Po odchodu P. Beneše otevřel J. Mráz v roce 1941 pobočku svého podniku v Nitře na Slovensku. Zde vznikl letoun Zobor I konstruktéra Zdeňka Rubliče, který vycházel z Benešovy Be-555 Super Bibi.
gonzoaviation.com
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor při slavnostním zahájení provozu
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Křest letounu Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor. Vlevo plk. Mgr. Aleš Knížek, ředitel VHÚ Praha, vpravo Jan Klaban, letecký nadšenec a restaurátor, který se zasloužil o znovuzrození bety.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor při slavnostním zahájení provozu
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor při slavnostním zahájení provozu
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor při slavnostním zahájení provozu
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor, dole žlutý An-2
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor. Charakteristickým znakem byla tzv. kalhotová kapotáž podvozku.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Pavel Beneš (vlevo) v choceňské továrně Beneš-Mráz zkonstruoval Be-50. Na snímku je s kolegou Miroslavem Hajnem u rozestavěné Avie B.H.1 v roce 1920. V Avii Beneš působil deset let.
sbírka Václava Šorela
Beneš-Mráz Be 60 Bestiola, dvoumístný letoun se sedadly vedle sebe
archiv autora
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor
archiv Lubora Obendraufa
Stroje Be 51 Beta Minor při letu Malou dohodou 1938. Be 51 se vyráběly ve verzích A, B a C. Toto je béčko (viz. označení na směrovce, áčko pak mělo ještě kalhotové kapoty složitěji řešeného podvozku jako Be 50).
archiv autora
Be 555 Super Bibi, poslední choceňský letoun ing. Beneše. Zobrazená OK-MAE byla dodána na Slovensko až v roce 1941. V místním dobovém tisku je typ hodnocen jako nejoblíbenější letadlo slovenských letců (používali pravděpodobně všech 10 vyrobených kusů).
Sbírka VHÚ Praha