Bizarní planetu objevili evropští astronomové ve vesmírném sousedství Země. Asi 30 světelných let od nás obíhá okolo malé rudé hvězdy s označením GJ 436 planeta, o níž se domnívají, že je pokryta slanou vodou a ledem.
Život na ní však s velkou pravděpodobností neexistuje, neboť její atmosféru tvoří horké páry a průměrná teplota na jejím povrchu se pohybuje okolo 250 stupňů Celsia.
Její rozměry vědci "změřili" v momentě, když procházela před svou mateřskou hvězdou.
"Z její velikosti a hmoty jsme dostali její hustotu," popsal jeden z objevitelů Frédéric Pont Pont způsob, jakým dospěli k závěru, že povrch této planety je s velkou pravděpodobností tvořen vodou.
"Nejsme si zcela jisti, že je to voda, ale má hustotu..., která je typická pro vodní planety," upřesnil podle agentury Reuters.
"Není to příliš přívětivá planeta," řekl dále. Vysoké teploty na ní podle něj panují kvůli obrovskému tlaku, který vzniká na planetě 22krát těžší a čtyřikrát větší než Země. A díky němu je na jejím povrchu paradoxně i led.
"Voda na této planetě zamrzá tlakem, ale je horká. Zní to divně, neboť jsme zvyklí na vodu, jejíž skupenství se mění vlivem teploty, ale ve skutečnosti voda může ztuhnout i tlakem," vysvětlil pracovník ženevské observatoře.
"Voda může dosáhnout více než tuctu pevných skupenství a led je jen jedním z nich," objasnil internetovému serveru Spiegel Online.
Tento jev se podle něj podařilo dokázat i v laboratorních podmínkách a vědci ho nazývají "led VII" nebo "led X". Podobným působením tlaku se na Zemi mění třeba uhlík v diamant, připomněl Pont jiný z "divů přírody".
Planeta označovaná GJ 436b se pohybuje velmi blízko své mateřské hvězdy - pouhé čtyři miliony kilometrů. Tato hvězda, odborně označovaná jako červený trpaslík, je však o polovinu menší než Slunce a asi stokrát méně jasná.
Její souputník patří mezi tzv. exoplanety, neboli planety mimo naši sluneční soustavu. Astronomům se dosud podařilo objevit asi 200 vesmírných těles této skupiny, většinou šlo ale o plynné obry podobné Jupiteru.
GJ 436b je však o dost menší, rozměry odpovídá přibližně Neptunu. Poslední planetu sluneční soustavy připomíná i svým charakterem, protože voda na jejím povrchu se podle předpokladů jejích objevitelů vyskytuje převážně v tuhém skupenství.
Navzdory faktu, že na této planetě život nejspíš není, její objev vědcům dává naději, že v kosmu jsou další vodou pokryté planety, jejichž podmínky by existenci živých forem svědčily.
Stejný tým astronomů minulý měsíc oznámil, že v okolí hvězdy Gliese 581 v souhvězdí Vah objevil "Superzemi", na jejímž povrchu panují teploty, které umožňují výskyt vody v tekutém stavu.
