Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nezdolná bakterie zabíjela v USA. Připravme se na nefunkční antibiotika

aktualizováno 
Odborníci po celém světě už dlouho varují před nadměrným užíváním antibiotik. Bakterie si totiž vytvářejí rezistenci a antibiotika pak ztrácejí účinnost. V USA bakterie odolala všem dostupným antibiotikům a zabila pacientku v Nevadě. Obětí je ale mnohem více. Lékaři varují, že situace se bude zhoršovat.

Nadbytečné užívání antibiotik vede k vážným problémům s rezistentními bakteriemi, které na žádná antibiotika nereagují. | foto: Pavel Kasík - Technet.czProfimedia.cz

Kolonie bakterií Klebsiella pneumoniae pod mikroskopem (zvětšeno 1120krát)

Kolonie bakterií Klebsiella pneumoniae pod mikroskopem (zvětšeno 1120krát)

Americkou odbornou veřejností otřásl případ z roku 2016, který vyšel najevo díky lednové publikaci amerického Centra pro prevenci nemocí (CDC). Lékaři z Nevady oznámili, že jejich pacientka zemřela na bakteriální infekci (konkrétně Klebsiella pneumoniae), přestože jí poskytli veškerou možnou péči. Bakterie totiž odolávala všem běžně používaným antibiotikům.

„Na základě existujících pokynů byl vzorek bakterií poslán na testování, aby byl zjištěn mechanismus, kterým bakterie odolává antibiotikům,“ popisují lékaři postup. Na analýzu bylo dost času a lékaři mohli vyzkoušet, a také vyzkoušeli, všechny možnosti antibiotické léčby.

Lékaři našli u Američanky, která se vrátila z Indie, bakteriální infekci. Vzorek odolával všem dostupným antibiotikům. Infekci se nepodařilo vyléčit a žena o dva týdny později zemřela na septický šok.

Právě tím se tento nově zveřejněný případ liší od běžných (a relativně častých) případů, kdy pacient zemře na bakterii, která odolávala antibiotikům. Obvykle se na odolnost „superbakterií“ přijde až pozdě, a není tedy čas vyzkoušet všechna antibiotika, včetně těch nejsilnějších, tzv. antibiotik poslední záchrany, která jsou vyhrazena pouze pro ty nejtěžší případy. Ale tentokrát to bylo jiné: sedmdesátiletá pacientka se vrátila z Indie a už od začátku zde bylo podezření na to, že je napadena tzv. superbakterií, tedy bakterií, na kterou běžná antibiotika nezabírají. Dostala veškerou možnou péči a lékaři postupně vyzkoušeli všech 26 antibiotik, která jsou v USA k dispozici. Bez úspěchu.

Pacientka zemřela po dvou týdnech v nemocnici na septický šok. Hygienik závěrem zprávy doporučil přísná karanténní opatření ve všech případech, kdy existuje podezření na odolnou bakterii, a doporučil také lékařům, aby se ptali pacientů na jejich cesty do zahraničí.

Superbakterie (ilustrační foto ukazuje bakterii MRSA, která odolává řadě...

Superbakterie (ilustrační foto ukazuje bakterii MRSA, která odolává řadě známých antibiotik)

Lékaři upozorňují, že odolnost tzv. superbakterií vůči antibiotikům je jev, který bude čím dál běžnější. „Lidé se mě ptají, kolik času máme, než se dostaneme do situace, kdy bakterie přestanou reagovat na léčbu antibiotiky,“ říká doktor James Johnson, který se zabývá infekčními chorobami na Minnesotské univerzitě. Jeho odpověď je jednoznačná a děsivá: „Už tam jsme. Už se to děje. Lidé umírají tady a teď. Jistě, bude to ještě horší, ale děje se to už nyní.“ Podle některých lékařů čelí svět hrozbě „apokalyptických rozměrů“.

Antibiotika změnila moderní medicínu a zachránila miliony lidí

Abychom pochopili, jak by v budoucnu mohl vypadat svět bez účinných antibiotik, podívejme se do ne až tak dávné historie. Choroby způsobené bakteriemi, třeba tuberkulóza nebo zápal plic, zabíjely lidi po tisících denně ještě počátkem 20. století. A lékaři byli prakticky bezmocní. Předepsat jim mohli maximálně izolaci, příjem tekutin nebo v případě tuberkulózy pobyt na čerstvém vzduchu. Pokud si imunitní systém s bakterií neporadil, nakažený člověk zemřel.

