Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lázeň adrenalinu uprostřed ticha. Bezmotoroví akrobaté vám vezmou dech

aktualizováno 
O co více ticha, o to více adrenalinu, tak by se dala charakterizovat akrobacie na kluzácích. Už v 50. letech patřili v tomto oboru naši piloti ke světové špičce a stejně je tomu i v současnosti.

O letecké akrobacii má snad jakousi představu téměř každý. Mnozí někdy zaslechli alespoň jedno z jmen jako Malkovský, Novák, Bezák, Tuček, Jirmus nebo Šonka, která reprezentují vrcholy naší letecké akrobacie napříč historií. Ale kolik lidí si vybaví, že existuje i letecká akrobacie bezmotorová, létaná tedy na kluzácích?

Fotogalerie

První experimenty několika málo odvážlivců s akrobatickými prvky na kluzácích spadají do 20. let. Těchto odvážlivců postupně přibývalo a také jejich odvaha rostla.

V roce 1936 pak byla dokonce bezmotorová akrobacie zařazena jako disciplína berlínské olympiády a v té době již vznikaly speciální akrobatické kluzáky.

Po válce se dlouhá desetiletí žádná významnější mezinárodní soutěž v tomto oboru nekonala. Ale to neznamená, že nikdo takovou akrobacii nelétal. Například Čechoslováci v ní byli v 50. letech mistři. Jejich umění na výtečných tuzemských strojích LF-109 Luňák, což byly naše akrobatické speciály, které až do 80. let neměly ve světě obdobu, mohla veřejnost obdivovat se zatajeným dechem na leteckých dnech.

Vůbec první mistrovství světa v letecké akrobacii kluzáků pořádané pod mezinárodní leteckou federací FAI se podařilo realizovat až v roce 1985 v rakouském Mauterndorfu. Od té doby se koná pravidelně, do roku 2009 jednou za dva roky, pak už každoročně. Od roku 2011 se vedle nejvyšší kategorie Unlimited létá ještě kategorie Advanced (regionální soutěže pak mají tři nižší kategorie).

S-1 Swift

  • posádka: 1
  • první let: 1990
  • rozpětí: 13 m
  • délka: 6,91 m
  • nosná plocha: 11,8 m2
  • prázd. hmotnost: 280 kg
  • start. hmotnost: 390 kg
  • min. rychlost: 73 km/h
  • max. rychlost: 320 km/h
  • přetížení: +10/-7,5 G
  • klouzavost: 30

MDM-1 Fox

  • posádka: 1 nebo 2
  • první let: 1993
  • rozpětí: 14 m
  • délka: 7,38 m
  • nosná plocha: 12,3 m2
  • prázd. hmotnost: 345 kg
  • start. hmotnost: 525 kg
  • min. rychlost: 84 km/h
  • max. rychlost: 280 km/h
  • přetížení: +9/-6 G
  • klouzavost: 28

Především do přelomu tisíciletí mistrovství světa bezkonkurenčně ovládali Poláci, ale ani pak se neztratili. Stejně tak od polských výrobců pocházejí nejlepší bezmotorové akrobatické speciály. Od počátku 90. let to jsou S-1 Swift především pro vrcholnou kategorii Unlimited a MDM-1 Fox pro Advanced.

MS Zbraslavice 2015

Letošní mistrovství světa v letecké akrobacii větroňů v kategoriích Unlimited a Advanced se konalo ve dnech 5. až 15. srpna ve Zbraslavicích.

Účastí 79 pilotů, včetně pěti pilotek, bylo za celou historii těchto soutěží rekordním. Startovní pole a hodnocení se nedělí podle pohlaví. V elitní kategorii Unlimited startovalo 30 mužů a dvě ženy z 10 zemí, v Advanced 44 mužů a tři ženy z 12 zemí.

Výborných výsledků dosáhli naši reprezentanti. Medailová umístění jsme měli tato: v kategorii Unlimited zlatá v družstvech (do výsledku se počítají bodová hodnocení tří nejlepších jednotlivců) - Přemysl Vávra (6.), Miroslav Červenka (9.) a Lucie Pešková (15.), v kategorii Advanced stříbrná v družstvech - Miroslav Černý (1.), David Beneš (12.) a Martin Meloun (15.). A Miroslav Černý tedy získal v Advanced i zlato v jednotlivcích.

Jak se létá s bezmotorovým akrobatickým speciálem

MS Zbraslavice 2015

česká reprezentace

Unlimited

  • Miroslav Červenka
  • Ivo Červinka
  • Lucie Pešková
  • Miloš Ramert
  • Jan Rolinek
  • Přemysl Vávra

Advanced

  • David Beneš
  • Miroslav Černý
  • Aleš Ferra
  • Martin Meloun
  • Josef Rejent
  • Jan Sobotka

Bezmotorová akrobacie je svým způsobem náročnější než ta motorová. Hlavní rozdíl je právě v absenci motoru. Ale s tím plachtař už tak nějak počítá. Na druhou stranu ho nikdy nemůže potkat takové zklamání jako jeho motorové kolegy, když jim motor v nejnevhodnější chvíli vysadí.

