Mobil je horší než bezpečnostní kamera. Velkého bratra strčíte do kapsy

Z pohledu ochrany soukromí jsou mobilní telefony větším problémem než dohledové kamery, říká mimo jiné Martin Gren, vynálezce IP kamery. Šéf společnosti Axis je také skeptický k automatickému rozpoznávání podezřelého chování lidí snímaných bezpečnostní kamerou.

Martin Gren v roce 1996 vynalezl IP kameru a razantně tak změnil způsob, jakým policie, armáda, bezpečnostní služby a další složky dohlížejí na objekty a hlídají pořádek nejen na veřejných místech. Dnes má nějakou webkamerku doma prakticky každý. Masivní rozšíření této technologie s sebou pochopitelně přineslo i některé negativní efekty. I o těch jsme se s Grenem bavili.

Martin Gren, zakladatel společnosti Axis a vynálezce IP kamery.

Éra fascinace technickými možnostmi a ignorování otázek ochrany osobních údajů se zdá být za námi. Využitelnost kamer ve veřejných prostorách je často problematické. V České republice se může stát, že si zloděj stěžuje na neautorizované snímky z kamery a soudce takovou stížnost akceptuje. Jak se na to z pohledu dodavatele kamer díváte? Je to globální problém?

V některých zemích to problém je. Ale skutečný problém z hlediska soukromí je u používání mobilních telefonů, nikoliv u bezpečnostních kamer. Vypustit (v originále „leak“, pozn. red.) na veřejnost video z bezpečnostní kamery je ve většině zemí důvod k vyhazovu, takže se to stává poměrně zřídka. Ale slyšíme každý den o případech, kdy někdo na mobilní telefon natočil lidi v nepatřičných situacích. To je ten skutečný problém, který je třeba regulovat.

Snažíte se v této souvislosti o nějaké technologické řešení? Například možnost „automaticky začernit“ nějakou část záznamu kamery?
Jedná se o funkci, kterou máme už více než 10 let. Nazýváme to „privacy masking“ (zakrytí za účelem zachování soukromí, pozn.red.).

Na nádražích a letištích kamerám neuniknete. Málokdo tuší, co vše umí

Do Prahy na několik hodin zavítal ředitel evropských laboratoří společnosti Fujitsu, doktor Adel Rouz. Při krátkém rozhovoru jsme mluvili o tom, jak mohou IT systémy předcházet neštěstím i jak důležité v dnešním světě bude počítačové vidění, zpracování obrazu a umělá inteligence.

Dr. Adel Rouz, ředitel evropských laboratoří spol. Fujitsu

Značná část internetových služeb byla nedávno paralyzována DDoS útokem, který využil botnet složený ze zařízení, která jsou součástí tzv. internetu věcí, včetně webových kamer. Byl to první masivní útok zneužívající výpočetní výkon zařízení IoT. Jaký je váš názor na takový útok?
Ano, to bylo něco, co bylo možné předvídat. Člověk musí brát otázky týkající se kybernetické bezpečnosti vážně. Ale existuje mnoho aspektů takové události, nejen samotná zařízení. Jak všichni IT odborníci vědí, potřebujete vždy více vrstev zabezpečení. Mít silné a bezpečné heslo je jen základ. Pak je samozřejmě dobré nemít klíčové zařízení přímo na internetu a pro kritické aplikace byste měli použít bezpečnostní opatření, jako je například 802.1x. Axis už asi rok vydává další bezpečnostní doporučení.

Dalším důležitým aspektem je vědět, s čím pracujete. Mnoho firem nabízí OEM produkty a některé takové dokonce standardně „volají“ domů do své mateřské společnosti. Takové OEM produkty mohou zaostávat za originály tři až šest měsíců. Něčemu takovému by se lidé, kteří se starají o svou bezpečnost na síti, měli vyhnout.

Útok rovněž využil skutečnosti, že velký počet zákazníků má nastaveno výchozí uživatelské jméno a heslo. Jak donutit zákazníka, aby si heslo změnil?
To by měla být běžná praxe. Jak už jsem řekl, publikujeme sadu doporučení, která na to pamatují. Je asi jasné, že používat výchozí nastavení hesla je naprosto nepřijatelné.

