Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Francouzští rytíři umírali u Azincourtu po tisících. A co dělal Žižka?

aktualizováno 
Před šesti sty lety se odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev stoleté války. U vesnice Azincourt se střetlo anglické a francouzské vojsko. Ačkoli měli Francouzi několikanásobnou početní převahu, utrpěli drtivou porážku.

Vyobrazení bitvy u Azincourtu na miniatuře z 15. století, Chronique de France, autor: Enguerrand de Monstrelet. Umělecká díla zpravidla nepodávají reálný obraz o události. | foto: public domain

V letech 1337 až 1453 probíhala mezi Anglií a Francií stoletá válka. Trvala sice ve skutečnosti 116 let, ale byla přerušována příměřími a obdobími relativního klidu. Za některá z těchto přerušení krutých válečných událostí mohli lidé poděkovat morovým epidemiím.

Ve stoleté válce šlo Angličanům o uplatnění nároku na francouzský trůn. Vyhlašovatelem byl anglický král Eduard III. Problémy se však táhly již z 11. století, kdy se anglickým králem stal normanský vévoda Vilém I. Dobyvatel a právě tím se součástí Anglie stala Normandie. Od té doby se tato dvě království stala antagonisty a docházelo mezi nimi k potyčkám a bojům, především o anglické državy na území dnešní Francie.

1415: Invaze do Normandie

Rok 1415 byl pro některé vyloženě rokem nešťastným. Nejprve upálili v Kostnici Jana Husa a k další tragédii se pak schylovalo s postupujícím podzimem. Blížil se konec delšího období relativního klidu mezi válčící Anglií a Francií. Ještě před tímto útlumem se Francouzům podařilo trochu vytlačit z kontinentu Angličany a ti tak drželi už jen Bayonne, Bordeaux, Brest, Cherbourg a Calais. Ten útlum si však nesmíme idealizovat, místo bojů mezi sebou musela obě království řešit vnitřní problémy v podobě nepokojů a revolt.

Anglický král Jindřich V.

Anglický král Jindřich V.

Od roku 1413 kraloval Anglii Jindřich V. Když si v roce 1414 udělal doma pořádek potlačením lollardského povstání, které ještě ani nevypuklo, rozhodl se k cestě do Francie. 14. srpna 1415 dorazilo k břehům Normandie invazní loďstvo (což je mimochodem 193 145 dnů před Dnem D). Otázkou zůstává, a na věky zůstane, počet použitých lodí. Odhady se pohybují od 300 do 1500. Analytici, porovnávající další a lépe zdokumentovanou přepravu anglického vojska o dva roky později, odhadují sílu invazního loďstva použitého v roce 1415 na 700 plavidel.

Z těchto plavidel se na břeh v ústí řeky Seiny vylodilo více než 10 tisíc mužů, z nich bylo až osm tisíc lukostřelců. Zde je třeba poznamenat, že angličtí lukostřelci byli dobře vybaveni i zbraněmi pro boj zblízka, takže i když se masy vojsk dostaly do přímého kontaktu, práce pro ně zdaleka nekončila. A vedle válečníků přijeli i zástupci potřebných služeb, jako řezníci (myšleno zpracovatelé masa jatečných zvířat), ranhojiči, kaplani a v opravdu poslední řadě 15 pěvců hrdinské a rytířské epiky. K tomu je potřeba ještě připočíst koně, nějaký proviant a vojenský materiál, včetně několika děl.

Líbí se vám článek?

Hlasujte pro Technet.cz a iDNES.cz v anketě Křišťálová Lupa 2015. Najdete nás v kategorii Zájmové weby a Zpravodajství.

Hlasování probíhá na adrese http://kristalova.lupa.cz/hlasovani/
Hlasovat pro nás můžete v kategorii Zájmové weby.

Svůj hlas nám můžete dát do 25. října na adrese http://kristalova.lupa.cz/hlasovani/.