Před objevem antibiotik byl jediným lékem na tuberkulózu čerstvý vzduch....

Před objevem antibiotik byl jediným lékem na tuberkulózu čerstvý vzduch (fotografie zachycuje pacienty nemocnice sv. Tomáše v Londýně ve 20. letech 20. století)

V roce 1907 našli američtí vědci arsfenamin, organickou sloučeninu arseniku, která dokázala zabíjet bakterie syfilis. O dvacet let později pak Alexander Fleming objevil modrou plíseň, která kontaminovala jeho probíhající experiment. Plíseň z rodu Penicillium, později světově známá díky léku penicilin, zabila bakterie v Petriho misce a stala se prvním antibiotikem, které později chemici Ernst Chain a Howard Floray dokázali připravit v čisté podobě v roce 1942 a s Flemmingem se následně podělili o Nobelovu cenu za medicínu. V kontextu dosavadních možností šlo doslova o zázračný lék.

Profesor Alexander Fleming (1881 - 1955)

Profesor Alexander Fleming (1881 - 1955)

Reklama na penicilin cílená na americké vojáky za druhé světové války

Reklama na penicilin cílená na americké vojáky za druhé světové války

Do světa se penicilin dostal po druhé světové válce a brzy jej následovala další antibiotika. Všechny třídy antibiotik, které dnes používáme, byly objeveny do roku 1987. Antibiotika bezpochyby patří (spolu s očkováním a klinickými testy) k největším objevům moderní medicíny. Choroby, které byly před sto lety rozsudkem smrti, jsou dnes díky antibiotikům jen drobnou nepříjemností. Zvykli jsme si, že na bakteriální infekce už se zkrátka běžně neumírá. Jenže to dnes zase pomalu přestává platit.

Zbytečně předepsaná antibiotika a učenlivé bakterie

Během druhé poloviny 20. století se antibiotika rozšířila do celého světa. Jde o relativně levnou a efektivní léčbu, na kterou si pacienti rychle zvykli. A to je součást problému. Výzkumy ukazují, že antibiotika jsou často předepisována i tam, kde nejsou nutná, nebo dokonce tam, kde fungovat nemohou. Důvodem může být třeba to, že lékař předepíše antibiotika, protože se pacient chce co nejrychleji vrátit do práce, protože mu chce dát pocit, že dostal něco účinného, nebo zkrátka proto, že zatím neví, zda je nemoc způsobena bakterií, či virem.

Problém je, že bakterie si mohou vybudovat odolnost (tzv. rezistenci) vůči antibiotikům, se kterými se setkají. Tato rezistence pak bakteriím umožní lépe se šířit, což znamená, že rezistentní bakterie přežijí lépe než ty, které antibiotika dokážou zneškodnit. Není těžké dovodit, kam taková situace vede: antibiotika postupně ztrácejí účinnost.

Nadužívání antibiotik je známý a dlouhodobě kritizovaný problém (na ilustračním...

Nadužívání antibiotik je známý, dlouhodobě kritizovaný problém (na ilustračním snímku protest v Berlíně)

Dalším problémem je používání antibiotik v zemědělství, například pro urychlení růstu kuřat, prasat nebo krav (regulováno jen v některých státech, včetně EU). Tato „růstová“ antibiotika jsou v principu shodná s těmi pro člověka, a rovněž tedy přispívají k tomu, že si na ně bakterie „zvyknou“ a jsou proti nim odolné.

„Čím více a často zbytečně a nevhodně jsou antibiotika používána, tím rychleji rezistence vzniká a šíří se,“ zdůrazňuje primář Ústavu lékařské mikrobiologie Otakar Nyč (2. LF UK a FN Motol v Praze). Důsledkem je podle něj obtížná léčitelnost některých infekcí a infekčních komplikací, zvýšené náklady na léčbu a třeba i prodloužení hospitalizace.

Rezistencí bakterií jsou ohroženi zejména pacienti se sníženou imunitou.

„Do budoucna to pak může znamenat nárůst počtu neléčitelných infekcí a s tím spojené mortality a omezení některých špičkových oborů jako transplantační medicína, intenzivní medicína, hematoonkologie apod., kde jsou pacienti ve vysokém riziku infekčních komplikací, protože jejich léčba je spojena s kratším nebo delším snížením imunity a tím jsou vystaveni vyššímu riziku tzv., oportunních infekcí,“ varuje Nyč.

Autor:




Hlavní zprávy

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.