Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bandité ze všech směrů! Čeští stíhači poprvé v bojové akci

aktualizováno 
Před 75 lety začala Bitva o Británii. Němci se snažili bombardováním položit ostrovní království na kolena. To se jim nepodařilo. Bitvy se účastnili i českoslovenští letci.

Operační velitelství obvykle hlásilo: „Bandité z jihovýchodu!“ Anebo: „Bandité z jihu!“ Tentokrát, při prvním boji československé 310. stíhací peruti, zněla výstraha: „Bandité se k vám přibližují ze západu!“

„Náhle se na západním obzoru, který jsme všichni bedlivě střežili, objeví v sevřené formaci řada pohybujících se bodů. Jsou to oni? napadne každého z nás,“ vzpomínal velitel peruti major Alexander Hess po letech. „Ano, jsou to oni! Charakteristické siluety dvoumotorových dornierů, sevřených v přesné formaci po třech, podle letmého odhadu asi po třech... A reproduktory křičí: Tally ho! - heslo znamenající, že nepřítel byl spatřen, že letadla na obzoru jsou nepřátelská a že začíná boj...“

Sedmnáct sestřelů za měsíc. Slavný stíhač Josef František

Letos by mu bylo 101 let. Josef František, nejúspěšnější československý válečný stíhač letecké bitvy o Británii. Nad Anglií dosáhl v barvách polské 303. peruti sedmnácti ověřených sestřelů během necelého měsíce, konce bitvy se však nedožil. Létal na stroji Hawker Hurricane.

Stíhač Josef František

Stíhač Josef František

Dvanáct britských hurricanů pilotovaných jedenácti českými letci a britským velitelem perutě se rychle dostává za skupinu dornierů, odkud se jim lépe útočí.

„Vzduch je teď protkán bělavými čarami, které tryskají z nepřátelských strojů. Čáry se nám jeví všelijak pokroucené následkem zrakového klamu při našich velkých rychlostech a tak nějak nám připadají neškodné, přestože mozek chápe, že jsou to střely, svítící smrtonosné střely, které po nás Němci pálí. V cíli mám skupinu, jejíž rozměry rostou se čtvercem vzdáleností. Rovnám si nohou stroj, jenž mi vychýlil cíl z mušky, a když jsem ho opět posadil na správné místo, silou, že až palec brní, tisknu spoušť... teď...“

Major Hess má vidění jak básník. „Úžasně krásný pocit. S nervy napjatými, oči zalité horkou vnitřní vlnou, tisknu spoušť. Řev osmi kulometů přehlušuje všechno ostatní, ale v hrdle ti tluče tep a spánky buší kladivem a zdá se ti, že jsi vypjatý jako luk, nabitý maximem nahromaděné síly. Z křídel prší moje střely, bělavé čáry se křižují a ztrácejí v německém vzduchovém prostoru. Jen tři až čtyři vteřiny střílím, pak vykopnu směrovku doleva a dostávám se tak dolů. Únik se mi zdařil, stáčím se rychlostí, která mi vyráží dech z hrdla a krev ze spánků; okamžik se probíjím krvavou mlhou, jež mi zastřela oči. 

Točím se doprava a zase stoupám: před očima se mi mihnou naše jednotlivé hurricany, které dorážejí na nepřátelskou skupinu. Jen letmo zastihnu též pohledem pramének kouře, který vyvěrá z motorových plic jednoho Dornieru 215, a sleduji ho očima, jak se křečovitě obrací a klesá do hloubky. Opět útočím a střílím sérii asi čtyři vteřiny. Uhýbám doprava a ještě se ohlížím za klesajícím letounem, zoufale bojujícím o úkryt v mracích. Ale jen co je dostihl, vyšlehl již první rudý oheň z jeho zchromeného těla. Plamen padajícího Němce propálil bílou pláň mraků a Dornier 215 se zřítil do jiného světa...“

Čechoslováci létali nad Normandií. Zapomenutá kapitola z konce války

Před 71 lety proběhla spojenecká operace Overlord, známá také jako Bitva o Normandii. Významnou úlohu při otevření západní fronty sehráli i českoslovenští piloti.

Spitfire 312. čs. stíhací perutě RAF během operace Overlord.

Spitfire 312. čs. stíhací perutě RAF během operace Overlord.

Poručík Fechtner sestřelil jednu stíhačku Messerschmitt 110. A druhý den ukázalo, že peruť sestřelila ještě třetího – jak letci říkali – Huna.

Ve Francii se ustavit československé perutě po tři čtvrtě roku nepodařilo. Čeští a slovenští letci tedy létali s francouzskými kolegy. Po porážce Francie utekli letci na britské ostrovy. Československá 310. peruť v rámci britské RAF vznikla už 12. července 1940. Ten den prošlo osmnáct pilotů včetně Hesse, který svými dvaačtyřiceti lety překročil obvyklou věkovou hranici, lékařskou prohlídkou, složilo přísahu a večer dorazilo na základnu Duxford nedaleko Cambridge. Tam se zaučovali v létání na hurricanech, stejně jako v britské letecké taktice, a dřeli angličtinu, aby rozuměli rozkazům. Po měsíci, 17. srpna, označilo velitelství stíhací skupiny peruť za plně operační – a začala žít v pohotovosti. Poprvé zasáhla do vzdušného boje 26. srpna a hned velmi úspěšně.