Jindřich nejprve dobyl blízké město Herfleur. Město mělo silný hradební systém, a tak i s nevelkou vojenskou posádkou oproti síle dobyvatelů dokázalo odolávat déle než měsíc. Bylo ostřelováno děly a vrhacími stroji a jeho obrana byla zlomena 22. září 1415. Větší podíl na ztrátách dobyvatelů neměli obránci, ale úplavice řádící v táboře. Obléhatelé totiž pili rizikovou vodu z řeky tekoucí i pod hradbami, ze kterých tam samozřejmě padalo kdeco.

V Herfleuru nechal Jindřich posádku čítající kolem 1500 mužů. S ostatními se vydal opět na cestu. Síly to byly relativně malé, na dobývání Francie nedostačující. Nemohl se s nimi pouštět do nějakých větších akcí. Mířil tedy do Calais, které v té době Angličanům patřilo, a tam hodlal přečkat zimu. Domů se vrátit nemohl, protože lodě mezitím už dávno odpluly. Ostatně ani mu nepatřily, některé byly najaté, například i z Dánska, majitelé jiných zase byli silou donuceni je pro toto dobrodružství nezištně poskytnout.

Černý den francouzského rytířstva

Vyhladovělí, unavení a střevními příhodami sužovaní Angličané putovali nevlídnou podzimní krajinou směr Calais. Mezitím se na ně už pomalu připravovalo silné francouzské vojsko.

Fotogalerie

Někteří z francouzských rytířů navrhovali, aby se tažení proti putujícímu Jindřichovi zúčastnil i jejich král Karel VI., zvaný Šílený. Tento plán však neprošel, neboť jak víme, Karel trpěl duševní chorobou, která byla pro podobná dobrodružství limitujícím faktorem. Jeho účast měla být sice symbolická, jenže uhlídejte ho v tom zmatku. V poli by pak nadělal více škody než užitku. Nakonec tuto činnost stejně při boji převzala většina francouzských urozených pánů, jak uvidíme později.

Dne 24. října dorazili Jindřich a jeho muži do Blangy (dnes Blangy-sur-Ternoise). Předsunuté oddíly při výstupu na svah severně od tohoto sídla náhle spatřily mohutné proudy francouzského vojska postupující údolím říčky Ternoise od Saint Pol. Jindřichovi bylo jasné, že již nemá valný význam své vojáky unavovat dalším pochodem (zdaleka ne všichni měli koně), protože šance odpoutat se od francouzských rytířů plných sil zde nebyla.

Angličané se rozprostřeli na vyvýšenině u malé vísky Maisoncelle, mezi Blangy a vesnicí Azincourt, která pak dala bitvě jméno. Probíhající pás zemědělské půdy kolem cesty vedoucí z Blangy směrem do Calais byl v těch místech z obou stran ohraničen hvozdy. Ještě než se odebral Jindřich ke spánku, propustil na svobodu zajatce, aby mu při blížící se bitvě nepřekáželi a neškodili. Ti mu naopak museli slíbit, že pokud bitvu vyhraje, zase se spořádaně vrátí.

Mezitím Francouzi o Jindřichovi také věděli, proto tam ostatně šli. Ale protože se již schylovalo k večeru, rozhodli se s bitvou počkat až na zítra. Utábořili se ve vsích kolem anglického ležení, aby Jindřicha náhodou nenapadlo v noci odejít.

Anglické vojsko během ranní předbitevní modlitby, autor:  Edmund Blair Leighton

Ranní předbitevní modlitba

Ráno 25. října 1415 se nikomu z Angličanů nevstávalo dobře. Všichni si byli vědomi přesily nepřátel a jejich lepší momentální zdravotní kondice. Ani počasí na náladě nepřidalo. Vytrvalý noční déšť zapříčinil, že nikdo nevstával suchý. Muži hledali útěchu při hromadné ranní mši a pak se chystali k boji.