Jak se liší je vaše představa o využití IP kamer z roku 1996 oproti současné realitě?
Jde to vlastně docela podle našich očekávání. Jsme svědky velkého vítězství, IP kamery se instalují ve firmách po celém světě.

Rozpoznávání tváře

Jak funguje počítačové rozpoznávání tváří, identity a věku? Zeptali jsme se vývojářů z české firmy EyeDea.

Rozpoznávání obličejů a odhad věku podle tváře. Co je reálně možné a co je přece jen pořád ještě science fiction?
V laboratorním prostředí, kde máte limitovaný počet položek v databázi, už je rozpoznávání velmi spolehlivé. Ale najít řekněme teroristu na videozáznamu ze stadionu je pořád ještě science fiction.

Jaké jsou některé užitečné příklady pro rozpoznávání obličejů?
Kontrola identity nebo kontrola pasů je velmi užitečná a funguje velmi dobře. Normální algoritmus pro rozpoznávání obličejů vám dává přesnost přibližně 1:10 000. Dobrý možná i 1:100 000.

„Zombík“ nebo terorista?

A co rozpoznávání podezřelého chování v reálném čase? Jak přesný je v současnosti software, který se na to specializuje?
Naživo jsem to nikdy neviděl, ale hodně lidí i firem o tom mluví. Existuje například tzv. detekce „zevlování“ (angl. loitering), která identifikuje postavu podezřele postávající na jednom místě. Jsou tam ovšem problémy. Dříve mohla být kupříkladu osoba považována za podezřelou proto, že někde stojí nehybně desítky minut. Nyní je to prostě „zombík“ s očima nalepenýma na svůj mobilní telefon, který nevěnuje pozornost okolí.

Video musíme sami zfalšovat, abychom dokázali podvod, vysvětluje expert

Jak si bezpečnostní kamery vedou před českými soudy? Proč video ve formátu MPEG už v USA nelze použít jako usvědčující důkaz a jak videodohled ovlivňuje naše soukromí, vysvětluje matematik Jan Flusser, ředitel pražského Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR.

Myslíte si, že jsou tyto nové funkce pro budoucnost IP kamer důležité? Jinými slovy, jaké funkce kamery považujete za zásadní?
Pokud někdo prokáže, že nějaká speciální funkce funguje spolehlivě, bude samozřejmě důležitá. Ale myslím si, že to ještě nějakou chvíli potrvá. Důležité je, že i když inteligentní funkce kamer nejsou dokonalé, již nyní pomáhají zjednodušit vyhledávání v dlouhém záznamu či v reálném čase upozornit ostrahu, aby se podívala na monitor.

Řekněme, že chcete sledovat náměstí, kde se shromáždil dav. Jakou technologii lze použít pro identifikaci největších rizikových situací?
Záleží na mnoha faktorech. Taková otázka je příliš široká. Ale obecně lze říci, že je dobré použít PTZ kamery (pan-tilt-zoom, tedy pohyblivé kamery) s dobrým rozlišením. Je také dobrý nápad, aby někdo na systém stále dohlížel.

Viděl jsem betaverzi systému, který dokáže rozpoznat zapomenutý kufr na letišti a pomocí kamerových záznamů zpětně vyhledat, komu náleží. Nakolik se můžeme opřít o tento druh automatických řešení dnes?
Může být použit jako vodítko pro personál, ale nikdy to nebude dostatečně přesné pro obecné nasazení. Ostatně, chcete, aby vás systém upozornil na zapomenutý kufr, ale už ne na vozík. Ale měl by vás upozornit na vozík, ve kterém někdo nechal kufr. Není to jednoduché.

Touto IP kamerou to všechno v roce 1996 u Axisu naplno začalo. Axis Neteye 2000 byla vlastně jedním z prvních výrobků, který se dá označit jako IoT (internet věcí).