Akrobatické prvky létané na kluzácích jsou v podstatě ty samé jako na letadlech motorových, tak jak jsou definovány v akrobatickém katalogu FAI (FAI Aresti Aerobatic Cataloque), jehož první verzi v roce 1961 vypracoval španělský vojenský pilot José Luis de Aresti Aguirre. Zapovězené jsou pouze výkruty na vertikále.

Na konkrétní otázky o samotném létání na bezmotorových akrobatických speciálech odpovídá reprezentant České republiky v bezmotorové akrobacii Martin Meloun:

Je letecká bezmotorová akrobacie nebezpečná?
Říci, že je letecká akrobacie za všech okolností stoprocentně bezpečná, samozřejmě nelze. Piloti se velmi často pohybují na limitních rychlostech strojů, při velkých přetíženích, často jen pár set metrů nad zemí. Nicméně právě proto je kladen maximální důraz jak na jejich výcvik, tak na dodržování přesně stanovených výškových limitů.

Prakticky každý let je sledován ze země trenérem anebo zkušeným kolegou. Ten má možnost se s pilotem spojit ještě za letu pomocí rádia a potenciálně nebezpečnou situaci tak odvrátit. V každém případě je poté vše rozebráno na zemi. Piloti tedy mají pravidelnou zpětnou vazbu a zároveň jsou vedeni k dodržování disciplíny, která je nejen v tomto druhu létání velmi důležitá.

Celá světová špička používá polské kluzáky S-1 Swift. Včetně akrobatů z Ruska.

Celá světová špička používá polské kluzáky S-1 Swift. Včetně akrobatů z Ruska.

Samotné riziko je díky tomu omezeno na naprosté minimum. Naopak je možné říci, že akrobaté mají bezpečnostní výhodu v tom, že dokážou letadlo ovládat prakticky v jakémkoliv režimu letu, což nemusí být pravda u letců neakrobatů.

Jak náročné prvky lze provádět? Který z nich je nejkrkolomnější?
Soutěžní bezmotorová akrobacie je náročná zejména na přesnost provedení jednotlivých prvků. Oproti motorové akrobacii je omezen vertikální rozsah prvků, protože kluzák při letu vzhůru velmi rychle ztrácí původní energii, a nestihne tedy provést tolik obratů jako motorové letadlo. Z obdobného důvodu jsou bezmotorové sestavy většinou kratší.

Pokud bychom porovnávali akrobatické speciály v obou kategoriích, budou kluzáky díky svému většímu rozpětí pomalejší při rotacích kolem podélné osy, i to je pro ně jistým omezením. S ohledem na to je však možné s kluzákem povést prakticky jakýkoliv akrobatický prvek včetně autorotací.

Právě ty se řadí v jistém slova smyslu mezi ty nejkrkolomnější. Spočívají v tom, že pilot překročí kritický úhel náběhu pouze na jednom křídle, které proto vyvozuje výrazně menší vztlak než to druhé. Zjednodušeně by se dalo říci, že jedno křídlo padá, kdežto druhé letí. Výsledkem je velmi rychlá rotace letadla. Ve zvláštních případech je možné utrhnout proudění ještě o trochu více a kluzák tak roztočit kolem všech tří os. Výsledkem je prakticky neřiditelná, ale řízeně zastavitelná rotace.

Jak rychle se létá?
Létá se prakticky v celém spektru rychlostí, které konstrukce letadla umožňuje. Konkrétně jde o rychlosti od cca 85 do téměř 300 km/h. V některých případech se ale pilot může pohybovat i pomaleji, například když letí po oblouku, který se blíží balistické křivce. Občas je možné dokonce i po krátkou dobu couvat.

Jaké přetížení a ostatní faktory na pilota působí?
Běžná akrobacie se létá přibližně od -5 do +6 G, pilota tedy ze sedačky vytlačuje pětinásobek, resp. do sedačky zatlačuje šestinásobek jeho hmotnosti. Není však výjimkou se dostat na hodnoty přetížení kolem -6 až +8 G, odtud už nechybí moc k maximálním konstrukčním omezením -7 a +9 G u soutěžního stroje. K těm se už ale mj. kvůli extrémním ztrátám energie a velkému namáhání letadla cíleně nepřibližujeme.

Vyjma přetížení pilotovi komplikují život i další faktory, jako je například extrémní horko v kabině v teplých letních dnech nebo naopak zima v chladných měsících.

Neopomenutelným faktorem je také stres na soutěžích, který dokáže ovlivnit psychickou pohodu pilota. Říká se, že přes 70 % procent výkonu je tvořeno právě psychikou a až ten zbytek tréninkem a tím, co pilot skutečně umí. Samozřejmě porovnáváme-li piloty na podobné úrovni.