O poznání lepší nálada panovala u Francouzů. Ti byli odpočatí, najedení a jisti si svým vítězstvím. Plácání se po ramenou či na plocho mečem po přilbicích jen umocňovalo bujarou náladu. Jediné, co jim to mohlo trochu kalit, bylo již zmiňované počasí. Teď si to ještě neuvědomovali, ale právě ten déšť, potažmo tedy rozmoklá půda, se jim měly toho dne šeredně vymstít.

Zajímavost Azincourtu

U Angličanů tvořili střelci z luků 5/6 z celkového počtu mužů. U Francouzů kušníci netvořili ani 1/6.

Angličané sešikovali své vojsko na vyvýšenině, kde přečkali předchozí noc. Jejich počty jsou vyčísleny v rozmezí od čtyř tisíc do 15 tisíc mužů. Vzhledem k udávanému počtu vojáků při vylodění a následným ztrátám budou blíže pravdě ty nižší odhady. Druhá strana zaujala výchozí pozice na úrovni vsi Azincourt, počty mužů jsou udávány v neskutečném rozpětí od 10 tisíc do 200 tisíc. Moderní odhady pak uvádí 12 tisíc až 36 tisíc mužů, tyto údaje o poznání zredukovalo předchozí rozpětí, ale žádnou velkou přesnost nám to stejně nenabízí. Musíme pouze přijmout fakt, že Francouzi měli výraznou až několikanásobnou převahu, jak je všeobecně udáváno.

Bitva se tedy bude odehrávat na již zmíněném pásu zemědělské půdy mezi lesy. Jindřich vyčkával na své vyšší pozici, pro obranu za tohoto stavu více udělat nemohl. Jeho střelci z dlouhých luků zaujali trojúhelníkové formace, mezi nimi stály útvary pěších zbrojnošů.

Francouzský velitel, konetábl Karel z Albretu, by nejraději bitvu ještě odložil. Věděl, že čas hraje pro něj. Angličané by ztráceli síly už jenom tím, že by bez zásob potravin nečinně seděli na palouku. Urození páni v jeho vojsku však neměli stání, chtěli se už už vrhnout do bitvy. Proto selhal i kontáblův plán, kdy střed formace měli tvořit rytíři na koních, po stranách rytíři pěší a před nimi měli v první fázi bitvy zaujmout pozice střelci z kuší. Na křídlech celé této formace měly být houfce tvořené panoši rytířů na nejlepších koních. Jejich úloha měla být rozhodující, měli zaútočit jako první a zakousnout se do boků Jindřichovy sestavy.

A co ten Žižka?

V Rakouské národní encyklopedii se v roce 1837 objevila zmínka, že se bitvy u Azincourtu zúčastnil na Jindřichově straně Jan Žižka. Pravděpodobně odsud pak vychází něk



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Klíčový den bitvy u Yper znamenal jen další oběti
Další ofenziva, další oběti. Před 100 lety lidé umírali u Langemarcku

VIDEO Před 100 lety zahájil vrchní velitel britské armády ofenzivu u města Langemarck. I když zisk města neznamenal velkou územní změnu, značně povzbudil spojenecké...  celý článek

Rakouskouherská polní pošta: Doručovala lístky z fronty a vedl jí Čech
Rakousko-uherská polní pošta doručovala lístky z fronty a vedl ji Čech

VIDEO Za 1. světové války byla pošta jediným kanálem, jakým mohli vojáci sdělit svým rodinám, že jsou v pořádku. I proto fungovala v Rakousku-Uhersku polní pošta,...  celý článek

Letoun DH9 pomohl Britům i Indům. Teď stojí opravený v Duxfordu
Letoun Airco D.H.9 pomohl Britům i Indům, teď je opravený v Duxfordu

VIDEO Letoun Airco D.H.9 začal létat na přelomu července a srpna 1917. významně pomohl britskému letectvu a přispěl k určení role letadel ve válkách. Relativně dobře...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.