Tehdy už šest týdnů probíhala letecká bitva o Británii – 2 751 strojů německé luftwaffe se snažilo rozdrtit 649 bojeschopných stíhaček RAF. Britové, kteří měli nedostatek vlastních pilotů, rychle ustavili dvě polské, dvě československé a jednu kanadskou peruť. Zahraniční letci rovněž bojovali v čistě britských perutích.

Začátkem září byli obránci na pokraji zhroucení. Premiér Winston Churchill udělal mistrovský tah – dal příkaz k bombardování Berlína. Zuřivost Adolfa Hitlera neznala mezí: Zničte Londýn! Takže Němci místo aby pokračovali v likvidaci obrany britských ostrovů, se zaměřili na metropoli. Zahynuly tisíce civilistů, ale tyhle letecké bitvy luftwaffe příliš vysílily.

Letouny bitvy o Británii

Na poslední velký nálet se Němci vydali v neděli 15. září. Během dne zamířily nad Británii mohutné formace bombardérů se stejně mohutným stíhacím doprovodem, celkem se jednalo asi o 1100 letadel. Útočníci ztratili šedesát strojů, kdežto obránci jenom 27 stíhaček – i major Hess přišel o svůj hurricane, sám se zachránil padákem.

Za čtyři týdny bitvy o Anglii sestřelili příslušníci 310. perutě 37 a půl německých letadel; o to jedno se dělili s britským kolegou. Avšak z osmnácti pilotů jich zahynulo sedm. Celkem 90 československých letců se účastnilo těchto bojů, přitom letci sestřelili 56 nepřátelských letadel a dalších 20 poškodili anebo zničili pravděpodobně.

Major Alexander Hess, který zničil dva nepřátelské letouny a po zasažení svého stroje ho dovedl mimo obydlenou oblast, a poručík Emil Fechtner, který dokonce sestřelil čtyři Němce, se stali po četaři Josef Františkovi druhými československými nositeli nejvyššího britského leteckého vyznamenání. Oběma důstojníkům tento Záslužný letecký kříž připjal sám král Jiří VI.

„...a nejúspěšnějším esem bitvy byl Čech,“ napsal britský spisovatel Len Deighton v knize Krev, slzy a pošetilost. Jmenoval se Josef František. Sloužil u polské 303. stíhací perutě. Létal už v Polsku, když tuto zemi přepadl v září 1939 Hitler. V boji o Británii sestřelil 17 nepřátelských letadel. Zahynul 8. října 1940 – když se unaven vracel z boje, se svým letadlem přistával rychleji, než měl, takže stroj narazil na ochranný val. František, který den před tím oslavil šestadvacetiny, v něm zůstal. Britský vicemaršál Trafford Leigh–Mallory ho nazval „hrdinou bitvy o Británii“. Nicméně letečtí historici přiznávají absolutní prvenství Britovi Ericu S.Lockovi, který sestřelil nejméně o jeden stroj víc.

Bitva o Británii. K první porážce nacistů přispělo i české stíhací eso

Přes řadu dílčích neúspěchů sbírala do léta 1940 nacistická válečná mašinerie vítězství za vítězstvím. Poslední krok, jímž by zlomila zbytek odporu, však nezvládla. V letecké bitvě nad Británií se utkala s rovným soupeřem, Královským letectvem, jemuž k porážce Němců pomohly i desítky českých pilotů.

Mechanici a zbrojíři 310. československé stíhací peruti RAF na letišti Duxford v září 1940, v době letecké bitvy o Británii

Mechanici a zbrojíři 310. československé stíhací peruti RAF na letišti Duxford v září 1940, v době letecké bitvy o Británii

Letecké souboje nad britskými ostrovy rozhodly nejen o osudu Velké Británie, ale zřejmě i celého demokratického světa. Němci totiž netušili, že od 11. srpna do 7. září ztratila RAF čtvrtinu svých pilotů a že ztráty stíhaček převýšily možnosti průmyslu. Kdyby to věděli, mohli útoky vystupňovat a dostat Británii na kolena.

Oficiálně skončila „bitva o Británii“ posledního října. Z necelých třech tisíc spojeneckých letců jich padlo přes pět set. Právem jim i jejich pomocníkům na zemi složil už v srpnu poklonu premiér Winston Churchill: „Dosud nikdy v dějinách lidských konfliktů neprokázala tak malá hrstka jednotlivců tak velkou službu tolika lidem.“ Hitlerovi nezbylo nic jiného, než aby v polovině září operaci Seelöwe odložil v přísné tajnosti na neurčito. Jeho letectvo nedokázalo zničit protivníkovy vzdušné síly, a proto byla invaze nemožná – ovšem vymluvil se na špatné počasí.

Sponu bitvy o Británii dostalo 89 Čechů a Slováků. A ti dohromady sestřelili 43 německých strojů. Ve službách RAF se vystřídalo přes 1 500 československých letců, z toho třetina zahynula.

Když se v létě 1945 tihle letci vrátili domů, měli se stát základem nového vojenského a civilního letectva. Místo toho po komunistickém převratu v únoru 1948 byli od svých strojů vyhozeni. Část podruhé z republiky uprchla na Západ. Ti, kteří zůstali, většinou okusili trpkost komunistických věznic a koncentráků – včetně vicemaršála britského letectva a československého generála Karla Janouška.

I plukovník Alexander Hess utekl. Stal se technickým poradcem u největší americké letecké společnosti PAN AM v New Yorku. Zemřel v létě 1981 v Brooksville na Floridě.

Kapitola z knihy DOTEKY DĚJIN (2012)

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.