Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak rychle by Felix Baumgartner dopadl, kdyby se mu neotevřel padák

aktualizováno 
Rakouský skokan je šťastným držitelem nového parašutistického rekordu. Kdyby však Baumgartnerův padák selhal, neměl by dobrodruh o nic horší (ani lepší) naději na přežití než jeho kolegové skákající z "malých" výšek.

V neděli 14. října po osmé hodině večer našeho času otevřel Felix Baumgartner dveře kapsule a vydal se přepsat dějiny. | foto: Red Bull Stratos

Nedělní rekordní skok "Létajícího Felixe" dopadl i přes poněkud dramatický průběh naštěstí dobře. A tak si nyní můžeme už bez výčitek svědomí položit otázku, která mnohé napadla. Co by se stalo, kdyby se mu neotevřel padák?

Na první pohled asi většinu z nás napadne, že pokud během letu překročil rychlost zvuku, dopadl by na zem podstatně rychleji než "běžný" parašutista. Ale není to pravda. 

Porovnání odhadované rychlosti pádu Felixe Baumgartera (modře) a maximální...

Porovnání odhadované rychlosti pádu Felixe Baumgartnera (modře) a mezní rychlosti, které může jen gravitací urychlované těleso se stejným odporem vzduchu v dané výšce dosáhnout (zeleně). Je z něj patrné, že Baumgartner v řídkém vzduchu nabral vysokou rychlost a s ní vletěl do hustších vrstev atmosféry, kde byl odpor vzduchu větší než zemská přitažlivost, a začal tedy zpomalovat.

Může za to hlavně hustota vzduchu, která roste s klesající výškou. Hustota atmosféry určuje odpor, který předmětu (parašutistovi) klade prostředí. A z něj se zase odvozuje maximální rychlost, jakou se v něm může volným pádem pohybovat daný předmět. Nad ni ho zemská gravitace urychlit nedokáže, protože odpor vzduchu se vyrovná přitažlivé síle.

Ve výškách kolem 30 kilometrů je atmosféra tak řídká, že by tu člověk mohl padat maximální rychlostí až kolem 500 metrů ze sekundu (1 800 kilometrů za hodinu). Tato hodnota s dalšími přibývajícími metry exponenciálně roste.

Z Baumgartnerova hlediska to je však jedno, protože než se v zemském gravitačním poli dostatečně urychlil, vletěl ho hustších vrstev atmosféry. Zrychloval první zhruba tři čtvrtě minuty letu, kdy překonal hodnotu rychlosti zvuku u hladiny moře. V ní vletěl do hustších vrstev atmosféry a pak už "jen" zpomaloval.

V hustém vzduchu u země se jeho pádová rychlost ustálila na hodnoty kolem 50 metrů za sekundu (tj. 180 km/h). Na zem by tak dopadl zhruba stejně rychle jako člověk letící volným pádem ze 450 metrů. To je minimální výška nutná k dosažení hranice mezní rychlosti při pádu. Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte.

Felix

Graf sestavený Rhettem Allainem ze serveru Wired zachycuje předpokládané změny rychlosti letu Felixe Baumgartnera během letu. Jde jen o výstup z fyzikálního modelu, nikoliv údaje z letu, k těm jsme zatím nezískali přístup.

Samozřejmě, kdyby Baumgartner překonal rychlost světla, jak se objevilo na českém internetu, byla by situace úplně jiná. Ale jak přesně by vypadala, to si radši ani nechceme představovat.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Obrys letadla je hotový. Testovací piloti Boeingu kreslili 787 Dreamliner ve...
Testovací piloti Boeingu si hrají: kreslí letadlo přes celou Ameriku

Unikátní grafický záznam trasy letu má let BOE004 z letiště Seattle Boeing Field na letiště Seattle Boeing Field. Vypadá jako obří letadlo.  celý článek

Obálka knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smitha, vydavatelství Grada.
Kapitán vstoupil do kabiny, pilot byl polonahý. Kniha o létání i překvapí

Co se stane, když letadlo zasáhne blesk? Jaká je šance, že se strojem dokáže přistát někdo jiný než pilot? Vychází kniha o létání Zeptejte se pilota od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.