Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Atlantis odstartoval. Se čtvrtletním zpožděním

  8:33aktualizováno  8:33
Raketoplán Atlantis se sedmi Američany na palubě už je na cestě k vesmírné stanici. Veze tam solární panely. Večerní start se zpozdil o čtvrt roku, protože v březnu bouřka poškodila nádrž.

Start Atlantisu - Start raketoplánu Atlantis při západu slunce proběhl bez problémů. | foto: Reuters

Žhavé spaliny začaly z motorů raketoplánu tryskat v 01:38 SELČ. Na Floridě byl ještě večer, v 19:38 místního času začínalo na mysu Canaveral zapadat slunce.

Centrum řízení letů v Houstonu si start pochvalovalo. Raketoplán prošel náročnou opravou po březnové bouři, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by s tím byly problémy.

Start Atlantisu

"Je to velmi dobrý den pro americký vesmírný program," prohlásil Rex Geveden z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

"Nevypadalo to špatně," dodal jeho kolega s tím, že analýzy záběrů ze startu neodhalily žádné úlomky izolace během kritického okamžiku.

Z nuly na 6000 km/h za minutu
Minutu po startu kolos o váze 2000 tun už dosahoval rychlosti téměř 6000 kilometrů za hodinu. Dvě minuty po startu se podle plánu oddělily dvě pomocné startovací rakety, které zpočátku poskytují čtyři pětiny tahu.

Dopadly do Atlantiku, odkud budou vyloveny k opětovnému použití. O osm minut později, po zastavení tří motorů, se oddělila i vnější nádrž.

Start Atlantisu

Raketoplán se dostal na oběžnou dráhu ve výši 225 kilometrů od Země a k vystoupání na 350 kilometrů postačí dva menší motory, které stroji umožní připojit se k ISS. Podle plánu by se tak mělo stát v neděli krátce po 21:30 SELČ.

Zkušení i nováčci
Velitel Rick Sturckow a astronauti James Reilly a Patrick Forrester mají na kontě dohromady pět misí. Pro Leeho Archambaulta, Stevena Swansona, Dannyho Olivase a Claytona Andersona je to první let. Anderson na ISS vystřídá Sunitu Williamsovou, která se s Atlantisem vrátí na Zem.

Mají před sebou náročný úkol. Atlantis na ISS veze třetí pár solárních panelů potřebný k dostavbě stanice. Ta je zatím hotová pouze z poloviny, raketoplány mají jít přitom za tři roky do důchodu.

Posádka má v plánu tři výstupy do volného kosmu o celkové délce 20 hodin pobytu ve vesmíru a eventuálně je připravena i na čtvrtý.

NASA si nechává otevřenou možnost, že mise může být rozšířena na 13 dní, pokud se úkoly nepodaří splnit v zatím plánovaných jedenácti dnech, z nichž osm by měli astronauti strávit na ISS.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173...
Aukční síň draží vesmírné artefakty, třeba taštičku na prach za miliony

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173 položek, které souvisí s lidským dobýváním vesmíru. Právě 20. července slavíme 48....  celý článek

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.