Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Technet.cz

  • Čtvrtek 24. července 2014. Kristýna

Curiosity může Mars nakazit pozemskými bacily, kvůli vrtákům z NASA

  16:15
Vědci se obávají, že pokud sonda Curiosity najde na Marsu vodu, může ji kontaminovat pozemskými mikroorganismy. Ale riziko není třeba přeceňovat.

První záběr na podvozek Curiosity na Marsu z 9. září 2012. Nahoře je čtveřice kamer, které mají dávat pozor na překážky. Na kolech je už vidět usazený jemnozrnný marťanský prach. Spodek vozítka je asi 66 cm nad zemí. Na obzoru vpravo je část hory s tmavými dunami na úpatí. Vozítko zatím ujelo něco málo přes sto metrů. | foto: NASA

Vozítko Curiosity by mohlo Mars kontaminovat pozemským životem. Agentuře NASA proklouzly kontrolou nesterilizované součástky. Kdyby vozítko narazilo na vodu, případné mikroorganismy by v ní mohly přežít. Před tímto rizikem měla misi chránit pravidla, podle kterých všechny části stroje, které se dotknou povrchu, musí být pečlivě zbaveny života. Týkalo se to koleček stroje a vrtné soupravy.

Pojízdná laboratoř

Šestikolové vozítko, jehož mise vyšla na 2,5 miliardy dolarů (asi 45 miliard korun), váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Stroj poháněný radioizotopovým termoelektrickým generátorem je vybaven sadou nejmodernějších nástrojů pro rozbor vzorků půdy, skal a atmosféry.

S jejich pomocí má Curiosity pátrat po základních prvcích nutných ke vzniku života. Vedle toho ale bude také zkoumat klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou.

Čtvrtou planetu sluneční soustavy bude stroj o velikosti menšího auta zkoumat nejméně dva roky. Jedním z cílů je zjistit, zda byl někdy na Marsu život.

Curiosity pravidelně (v ženském rodě) z Marsu tweetuje. Její počínání můžete sledovat zde.

TECHNIKA: Vozítko spustil nebeský jeřáb
FOTKA: Curiosity na padáku se zapíše do dějin
HISTORIE: Většina sond k Marsu ani nedoletěla

Ovšem v případě vrtáků nakonec pravidlo dodrženo nebylo. Původně byly sice ve sterilizovaném pouzdře, ale letoví inženýři se obávali, že toto uložení nestačí. Proto nechali pouzdro otevřít a zpevnit. Nedali o tom vědět podle protokolu, a tak už nedošlo k opětovné sterilizaci. To už v listopadu napsal server Space.com.

Podle The Los Angeles Times celá událost vyvolala v NASA napětí. Kdyby NASA měla striktně držet "doktríny" o sterilizaci, měla by pohyb vozítka na Marsu do jisté míry omezit. "Pokud Curiosity narazí na vodu, bude to smutný den," zažertoval profesor biologie John Rummel, který byl v NASA zodpovědný za ochranu planet před biologickým materiálem. "Projekt Curiosity tak zřejmě dostane příkaz: Jé, to je pěkné. Ale teď čelem vzad."

Ovšem vozítko a jeho doprava stála miliardy dolarů. Omezovat provoz kvůli riziku kontaminace by bylo nepříjemné a těžko vysvětlitelné, jak dovnitř NASA, tak na veřejnost.

Možná, možná a ještě jednou možná

Zvláště když riziko přenosu mikroorganismů je čistě hypotetické. A to hned z několika důvodů. Za prvé nikdo neví, do jaké míry jsou dotyčné části vůbec kontaminované. Výměna probíhala ve velmi čistém prostředí a povrch vozítka není pro mikroorganismy nejlepší místo pro život.

Podle odhadů (nic jiného to není) NASA mohlo přistání přežít 250 tisíc bakteriálních spór, ukrytých do té doby ve "sbaleném" vozidle. Na pohled je to hodně, v číslech bakteriálního světa je to minimum: třeba v lidském těle je podle odhadů najednou zhruba 100 bilionů bakteriálních buněk.

Když vozítko Curiosity zahájilo provoz, většina případných spór byla vystavena kontaktu s nepříznivými podmínkami Marsu. Zřejmě tak zahynuly díky kombinaci nízkých teplot, silného ultrafialového záření a velmi řídké atmosféry z oxidu uhličitého.

Existují organismy, které dokáží přežít na velmi nepříznivých místech. Některé žijí hluboko a přežily i náraz meteoritu, jiné by mohly přežít i v nízkém tlaku a teplotách Marsu. Rozhodně to ovšem nedokáže každá bakterie. A je poměrně malé riziko, že by se vozítko Curiosity v dílnách nakazilo zrovna nějakým "milovníkem extrémů" (tzv. extremofilem, jak se těmto mikroorganismům říká).

Bakterie z vrtáku by navíc musely mít ještě velké štěstí. Bez vody nepřežijí, myslí si i opatrní odborníci. Místo, kde se vozítko pohybuje, je přitom extrémně suché a přítomnost vody či ledu se v něm nepředpokládá. Tato nehostinnost byla jedním z kritérií výběru. (Mimochodem to také znamená, že Curiosity tu nejspíše nenarazí ani na možný místní život. Což nevadí, protože sonda má hledat hlavně stopy po minulé přítomnosti života, ne život samotný. Na to nemá vhodné nástroje.)

Nebylo by to dobře?

Sečteno a podtrženo je tedy přenos pozemského života na Mars velmi nepravděpodobný. Není však vyloučený a následky by mohly být nepříjemné. "Nebylo by tragické, kdyby nějaká budoucí expedice na Marsu objevila život a potom se zjistilo, že narazila na život ze Země?" shrnul obavy z možných konců špatné sterilizace mluvčí v USA silné zájmové organizace fandů vesmírného výzkumu Planetary Society (Planetární společnost) Bruce Betts.

Sterilizační předpisy NASA jsou založeny právě na stejném principu "předběžné opatrnosti". Najdou se ovšem i odborníci, kteří volají po odvážnějším přístupu. Jedním z těch slavných je James Lovelock, britský vědec, který se podílel na přípravě sondy Viking. Podle něj jsou obavy o sterilizaci přehnané.

Především je podle něj Mars s největší pravděpodobností bez života. Kdyby to bylo jinak, viděli bychom podle Lovelocka stopy činnosti života ve složení atmosféry. Podobně jako pozemský život i ten marťanský by nejspíše udržoval svou činností ovzduší ve stavu neustálé chemické nerovnováhy. Reaktivní prvek jako kyslík v atmosféře dlouho nevydrží, pokud se nedoplňuje.

Atmosféra Marsu je však nezajímavá, a tak se tu život nedá předpokládat. Postřeh nakonec vedl Lovelocka k vytvoření známé (a často podle nás přeceňované) teorie Gaia, založené na schopnosti života regulovat fyzikální podmínky na Zemi. Pro Mars by tedy touto optikou bylo nejlepší, kdyby ho některá z pozemských sond "nakazila". Jinak dál zůstane mrtvou planetou.

Byrokratická (míněno čistě popisně) organizace jediného státu, jakou je NASA, na sebe těžko může vzít tak spekulativní a dobrodružné rozhodnutí. Až se v listopadu pustí Curiosity do vrtání, bude vše probíhat tak, aby se riziko kontaminace minimalizovalo, třeba díky volbě opravdu bezpečně suchého místa. Stejný přístup se s největší pravděpodobností uplatní i u budoucích výprav k jiným planetám. 

Autoři: ,




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.