Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Gatesovi dají peníze jen vědcům, kteří výsledky publikují pro všechny

aktualizováno 
Nadace Billa a Melindy Gatesových od ledna 2015 uplatňuje nová, přísnější pravidla pro sponzorování vědeckého výzkumu. Peníze od nich dostanou týmy pod podmínkou, že své výsledky zveřejní v tzv. open acces časopisech. Článek musí být přístupný pro všechny, zdarma a natrvalo.

Manželé Gatesovi, zakladatelé nadace Billa a Melindy Gatesových | foto: Profimedia.cz

O podpoře otevřeného přístupu k vědeckým článkům (tzv. open access science) se hovoří už mnoho let. Nadace Billa a Melindy Gatesových v roce 2015 nastolila vůbec „nejpřísnější“ politiku pro sponzorování vědeckého výzkumu. Vyžadují, aby výsledné články byly přístupné všem, okamžitě, zdarma a natrvalo. A co více, článek musí být publikován pod licencí Creative Commons a být tedy okamžitě využitelný ostatními, a to i ke komerčním účelům. Jedinou podmínkou licence CC-BY je uvedení původního autora.

Další zprávy, na které jsme málem zapomněli

Netradiční výběr od zapomnětlivých redaktorů Technet.cz

Gatesovi tak významně přispěli k propagaci tzv. open access hnutí, které usiluje o zpřístupnění vědeckých článků široké odborné i laické veřejnosti. V současnosti je totiž velká část prestižních vědeckých časopisů (přesný podíl se těžko počítá kvůli různým definicím) veřejnosti nepřístupná. Univerzity a výzkumné firmy mívají předplacený hromadný přístup do databází vědeckých článků, ostatní mají k dispozici pouze náhled či abstrakt článku a za stažení celého článku musejí zaplatit jednorázový poplatek v řádu stovek korun. Podle kritiků taková praxe přispívá k propastnému rozdílu v možnostech vzdělávání mezi chudými a bohatými.

Nizozemské univerzity dosáhly dohody s vydavatelem

Open Access

Otevřený přístup (tzv. open access) nabourává dosud běžný model, kdy vědecký žurnál inkasuje peníze jak od přispěvatelů, tak od odběratelů, navíc často publikuje i reklamy.

Hnutí nabralo na síle s rozvojem internetu v 90. letech, kdy se praxe placeného přístupu dostala do kontrastu se snadnou dostupností informací.

Existuje řada portálů, které dokumentují otevřené vědecké časopisy, jeden z nich provozuje i UNESCO. Kniha Open Access (Peter Suber, MIT, 2012) je, v duchu hnutí, zdarma ke stažení.

Koncem roku 2015 si hnutí propagující otevřený přístup k vědeckým článkům připsalo další významné vítězství. Po tříletém vyjednávání vydavatel Elsevier ustoupil požadavkům nizozemských univerzit a povolil jim možnost publikovat ve formě open access. To znamená, že vydavatel nesmí požadovat od publikujícího (či instituce) žádné náklady navíc za to, že jeho práci zveřejní tak, aby k ní měli přístup všichni, nejen platící čtenáři.

Vydavatel Elsevier sídlící v Amsterdamu je největším vydavatelem vědeckých časopisů na světě. Přestože se dohoda zatím týká jen nizozemských univerzit (konkrétně členů asociace VSNU), jedná se o významný krok směrem ke zpřístupnění vědeckých článků širokému publiku.

Kritikové open access hnutí poukazují na to, že důsledkem otevřeného bezplatného přístupu jsou zvýšené náklady pro autory článků, nárůst predátorských časopisů a postupně snížená kvalita článků.

Celkově je po světě tisíce časopisů, které nabízejí otevřený přístup ke zveřejněným článkům. Mnoho dalších experimentuje s kombinací - některé články jsou (např. právě kvůli požadavkům poskytovatele grantů) dostupné zdarma, jiné za poplatek.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstrukce podoby nově popsaného troodontida druhu Albertavenator curriei....
Velkým dinosaurům konkuroval i menší chytrý opeřený zabiják

V kanadské provincii Alberta objevili, či spíše identifikovali, nového opeřeného dinosaura z čeledi troodontida.   celý článek

Rekonstruovaná podoba posledního společného předka všech kvetoucích rostlin...
Otec a matka všech květů vypadal takto. Pokud tedy statistika nelže

Rostlinu, která měla být posledním společným předkem všech dnešních květin, jsme sice zatím neobjevili, ale vědci si i tak troufli vytvořit rekonstrukci jejího...  celý článek

Pohled na jeden ze zničených domů ve vesnici Nuugaatsiaq, kterou 17. června...
Téměř stometrovou vlnu, která zasáhla grónskou vesnici, způsobil sesuv

Na pobřeží Grónska došlo na začátku léta k poměrně vzácné geologické události: sesuv svahu vyvolal téměř sto metrů vysokou přílivovou vlnu. I když se původně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.