Na webu se dá najít řada tipů na to, jak zaslepit bezpečnostní kamery. Nejčastěji pomocí LED svítilny nebo laserového ukazovátka. Jde o skutečnost, nebo jsou to spíše mýty? A je-li to skutečně tak jednoduché, existují nějaké kamery, které jsou vůči takto jednoduchému oslepení imunní?

Záleží samozřejmě na kameře. Nejjednodušší způsob, jak ji oslepit, je zaplácnout ji rtěnkou nebo žvýkačkou. Je proto důležité, aby kamery měly vlastní detekci poškození. Obecně platí, že drahé kamery jsou méně náchylné k zaslepení baterkou či laserovými ukazovátky ́než kamery levné.

Termokamera vás i ve tmě uvidí přes půl města

Profesionální termokamera dokáže detekovat až na vzdálenost 2,7 kilometru.

Kamery jsou často používány jako vizuální zdroj dat pro zpracování a analýzu obrazu: počítání návštěvníků, obsazení parkovacích míst apod. Které z těchto funkcí je možné vložit přímo do kamery a které budou naopak potřebovat externí zpracování? A jaké funkce se do kamery přesunou v budoucnu? Plánuje Axis funkce nabízet i on-line formou služby?
Nyní nabízíme počítání lidí, měření front nebo vytváření demografických statistik přímo v našich kamerách (software běží přímo v kameře na tzv. embedded počítači, pozn. red.). IP kamera při tom slouží jako otevřená platforma, kam můžete nahrávat aplikace třetích stran. Obecně platí, že v budoucnu chceme umožnit více takových funkcí.

Které funkce a parametry kamer se nyní (a v blízké budoucnosti) nejrychleji rozvíjejí? Je to rozlišení, stabilizace, barevný prostor, HDR, nebo něco jiného?
Vše z toho se vyvíjí víceméně v souladu s Moorovým zákonem.

Většinu zlodějů zažene chytrý megafon. Jen bezpečnostní kamera nestačí

Z Lundu, kde společnost Axis Communications sídlí, pochází pět nositelů Nobelovy ceny. Není to náhoda. Švédské univerzitní město je líhní a magnetem nejen pro technické talenty z celého světa. Toho využívá i světová jednička v oblasti bezpečnostních kamer, která zde má vývojové centrum. Odtud je i naše reportáž.

Axis prodává kamery vybavené síťovými a výpočetními prvky. Proč je to důležité? Proč by to mělo být lepší než jednoduše připojit kameru k počítači? Jaké jsou výhody vestavěných (embedded) systémů?
Je těžké spravovat počítač, zvláště když má být tam, kde je kamera. Je mnohem výhodnější mít počítač v embedded zařízení. Stejně jako váš chytrý telefon má větší výkon než běžný počítač před pěti lety, tak i embedded systémy v síťových kamerách mají relativně vysoký výkon.

Blíží se éra „Velkého bratra“, jak ji popsal George Orwell v románu 1984? Všechno a všichni jsou pod dohledem. Dokonce i anonymní IP adresa je někdy považována za osobní údaje. Chcete-li něco sledovat, například prostor v přední části domu, budete mít obrovské problémy s oficiálním schválením. Vláda mezitím může sledovat téměř kohokoli, kdekoli a kdykoli. Vidím to příliš černé? Jaký je váš názor?
Ano, jsme v takové době, a to kvůli všudypřítomným mobilním telefonům, sociálním sítím a neustálému sledování pohybu lidí (GPS + mobilní telefon + některé aplikace, pozn. red.). Na to by se debaty o soukromí měly zaměřit. Bezpečnostní kamery jsou obvykle přísně regulovány a jsou v místech, kde většina lidí vnímá bezpečnostní výhody, které převažují nad nevýhodami (vyplývajícími z určitého narušení soukromí, pozn. red.).

S Martinem Grenem jsme se poprvé potkali už před třemi lety, kdy navštívil náš stánek na Týdnu vědy v Akademii věd. Tehdy nám poskytl rozhovor mimo jiné o tom, jak těžké bude být chuligánem v době neustále rostoucího počtu bezpečnostních kamer.