Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Elfové nad Českem. Poprvé se u nás podařilo vyfotit vzácný typ blesku

  13:46aktualizováno  13:46
Viditelné jsou jen tisícinu setiny vteřiny, ale rozměry mají v řádech stovek kilometrů. To jsou „elfové“, zvláštní typ bleskové činnost vysoko v atmosféře. Známé už jsou tyto blesky zhruba čtvrtstoletí, nad Českou republikou se je ale podařilo poprvé vyfotografovat před několika dny Martinu Popkovi ze severomoravského Nýdku.

„Elf“ zachycený 2. dubna v 19:53 nad Českou republikou | foto: Martin Popek, pozorovatel Ústavu fyziky atmosféry

Blesky jsou oblíbeným atributem bohů celého světa. Ale i přes jejich majestát jsou ty, které vidíme na obloze, v řadě ohledů jen menšími bratříčky blesků, které mohou vidět pozorovatelé nad mraky. Lidem se je poprvé podařilo zdokumentovat až ke konci 20. století.

Od té doby jsme zjistili, že jde vlastně o gigantickou obdobu výbojů v zářivkách (tj. doutnavému výboji v ionizovaném plynu), a že obloha nad námi je plná pro většinu lidí neviditelných „skřítků“, či „elfů“.

Rozvoj skřítka v atmosféře je velmi rychlý. V tomto případě byl zhruba osm...

Ukázka toho, jak těžko polapitelná nadoblačná blesková činnost je. Na snímcích je rozvoj skřítka v atmosféře. V tomto případě byl zhruba osm milisekund (ms). Pro srovnání: mrknutí oka trvá zpravidla 200 až 400 ms.

Není to žádné přirovnání: skřítkové jsou název pro nejčastější typ blesků vysoko nad oblaky, které často nabývají například podoby jakési medúzy.

Elfové (odvozeno od anglické zkratky ELVES, čili „Emission of Light and Very Low Frequency perturbations due to Electromagnetic Pulse Sources“) mají tvar ploché kruhové záře a jsou podstatně vzácnější. Vznikají v mezosféře, jejíž horní okraj leží v noci zhruba 100 kilometrů nad povrchem (ve dne cca o polovinu níže). Protože ale vyžadují nějaký „zdroj energie“, vznikají jen nad bouřkami v nižších vrstvách atmosféry.

Při běžných výbojích vznikají elektromagnetické pulzy, které v důsledku v ionosféře rozsvítí atomy dusíku. Že by mohly existovat, věda odhadla na začátku 90. let, po objevu jiných forem blesků vysoko v atmosféře, a jen brzy poté se podařilo jejich existenci doložit na fotografiích. Jejich mechanismus ale není ještě úplně dobře popsaný, a tak jsou stále předmětem výzkumu. Třeba sondy Taranis, která na palubě nese i vzkazy od české veřejnosti.

I když jsou tyto jevy v globálním měřítku časté, vidět prakticky už nejsou z toho prostého důvodu, že trvají jen zlomek sekundy. Pro většinu pozorovatelů jsou proto poměrně vzácným úlovkem, jak dokládá příklad prvního úspěšného českého „lovce elfů“ Martina Popka.

Pozice „elfů“ ze 2. dubna vyznačená na geografické mapě střední Evropy

Pozice „elfů“ ze 2. dubna vyznačená na geografické mapě střední Evropy

Pozorování nadoblačné bleskové činnosti se věnuje od roku 2011, od loňského roku pak oficiálně jako pozorovatel Ústavu fyziky atmosféry. Za necelých šest let pozorování „ulovil“ 1 400 nadoblačných blesků ze 185 bouří. Většinu z nich tvoří dva typy tzv. skřítků. Konkrétně na tzv. červené skřítky, na první dobré snímky ELVES, si ale musel počkat až do 2. dubna 2017.

„Elf“ zachycený 2. dubna v 19:39 nad Českou republikou

„Elf“ zachycený 2. dubna v 19:39 nad Českou republikou

Bouře nad západními Čechami dala Popkovi možnost z jeho stanoviště v severomoravském Nýdku dobře sledovat děje probíhající nad ní. A štěstí mu přálo: zachytil hned čtyři „elfy“ ve výškách 73-95 kilometrů s maximálním průměrem 370 kilometrů.

Bylo to po dlouhém čekání. „Statisticky mi to vychází, že na tisíc red sprites je stovka takzvaných ‚sprites halo‘ (to jsou krátké kruhovité záblesky předcházející „skřítkům“, pozn. red.), deset elfů a jeden ‚jet‘ (což jsou velké vertikální výboje nad bouřkovou oblačností, pozn. red.). Předtím jsem již pár ‚elfů‘ zachytil, ale tyto jsou první nad územím České republiky a v mimořádné kvalitě,“ hodnotí evidentně spokojený Martin Popek.

Autor:


Témata: Evropa, fotografie, věda


Hlavní zprávy




TomTom Start 25 Regional LifetimeTomTom Start 25 Regional Lifetime

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.