Nově objevená hvězda SDSS J102915+172927 dělá kvůli nedostatku těžkých kovů astrofyzikům vrásky.

Nově objevená hvězda SDSS J102915+172927 dělá kvůli nedostatku těžkých kovů astrofyzikům vrásky. | foto: ESO

Astronomové objevili hvězdu, která by neměla existovat

  • 92
Vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) vypátrali hvězdu, jejíž chemické složení do jisté míry odporuje v současnosti uznávané teorii hvězdného vývoje. Podle ní by ani neměla existovat.

Nenápadná hvězda v souhvězdí Lva, jež nese katalogové jméno SDSS J102915+172927, se skládá téměř výhradně z vodíku a helia. Všechny další prvky těžší než helium, kterým astronomové říkají zjednodušeně "kovy", ve hvězdě až na výjimky chybí.

Zakázaná zóna

"Obecně uznávaná teorie předpovídá, že takové hvězdy, tedy o malé hmotnosti a s tak extrémně nízkým obsahem kovů, by neměly existovat, protože mračna zárodečného materiálu, ze kterého hvězdy vznikají, by nemohly nikdy zkondenzovat," vysvětluje problém, na který vědci narazili, Elisabetta Caffauová, vedoucí autorka studie nedávno uveřejněné v prestižním vědeckém časopisu Nature.

"Hvězda je tak slabá a chudá na kovy, že jsme v ní při prvním pozorování byli schopni detekovat pouze jeden těžší prvek, a sice vápník," tvrdí další astronom, Piercarlo Bonifacio, který se na výzkumu rovněž podílel.

Objev zmíněné hvězdy přichystal astronomům nemilé překvapení, neboť hvězda svým chemickým složením spadá do tzv. zakázané zóny až dosud přijímané teorie hvězdného vývoje. Její existence tedy mimo jiné znamená, že zřejmě nastává čas zrevidovat některé teoretické modely popisující formování hvězd.

Až 20 000krát méně kovů než ve Slunci

Podle dosud platných kosmologických teorií oba nejlehčí prvky - vodík a helium -vznikly krátce po Velkém třesku, společně s nepatrným množstvím lithia. Všechny další chemické elementy měly vzniknout teprve později, v prvních hvězdách a posléze měly být rozmetány do okolního prostoru při explozích supernov.

Z takto vytvořeného mezihvězdného materiálu pak měla vzniknout další generace hvězd, jež měla být bohatší na kovy. To ovšem, jak se zdá, u objevené hvězdy neplatí.

"Hvězda, kterou jsme zkoumali, je však na kovy extrémně chudá, což znamená, že je i velmi stará," říká další člen výzkumného týmu Lorenzo Monaco. Z obsahu kovů lze totiž odhadnout stáří hvězd, čím méně kovů hvězda obsahuje, tím bývá starší.

Vědci naměřili, že objevená hvězda má asi 20 000krát méně kovů, než je ve Slunci. Z toho usuzují, že hvězda je pravděpodobně starší více než 13 miliard let, tudíž by mohla být zároveň i jednou z nejstarších známých hvězd vesmíru.

Zdroj: www.eso.org