Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bakterie se prý hodí pro ukládání dat

  14:25aktualizováno  14:25
Zapisovat data do bakterií má prý být stejně jednoduché jako upravovat jejich genetický kód. Životnost takových dat má přitom být miliony let.

Budou bakterie vedle nemocí přinášet i data? | foto: Profimedia.cz

Japonští vědci proměňují bakterie v živoucí paměťové médium. Data by v mikrobech mohla zůstat uchována po celou dobu jejich života, což bývají miliony let. Počítačové pevné disky, kompaktní disky nebo papír se jim vůbec nemohou rovnat, píše agentura AP o výzkumu expertů z Univerzity Keió v japonské Fudžisavě.

Profesor Masaru Tomito oznámil, že jeho vědeckému týmu se už podařilo do bakterií zakódovat dva údaje - rovnici "E=mc2" Alberta Einsteina a letopočet "1905", rok zveřejnění Einsteinovy teorie relativity.

Vědci svou vizi opírají o skutečnost, že genetické kódy se dají symbolicky znázornit písmeny T, C, A a G. Zapisování genetických kódů přitom funguje v mnoha ohledech jako zapisování digitálních dat - kombinace různých typů znaků může představovat jakékoli konkrétní písmeno či symbol. Japonci věří, že později budou genomy sloužit k ukládání textů, hudby, videa a dalšího obsahu.

Hlavní výhoda oproti mechanickým paměťovým médiím spočívá v tom, že obsahy mohou zůstat zakódované v genech, dokud bude organismus naživu - a to je u bakterií opravdu dlouho.

Na chování bakterií přitom nebude vůbec poznat, zda jsou nositelkami Einsteinovy teorie relativity nebo souborného díla Williama Shakespeara.

Šťouralové však upozorňují na možné úskalí. Tím jsou mutace, které by mohly uložené informace v bakteriích změnit. "Potřebujeme ještě více praktických aplikací," připustil expert Kacumi Doi z Univerzity Kjúšú. "Ale tu myšlenku jsem si zamiloval," neskrývá ani on optimismus.

K přeložení informace zpět do původního tvaru bude nutné kód zápisu rozluštit. Ale Tomita se nenechává zviklat ani tou nejbanálnější otázkou: "Kdo proboha bude číst bakterie?" "Mnoho lidí ještě ani nepomyslelo, že by se data dala ukládat na tisícovky let," podotýká Tomita. "To zní jako sen. Ale my tu hovoříme o stovkách milionů let," zdůrazňuje vědec. Jednou prý možná budou luštiteli mimozemské bytosti, které snad budou zkoumat Zemi. A nepochybně budou mít i dostatek rozumu k rychlému rozluštění bakteriálních kódů, věří expert.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věznice Ebongweni u jihoafrického města Kokstad
Ze super věznice, kam přesunuli Krejčíře, zatím utekl jediný vězeň

Nejznámější novodobý vězeň českého původu Radovan Krejčíř, odpykávající si v současnosti trest v Jihoafrické republice, byl před necelým měsícem přestěhován do...  celý článek

Před 100 lety se narodil architekt Národního muzea
Před 100 lety zemřel architekt Národního muzea

VIDEO Před 100 lety zemřel ve Špindlerově Mlýně Josef Schulz, architekt, který zrekonstruoval požárem poničené Národní divadlo, navrhl Národní muzeum a společně s...  celý článek

Fotoaparáty Nikon používají fotografové už 100 let
Fotoaparáty Nikon používají lidé už 100 let

VIDEO Před 100 lety začala v Tokiu působit společnost Nikon, dnes velikán na trhu s fotoaparáty. Do Evropy a Ameriky se ale společnost dostala až v roce 1950, a to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.