě tento teleskop umístěný v argentinské pampě zaznamenal jeden z nejsvítivějších úkazů daných zábleskovými zdroji záření gama přicházejícího z vesmíru.

Grygar také zastupuje Česko v Komitétu uživatelů Evropské jižní observatoře v poušti Atacama v Chile. Je členem Mezinárodní astronomické unie, viceprezidentem Evropské rady skeptických organizací, zakládajícím členem Učené společnosti ČR. Od počátku 50. let minulého století se Grygar intenzivně věnuje popularizaci astronomie a vědy obecně.

Články Jiřího Grygara na Technet.cz

Mimořádný ohlas získal pořad Okna vesmíru dokořán, který se natáčel od roku 1981 ve Slovenské televizi v Bratislavě. Populární jsou jeho knihy V hlubinách vesmíru, Sejdeme se v nekonečnu či Vesmírná zastavení. Obecně se zabývá filosofickými problémy, například vztahem mezi vědou a náboženstvím. Známé jsou jeho přednášky Žeň objevů, v nichž shrnuje významné události v astronomii za uplynulý rok.

Grygar se také angažuje v Českém klubu skeptiků Sisyfos, který vznikl před patnácti lety s cílem obhajovat poznatky současné vědy a vychovávat k racionálnímu, kritickému myšlení. V roce 1996 obdržel cenu Kalinga, kterou uděluje UNESCO za popularizaci vědy. Je po něm pojmenována planetka č. 3336.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.