Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: U Benešova se našel vzácný meteorit, který rozzářil noc

aktualizováno 
V roce 1991 rozzářil oblohu na Benešovsku bolid tisíckrát jasnější než Měsíc v úplňku. Objevit jeho pozůstatky se ovšem podařilo až o dvacet let později. Čeští vědci si tak připsali odborný primát a odhalili také překvapivá fakta o podobě "kamenů" putujících naší soustavou.

Osmého května 1991 jednu hodinu a pár minut po půlnoci jsme nad Českem zažili velké nebeské divadlo. Na krátkých šest vteřin zalila oblohu záře, které změnila noc v den.

Několik desítek kilometrů nad povrchem se do zemské atmosféry zanořil čtyřtunový kus "kosmického kamení". Hranici naší atmosféry, jejíž výše se udává na sto kilometrů, překročil rychlostí kolem dvaceti kilometrů za sekundu a v důsledku tření začal rychle hořet. Když objekt ztratil zhruba osmdesát kilometrů výšky, o všechnu svou energii přišel a k zemi už pokračoval jen volným pádem.

Co je bolid?

Označování "hvězd na zem spadlých" je pro laika někdy poněkud zmatené. Prvn fáze jeho existence je meteoroid. Tak se nazývá předtím, než vstoupil do zemské atmosféry nebo se nesrazil s jiným tělesem Sluneční soustavy. Větší objekty, řádově od stovek metrů, se označují jako planetky.

Meteor je světelný úkaz, který meteoroid vyvolá v atmosféře Země.

Meteorit je meteoroid, který dopadl na zem. Bolidy jsou jen podmnožiny meteorů, tedy kosmických těles, které vlétnou do zemské atmosféry. Označují se tak meteory, která mají jasnost více než -3 magnitudy. Benešovský bolid měl jasnost výjimečných -19,5 magnitudy. To je velmi jasné: -20 magnitud odpovídá světlu jako ve dne.

"Benešovského bolidu" si všimli v roce 1991 nadšenci i profesionální astronomové, kteří se hned vydali po jeho stopách. K jejich překvapení a frustraci se ovšem stopy po meteoritu nenašly. Nepomohla ani pátrací akce s pomocí místních obyvatel. Odborníci mohli jenom hádat, že se spletli v odhadu místa dopadu zbytků tělesa.

Že tomu tak opravdu bylo, se potvrdilo až o 20 let později. Astronom Pavel Spurný se podílel na pátrání už v roce 1991, ale úspěšně se mu ho povedlo završit až v roce 2011. V pořadu Českého rozhlasu Meteor podrobně vysvětlili, jak to bylo možné.

Důležité byly dvě skutečnosti: za prvé se podařilo přijít na to, kde byla v původně uvažovaných odhadech chyba. Astronomové v roce 1991 počítali se špatným časem události (zhruba o minutu), a tak se jim místo dopadu trochu posunulo. Mohli také využít výhod neskonale výkonnější výpočetní techniky a také zpřesnění metodiky rekonstrukce dráhy meteoritů v atmosféře. V posledních letech se už podařilo najít meteorit bezprostředně po pádu, a tak se původně čistě matematickým modelům dostalo i nutné prověrky praxí.

Výbrus benešovského meteoritu 2 (LL3,5 chondrit) s typickými kruhovými obrazci...

Výbrus benešovského meteoritu 2 (LL3,5 chondrit) s typickými kruhovými obrazci "chondrami" (modře) pod elektronovým mikroskopem.

V dubnu 2011 se tak po dvou desítkách let vrátili odborníci na místo činu. Tedy téměř: jejich pátrání se zaměřilo jen na oblast 300 metrů vzdálenou od původně vytipované oblasti. Obrátili se s žádostí o pomoc i na amatéry s detektory kovů. Meteorit měl obsahovat zhruba 20 procent železa, a dostatečně citlivý přístroj může tak objevit i malé kousky. Spojení amatérů a profesionálů tentokrát slavilo úspěch: podařilo se najít tři malé kousky meteoritu. Na radosti nic nemění ani fakt, že dohromady váží jenom zhruba 11 gramů.

Přímo v terénu se je od jiných předmětů s obsahem železa (většinou zanechaných člověkem) odlišit nepodařilo. K tomu je bylo nutné donést do laboratoře, očistit je, zbrousit a prohlédnout pod mikroskopem. Až pak jsou v kameni patrné stopy typické pro meteorit, které ho odliší od nerostů čistě pozemských.

Pod mikroskopem vědci objevili ještě jedno velké překvapení. Meteorit byl evidentně před nárazem složen ze dvou různých typů materiálů (chondritického a achondritického). Něco takového je velmi nezvyklé. Na konferenci v japonské Niginatě, kde letos v dubnu Češi svůj úspěch představili, se však objevily i dvě další zprávy o podobných tělesech. Vysvětlení vzniku "strakatých" meteoritů se tak stává jedním z velkých témat oboru.

Odborníci od úspěchu v dubnu 2011 pokračovali v hledání na stejném místě ještě několikrát, ale zatím bez úspěchu. Jestli se ještě nějaká část bolidu zachovala, dobře se skrývá hlouběji pod povrchem, nebo se možná dostala daleko od oblasti pádu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sonda Curiosity na Marsu odebrala vzorek horniny.
Pět let na dně jezera. Největší robot na Marsu slaví výročí

Přesně před pěti lety zahájilo svou cestu největší a nejlépe vybavené vozidlo pro výzkum Marsu, energií atomových rozpadů poháněné Curiosity. Během své kariéry...  celý článek

Mladý geneticky modifikovaný losos „AquAdvantage“ firmy Aquabounty Technologies...
První GMO maso na talíři. V Kanadě se prodalo 4,5 tuny upravených lososů

Společnost AquaBounty oznámila, že na kanadském trhu prodala prvních několik tun masa geneticky upravených lososů. Tyto GMO ryby rostou rychleji a do větších...  celý článek

Bolid z 10. srpna 1972 byl dobře pozorovatelný i za denního světla.
O bolidu, který zasvítil nad USA, nakonec zjistil nejvíce Čech

Před 45 lety zemskou atmosféru „lízl“ bolid, který na nezvykle dlouho dobu rozsvítil oblohu nad několika státy USA. Nejpodrobněji se mu kupodivu věnoval až...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.