Nový objekt byl zařazen mezi planetární mlhoviny, což jsou emisní mlhoviny vznikající poté, co stárnoucí hvězdy (typicky rudí obři) odhodí z povrchu své vnější vrstvy. Kolem hvězdy se pak vytvoří zářící obálka přibližně kulového tvaru.
Jejich označení je ale poněkud matoucí, neboť planetární mlhoviny ve skutečnosti s planetami nic společného nemají, název pochází ze starších dob, kdy astronomové ještě neměli k dispozici moderní teleskopy, v malých dalekohledech se jim tehdy kotoučky planetárních mlhovin jevily jako planety. Planetární mlhoviny sice mohou být velké jako celá naše Sluneční soustava, ale oproti ní je jejich existence velmi krátká, bývá omezena jen na několik tisíc let.
Hned dva nezávislé týmy
Jako první objev ohlásil v roce 2008 Dave Jurasevich z observatoře Mount Wilson, o pár dní později mlhovinu našli i amatérští astronomové Mel Helm a Keith Quattrocchi. Pozdějším výzkumem bylo zjištěno, že jde o zbytky hvězdy, která se své obálky zbavila již před 22 tisíci lety.
Objekt přezdívaný Labutí bublina byl do katalogu zanesen pod oficiálním jménem PN G75.5+1.7. Nalézá se ve vzdálenosti asi 4 tisíc světelných let od nás v souhvězdí Labutě. Existenci mlhoviny potvrdila i revize snímků, které byly pořízeny již před 16 lety. Tehdy si jí ovšem nikdo nevšiml, protože její záře je velmi slabá.
Téměř ideální kulový tvar
Astronomy překvapila především velká míra symetrie mlhoviny. Většina mlhovin obvykle mívá tvar elipsoidu, mlhoviny ale mohou nabývat nejrůznějších forem. Nelze vyloučit, že v případě Labutí bubliny jde vlastně o válec, který pozorujeme ve směru jeho podélné osy, a proto se nám objekt jeví jako koule.
"Je to krásný příklad," říká na serveru časopisu New Scientist Adam Frank z University of Rochester v americkém státě New York a vzápětí dodává: "Sférické bubliny bývají velmi vzácné."
Zdroj:
