NASA se chce odpoutat od ruských raket. Ale až v roce 2017

  • 22
Po ukončení provozu raketoplánů vysílá nyní NASA lidské posádky do vesmíru za pomoci ruských nosičů Sojuz. Nyní to chce změnit, když ohlásila, že chce v roce 2017 za pomoci firem Boeing a SpaceX vysílat posádky na ISS sama.

Před několika měsíci poukázal ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, zodpovědný mimo jiné za kosmonautiku, na neschopnost Američanů vyslat vlastními silami do kosmu posádku. Stalo se to po uvalení embarga na vývoz technologií do Ruska se slovy, aby tedy své astronauty posílali na ISS pomocí trampolíny.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) však tento problém řešil již mnohem dříve. V podstatě ještě před rokem 2011, kdy raketoplány skončily.

Nově pak v noci na středu našeho času vydal prohlášení, že si k zajištění přepravy posádek do vesmíru vybral společnosti Boeing a SpaceX.

Dragon V2

Představená kapsle byla vybavena sedmi křesly pro posádku, kterým dominuje výklopný ovládací panel s dotykovými obrazovkami. Musk při prezentaci upozornil, že všechny klíčové ovládací prvky jsou z bezpečnostních důvodů manuální. Kabina je také vybavena okny.

Kabina modulu Dragon V2 při představení makety lodi na konci května 2014
Takto by měl vypadat modul Dragon V2, který má do dvou až tří let letět s...

„Nechat dopravu na nízkou oběžnou dráhu Země na soukromém sektoru umožní NASA zaměřit se na ještě ambicióznější mise - poslání lidí na Mars," píše NASA v prohlášení.

Obě firmy vyšly vítězně z užšího výběru, kde figurovaly ještě společnosti Blue Origin a Sierra Nevada. Poslední jmenovaná vyvíjela miniraketoplán Dream Chaser schopný přistát na přistávací dráze.

Na vývoji modulů pro lidskou posádku přitom s pomocí NASA vedle těchto čtyř společností pracovaly i firmy Paragon Space Development Corporation a United Launch Alliance. Ty všechny nyní mají patrně smůlu a tím pádem utažené penězovody, pokud tedy s nimi NASA nemá jiné plány.

Přišly tak o 6,8 miliardy dolarů (145 miliard Kč), kterými NASA podpoří vývoj modulů. Z toho Boeing obdrží 4,2 miliardy a Space X 2,6 miliardy dolarů. Již dříve přitom Boeing získal více než 570 milionů dolarů na vývoj CST-100, zatímco SpaceX 515 milionů na Dragon.

Smlouvy s NASA zahrnují alespoň jednu letovou zkoušku s posádkou, kterou bude minimálně tvořit jeden astronaut NASA. Ten bude zahrnovat manévr na oběžné dráze a ukotvení u vesmírné stanice.

Poté, co bude zkušební program úspěšně dokončen a firmy obdrží certifikace od NASA, uskuteční se alespoň dvě mise s posádkou k ISS. Kosmické lodě budou také sloužit jako záchranný člun pro astronauty na palubě stanice.

Dragon V2 a CST-100

SpaceX, která nyní vozí pro NASA na ISS zásoby, se nikdy netajïla tím, že chtěla právě zakázku na dopravu kosmonautů získat. Hodně napověděl projekt vesmírné lodě Dragon V2, jehož maketu firma představila letos na konci května.  

Modul vychází z nákladní lodě Dragon, takže jej má být na oběžnou dráhu schopna vynést raketa Falcon 9.

Vnitřek modulu Boeing CST-100

Boeing má v tomto ohledu výraznější náskok, svou loď CST-100 totiž na vizualizaci ukázal již v roce 2010.

Výhodou je, že CST-100 používá již prověřené systémy a součástky, protože využívá avioniku z lodě X-37, kterou pro NASA vyvinula divize Boeing Phantom Works po roce 1999. Tu v roce 2006 převzala tajná výzkumná skupina Letectva USA. Díky tomu se počítá s nižšími náklady na vývoj a především pak i provoz a údržbu. Nyní je stále vše ve fázi návrhu