Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Auta vyfukující jen páru jsou „skoro“ za rohem

  7:59aktualizováno  7:59
Necar, Prius, F-Cell, H2R -to jsou zatím samá neznámá jména. Ale možná už za pár let je bude znát každý. Skrývají se za nimi auta, která pro své motory nepotřebují ani jedinou kapku benzinu. Z jejich výfuků se nevalí oblaka dusivého kouře, nýbrž obláčky páry. Pohánějí je totiž palivové články vytvářející energii pomocí jednoduché chemické reakce.
Zatím tyto automobily budí údiv či nadšení především na výstavách a při předváděcích jízdách. Ale už za pár let by měly patřit k našemu každodennímu životu.

Firma Daimler-Chrysler nyní oznámila, že už v roce 2012 chce zahájit masový prodej těchto aut. Výrobce fordů chce být zase první, kdo prodá milion aut poháněných palivovými články. Snad každá velká automobilka má své modely i své ctižádostivé plány podpořené mnohamiliardovými investicemi. Koncem března tak bude ve Washingtonu předvedeno hned patnáct typů vozidel na palivové články.

Aktivita výrobců aut jako by předbíhala očekávání politiků. Ti počítají s masovou přítomností nových, ekologických vozidel na cestách až za patnáct let, jak naznačil evropský komisař pro vědu Janez Potočnik: „Máme prototypy a existují odhady, že komercializace a masové rozšíření těchto vozů může začít k roku 2020.“ Podle některých studií by však v roce 2020 mělo po evropských cestách jezdit už šest milionů strojů poháněných přímou přeměnou pohonné hmoty na energii.

Klíčem k úspěchu je cena

Ale než k tomu dojde, bude nutné „rozlousknout“ ještě mnoho tvrdých oříšků. Tím největším je cena palivových článků. Aby nové vozy měly na trhu šanci, bude nutné snížit ji aspoň desetkrát až stokrát. Několikanásobně se musí snížit i cena vodíku, který je nejlepším „palivem“ pro tato auta. Pravda, jejich nádrže lze plnit i etanolem, metanolem nebo přírodním plynem, ale pak je nutné přidat zařízení, které z nich vodík „vyextrahuje“. Cenou za tento postup je výrazné snížení energetické účinnosti.

Tento ukazatel říká, kolik procent energie v pohonné látce je při provozu auta skutečně využito. Vozidla na vodík dokážou využít až osmdesát procent energie ve svém palivu, zatímco dnešní auta se vyšplhají sotva k dvaceti procentům. Ale když je nutné vyrábět vodík z nějaké jiné látky, klesá energetická účinnost na pouhých 30 až 40 procent. A pokud se vezmou v potaz další faktory, pohybuje se množství skutečně využité energie mezi 24 až 32 procenty.

Svět se přitom bude muset aspoň zpočátku spokojit s automobily, kde se vodík získává z nějaké chemikálie. Není nijak snadné vytvořit bezpečné nádrže a zejména tankovací stanice pro tento výbušný plyn, který lze v dostatečném množství skladovat pouze pod velmi vysokým tlakem.

Zdvojnásobení reálné energetické účinnosti palivových článků by mimo jiné znamenalo i velmi potřebné zvýšení dojezdu. Vůz F-Cell, který nyní představila firma Daimler-Chrysler v Ženevě, ujede bez „tankování“ nanejvýš 400 kilometrů, což není mnoho.

Přitom Daimler-Chrysler je u strojů na palivové články předním průkopníkem. V deseti evropských městech už od roku 2003 jezdí tři desítky jeho autobusů, po cestách Spojených států se od loňska prohání šedesát vozidel F-Cell.

Problémem je i nehlučnost nových vozidel

Tvůrci vozidel s palivovými články však musí řešit i zcela neobvyklé problémy. Jedním z nich může být nehlučnost vozů, kde se nic nespaluje, nic nevybuchuje, neprská, nechrchlá ani nebručí. To si uvědomili Britové, kteří před časem zkonstruovali motorku na palivové články. Nyní zoufale hledají nějaký přirozený zdroj hluku, který by upozorňoval okolí, že se blíží jejich stroj.

Dalším problémem mohou být ekologové. Zdánlivě je to skvělé, že auto nabere plnou nádrž vodíku nebo jiné látky a vyrazí na cestu, při níž z jeho výfuků uniká jen pára. Problém je ale v tom, jak se vodík vyrábí. Ekologové se obávají, že tato pohonná látka může být stejně tak „zelená“ jako „černá“. Při jeho produkci se totiž mohou prosadit technologie poškozující životní prostředí stejně jako výfukové plyny dnešních aut.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Obrys letadla je hotový. Testovací piloti Boeingu kreslili 787 Dreamliner ve...
Testovací piloti Boeingu si hrají: kreslí letadlo přes celou Ameriku

Unikátní grafický záznam trasy letu má let BOE004 z letiště Seattle Boeing Field na letiště Seattle Boeing Field. Vypadá jako obří letadlo.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.