V jakých výškách se létá?
Soutěžní akrobacie se létá od 1 200 do 200 metrů nad zemí v pomyslné krychli o velikost hrany jeden kilometr, v tzv. boxu, který je umístěný zpravidla nad letištěm. Porušení výšky a zejména její dolní hranice je na soutěžích velmi tvrdě penalizováno, což v některých případech může vyústit až v diskvalifikaci závodníka.

Akrobatický kluzák MDM-1 Fox

Akrobatický kluzák MDM-1 Fox

Malou výjimkou z tohoto pravidla je airshow akrobacie, kde se pilot může pohybovat jen několik metrů nad zemí až do osobních limitů, které má oficiálně uznány s ohledem na své zkušenosti. Tento druh létání je zejména s kluzáky, co se týče bezpečnosti, jedním z nejobtížnějších a každý pilot k němu musí tak říkajíc „dospět“.

Jaké jsou rozdíly oproti motorové akrobacii a s čím se pilot musí vyrovnat vzhledem k tomu, že nemá motor?
Oproti motorové akrobacii samozřejmě odpadá poměrně podstatný prvek, kterým je motor. Létání s ním má samozřejmě spoustu výhod, ale zároveň je to potenciální zdroj problémů. Bezmotorový akrobat se s nimi proto potkat nemůže.

Musí ale operovat jen s omezeným množstvím energie, kterou v podobě výšky dostane za vlečným letounem před začátkem akrobatické sestavy. Tu se pak snaží proměnit v co největší rychlost při co nejmenší ztrátě výšky. V tomto ohledu je bezmotorová akrobacie oproti té motorové náročnější na čistotu pilotáže a na harmonické provedení jednotlivých prvků.

Je potřeba balancovat mezi tím, na jak moc velkém přetížení zaletět přechodový oblouk. S rostoucím přetížením je jeho poloměr menší a letadlo během něj neztratí tolik výšky, resp. rychlosti vlivem kratší trajektorie. Pokud je však přetížení příliš vysoké, letadlo se jeho vlivem brzdí a prosedá, což vede přesně k opačnému výsledku, než o který se pilot snažil.

Proto je snahou vše létat právě v pomyslné balanci těchto dvou faktorů. Ta se ale zase mění v závislosti na sekvenci prvků, nalézt ji proto může být velmi náročné. Také kvůli tomu musí pilot zároveň přemýšlet alespoň o jednu až dvě figury napřed, aby si z té aktuální přivezl do následující právě tu správnou rychlost. Možností, jak opravit své chyby, zde při špatném rozhodnutí už moc nezbývá.

Oproti motorové akrobacii je omezen také vertikální rozsah prvků, letadlo bez motoru ve stoupavých letech rychlost rychleji ztrácí a naopak v sestupných díky své aerodynamické čistotě rychleji získává. Pilot tak má paradoxně méně času na reakci, byť je bezmotorová akrobacie z pohledu rychlosti rotací trochu pomalejší.

Akrobatický kluzák MDM-1 Fox

Akrobatický kluzák MDM-1 Fox

Jak často trénujete?
Každá delší pauza v létání je problém a dvojnásob to platí o akrobacii. Proto se snažíme létat celoročně, i když nám především v zimě nepřeje počasí. Tady je pro pilota nejmarkantnější rozdíl proti motorovým letadlům: v kluzácích není topení. Před samotnými závody je potřeba využít každý letový den, což závisí hlavně opět na počasí. Ideální je přidat k pravidelnému tréninku ještě dva až pět dní intenzivního létání. Pro přípravu na mistrovství světa je potřeba v daném roce odlétat alespoň 50, ale spíše kolem 100 a více akrobatických startů.

Závody v akrobacii jsou odlišné od známé Red Bull Air Race. Nejde při nich o čas, ale o dokonalé předvedení akrobatických figur. Vše hodnotí a známkují rozhodčí. Jako třeba u krasobruslení, jen s tím rozdílem, že my krasobruslíme s letadlem.

Jak náročné je řídit letadlo během akrobacie?
Je těžké ho řídit správně. Je to jako s každým jiným sportem. Kdo je šikovný třeba na řízení auta, umí dobře tancovat nebo lyžovat, zkrátka má talent, naučí se to rychleji než ten méně šikovný. Hlavní je, aby létání přinášelo radost a bylo především bezpečné.

Říká se, že ve vzduchu člověk zapomene polovinu z toho, co uměl na zemi. U akrobacie pak zapomene polovinu druhou. Mimo stále působících kladných a záporných přetížení musíte vyjma přesnosti ovládání všech řídících prvků sledovat, zda se pohybujete v již zmíněném soutěžním boxu.

Kombinace všeho dohromady je letecká akrobacie. Ta bezmotorová trestá nepřesnosti ztrátou výšky nebo rychlosti, takže se může v mžiku stát, že sestavu nedokončíte kvůli tomu, že jste moc nízko.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.